Česko jako velmoc spaloven? Plánovaný projekt v Brně je horší než již postavené spalovny, v Rybitví jdou proti veřejnosti

Revitalizace českých spaloven nabírá na obrátkách. Zatímco náročná rekonstrukce pražské spalovny v Malešicích po pěti letech skončila, u dalších se práce, respektive přípravy teprve rozbíhají.

Jednou z nich je pardubická spalovna v Rybitví, které ministerstvo životního prostředí v květnu přidělilo kladný posudek vlivu na životní prostředí. O obnovu spalovny usiluje od roku 2006 společnost AVE. Nicméně se ještě uvidí, jak se celý projekt bude dále vyvíjet, neboť se proti němu staví kraj, město Pardubice a okolní obce.

V Brně zase provozovatel spalovny odpadů SAKO Brno chystá několikamiliardový projekt na navýšení spalovací kapacity. I o tomto projektu se hovoří již několik let, třetí kotel spalovny komunálního odpadu by měl rozšířit kapacity dvou stávajících kotlů. Ale ani tento projekt není zcela jistý.

Pochybný Metrostav

Nový kotel na energetické využívání odpadu by měl podle dřívějšího vyjádření primátorky Markéty Vaňkové začít fungovat od roku 2025.

„Nejpozději v letech 2025 až 2026 budeme dostavovat třetí kotel, který kapacitu energetického využívání odpadů zvedne o třetinu,“ uvedl podobný časový horizont loni mluvčí městské firmy SAKO Brno Michal Kačírek.

Zakázku v odhadované výši 2,3 miliardy korun bez DPH vypsal podnik loni v červenci. Podle informací Peak.cz se ale namísto pěti zájemců přihlásil pouze jeden, kterým měla být podle zjištění redakce společnost Metrostav.

Ta by se ale neměla kvůli rozhodnutí Vrchního soudu v Praze z loňského června veřejných zakázek v Česku po dobu tří let vůbec účastnit (viz box vpravo).

„Pokud se do výběrového řízení přihlásil jediný uchazeč, a ještě k tomu s pošramocenou pověstí a nabídkou výrazně převyšující očekávání, pak bych – v případě, že bych tu rozhodovací pravomoc měl – výběrové řízení ukončil a nevybral žádného uchazeče,“ okomentoval dění kolem brněnského projektu Ivo Kropáček, odpadový expert Hnutí Duha.

A dodal, že město Brno by určitě nemělo spolupracovat se subjektem pravomocně odsouzeným za podplácení a dotační podvody. „Politická reprezentace, která takovou spolupráci posvětí, by byla velmi podezřelá.“

Prodražení

Navíc podle zjištění redakce došlo k výraznému navýšení částky projektu. Nabídková cena Metrostavu přesáhla pět miliard korun, což je oproti původním odhadům skoro dvojnásobek.

Na dotaz redakce, jak to tedy bude s výslednou cenou, odmítl mluvčí Kačírek poskytnout detailnější informace. „K dosud neuzavřenému výběrovému řízení se nevyjadřujeme, o dalších krocích týkajících se této plánované investice budeme informovat hned, jakmile to bude možné,“ uvedl.

Projekt s názvem Resako počítá s pořízením nové linky na energetické využití 132 tisíc tun komunálního odpadu za rok. Celková kapacita brněnského zařízení na energetické využití odpadů (ZEVO) by tím měla přesáhnout 350 tisíc tun.

Pochybnosti nad navýšením ceny vyjádřil i expert Hnutí Duha: „Pokud je cena o zhruba tři miliardy vyšší, jde o výrazné zvýšení. Za tři miliardy se například postavila zcela nová spalovna v Plzni-Chotíkově s kapacitou 100 tisíc tun ročně,“ tvrdí Kropáček. Navíc návratnost takto nákladného projektu je podle něj „v nedohlednu“. Ekonomický smysl by projekt dával, jen pokud by došlo k výraznému nárůstu ceny za spálení odpadů.

Redakce oslovila s prosbou o reakci bývalé i současné zástupce města Brna, ale do publikace tohoto textu odpovědi na dotazy neobdržela.

Limity srovnání

Porovnání s chotíkovskou spalovnou se nabízí ještě v další rovině – dopadů na životní prostředí. Podle zjištění redakce Peak.cz by za výrazně vyšší částku brněnského projektu byl v porovnání s Chotíkovem dopad výrazně horší.

Již zmíněný projekt v Rybitví musela společnost AVE kvůli získání kladného posudku dopadu na životní prostředí výrazně upravit. Jednou ze 45 podmínek, kterými MŽP podmínilo získání stanoviska, byl požadavek na emisní limity.

Resort mimo jiné uložil směrovat další přípravu záměru k dodržení 50 procent hodnoty emisí spojených s BAT u látek znečišťujících ovzduší. Součástí závazného stanoviska je také omezení nepříznivých účinků hluku z nákladní dopravy, které ukládá příjem odpadů do spalovny od 7.00 do 20.00. U brněnského projektu je však hodnota emisí BAT zatím plánována na 100 procent.

TABULKA: Srovnání vybraných emisních limitů projektu SAKO Brno a ZEVO Chotíkov
U brněnského projektu jde o plánované limity, přičemž by měl být dokončen v roce 2026. U ZEVO Chotíkov uvádíme parametry projektu z doby výstavby (dokončené v roce 2016) a aktuální parametry z jara 2023.

Pozn.: Prakticky všechny parametry brněnského projektu jsou na 100 % zákonných limitů. Emisní limity spalovny v Brně jsou tak paradoxně v některých parametrech horší než emisní limity starší spalovny v Chotíkově na Plzeňsku.

Zdroj: redakce Peak.cz

Mluvčí Kačírek nicméně tvrdí, že „připravovaný záměr dostavby ZEVO SAKO Brno musí a bude splňovat veškeré zákonem požadované limity stanovené evropskou i českou legislativou a bude v souladu s nejlepšími dostupnými technologiemi pro zařízení tohoto typu“.

Podle studie, která porovnávala emise projektu ZEVO SAKO Brno s obdobnými projekty a kterou má redakce k dispozici, však řada emisních limitů Brna vychází hůře, než vykazují jiné projekty.

A upozorňuje, že je třeba rozlišovat mezi hodnotami maximálních provozních limitů a skutečných provozních emisí. „V případě ZEVO SAKO Brno jsou u mnohých parametrů výrazně nižší než stanovené limity.“

Srovnávací studie emisních limitů

Podle studie, která porovnávala emise projektu ZEVO SAKO Brno s obdobnými projekty a kterou má redakce k dispozici, však řada emisních limitů Brna vychází hůře, než vykazují jiné projekty.

Studie porovnala brněnský projekt s již zmíněnou spalovnou v Chotíkově, EVO Komořany nebo i některými srovnatelnými projekty v zahraničí. Pokud zůstaneme jen u Chotíkova, je i trochu s podivem, že plánované emisní limity v Brně jsou horší ve srovnání s reálnými limity již běžícího projektu.

Emisní limity pro technické řešení Chotíkova byly navíc méně přísné, a tedy nižší, neboť došlo ke zpřísnění evropské směrnice. Srovnatelné projekty ve studii navíc počítaly s daleko větší rezervou s ohledem na tyto emisní limity, zatímco brněnský projekt s podobnými rezervami spíše nepočítá.

Dalo by se očekávat, že s ohledem na desetiletý rozdíl spouštění těchto obdobných projektů (Chotíkov se spustil do provozu v roce 2016, spuštění brněnského projektu se plánuje nejpozději na rok 2026, pozn. red.) by měl přinést i technologický posun v používaném technickém řešení. I s ohledem na zatím jednou nabízenou cenu kolem pěti miliard korun.

Spalovna hned za plotem

A studie upozorňuje ještě na jeden aspekt. Většina srovnávaných zařízení se nachází mimo zastavěné území měst. Oproti tomu brněnský projekt je v blízkosti zástavby bytových domů poblíž čtvrti Židenice na území města Brna.

Vzhledem k významnosti této investice pro město Brno zároveň studie upozorňuje na možné negativní vnímání veřejností. Pokud tedy konečné technické řešení nepřinese „větší pozitivní dopady na eliminaci znečišťování ovzduší“. Právě s ohledem na blízkost zastavěných oblastí.

Ivo Kropáček z Hnutí Duha doporučuje následovat města jako Barcelona nebo Mnichov, která se přihlásila ke konceptu zero waste. „Tato města systematicky pracují na snižování produkce směsného komunálního odpadu. Barcelona dokonce zavírá jeden kotel ze své spalovny, neboť pro něj nemá využití. V Evropě je nyní více než 400 měst a obcí, které se hlásí ke konceptu zero waste.“

Další projekty v přípravě

V Česku se však počet spaloven bude zřejmě ještě rozrůstat, což souvisí s chystaným omezením skládkování. Do roku 2030 musí být totiž ukončeno skládkování recyklovatelných a biologicky rozložitelných odpadů. Už o pět let později se má podle české odpadové legislativy recyklovat nejméně 65 procent komunálních odpadů. Energeticky využívat (tedy spalovat) bude možné jen 25 procent (nyní se v Česku spaluje zhruba 18 procent odpadů, pozn. red.).

Rozbíhají se tak projekty, které skládkování nahradí spalováním. Například již probíhá příprava spalovny v Komořanech na Mostecku, za níž stojí společnost United Energy. Do konce letošního roku by měl být znám dodavatel stavby zařízení, který vzejde z tendru. Spuštění zkušebního provozu se podle aktuálního harmonogramu předpokládá v roce 2026.

Tendr na dodavatele stavby běží také u zařízení na spalování odpadu u Mělníka, jehož investorem je energetická společnost ČEZ. „O realizaci se rozhodne během letošního roku. Spuštění zkušebního provozu očekáváme na přelomu roku 2027/2028,“ uvedla již dříve mluvčí ČEZ Alice Horáková.

O něco méně má stát spalovna komunálního odpadu, kterou v Příbrami plánuje stavět městská teplárna Energo Příbram. Náklady odhaduje na stovky milionů až miliardu korun. I zde projekt souvisí s blížícím se koncem skládkování. U tohoto uvažovaného projektu je ale zatím vše ve fázi zrodu a o ničem dosud nebylo rozhodnuto. Firma zatím požádala o stanovisko Středočeský kraj, k záměru se budou vyjadřovat také dotčené subjekty.

Jak to se spalovnami a teplárnami v Česku dopadne, ukáže až čas. Jisté je, že i ceny za spalování odpadů meziročně rostou a do budoucna se předpokládá jejich další nárůst. Což zase nahrává tomu, že převáží zájem spíše na energetickém využití než na jinak žádoucí recyklaci, jak varuje třeba sdružení Arnika.