Orbánův mafiánský stát. Nutí zahraniční firmy levně prodat a odejít

Velký boj se vede o dominantní postavení v maďarském stavebním sektoru. Na vlastní kůži to pocítili němečtí majitelé společností Heidelberg Materials a Schwenk Zement.

Dostali dopis od vlastníka maďarské stavební společnosti, jež má podle organizace Transparency International vazby na maďarského premiéra Viktora Orbána. V dopise stálo, že se maďarská firma zajímá o jejich podnikání. Zároveň projevuje zájem odkoupit jejich podíly v cementárnách v zemi, aby rozšířila postavení na maďarském trhu se stavebními materiály.

Heidelberg v Maďarsku podniká prostřednictvím dceřiné firmy Duna-Dráva Cement Kft., která má stát v cestě plánům maďarské vlády.

Orbán prohlašuje, že se většina průmyslového sektoru musí v podunajské zemi „nacionalizovat“ a vrátit do maďarských rukou. Kabinet v Budapešti vydává stále nová nařízení, která zahraničním vlastníkům znesnadňují podnikání.

Cementárny Duna-Dráva nově musí zaplatit dodatečný poplatek za těžbu vápence ve výši 90 procent, což znamená, že prodej jejich cementu se stává nerentabilní.

Stále větší překážky pro zahraniční firmy

Další vládní dekret zakazuje vývoz jejich produktů bez předchozího povolení a další regulace zase požaduje, že lomy musí pracovat v souladu s novými vládními nařízeními ohledně množství vytěženého materiálu.

Navíc maďarský ministr stavebnictví János Lázár již oznámil, že připravuje návrh zákona, který bude přísně regulovat maďarský stavební sektor. Chystaný zákon by měl umožňovat úředníkům, aby mohli diktovat zahraničním společnostem ceny cementu i objem jejich produkce, která má směřovat do sítě maďarských prodejen se stavebním materiálem, které ovládají trh. Pokud by firmy s tímto postupem nesouhlasily a zvažovaly odchod z maďarského trhu, má stát předkupní právo na tyto firmy.

„Takové předpisy představují naprosté porušení všech pravidel evropského jednotného trhu. Je zřejmé, že se vláda snaží donutit zahraniční výrobce cementu k prodeji,“ postěžoval si jeden z vedoucích manažerů firmy Heidelberg, jehož slova citoval německý týdeník Der Spiegel.

Zejména pro německé firmy se Orbánův režim stává stále více nebezpečným. Přitom dříve se Orbán snažil německé firmy v automobilovém a elektronickém průmyslu nalákat do země s příslibem nízkých daní.

Automobilky nechává Orbán na pokoji

Zajímavé je, že silné a mocné německé automobilky nechává víceméně na pokoji (automobilky mají závody v Györu, Debrecínu, Kesczkemétu). O to více se ale zaměřuje na některé vybrané sektory, v nichž podnikají jeho kamarádi, případně rodinní příslušníci. Především jde o maloobchod, pojišťovnictví, telekomunikace nebo právě stavebnictví.

VÍCE K TÉMATU:

Novým trendem v autoprůmyslu jsou virtuální továrny. BMW už má digitální dvojče fabriky v Maďarsku

Spojenci do roztrhání těla: proč se Orbán s Babišem navzájem potřebují?

Německá posedlost umělými palivy není nová. Na e-paliva sázel už Hitler

Postižené německé firmy se snaží domoci svých práv prostřednictvím německé obchodní komory pro východní Evropu a stěžují si na šikanu maďarských úřadů, které podle nich porušují pravidla jednotného evropského trhu.

Philipp Haußmann, mluvčí příslušné pracovní skupiny v německé obchodní komoře a zároveň generální ředitel vydavatelství učebnic Ernst Klett Verlag ve Stuttgartu, otevřeně hovoří o tom, že část německých firem prostě není na maďarském trhu vítána.

Orbánovy mafiánské praktiky

Německý poslanec CDU Gunther Krichbaum, odborník na evropskou politiku, dokonce otevřeně obvinil Orbána z mafiánských praktik. Ty mají podle něj za cíl; vytlačit z trhu zahraniční konkurenci a donutit ji k prodeji svých podniků.

Na toto chování si stěžoval u Evropské komise, u eurokomisaře pro rozpočet a správu Johannese Hahna. „Nikdy jsem si nepředstavoval, že by takové praktiky byly v Evropské unii myslitelné,“ zlobí se Krichbaum.

Rovněž v Bruselu roste nespokojenost s chováním Maďarska a obcházení pravidel EU. Evropská komise už zahájila řízení proti Budapešti v pěti případech týkajících se cílení Orbánovy vlády na zahraniční společnosti a další čtyři jsou zvažovány.

Brusel se zlobí

Evropská komise tvrdí, že od roku 2014 Budapešť více než třicetkrát intervenovala na volném trhu. Zabránila tak zahraničním investicím do některých maďarských firem, ať státních nebo soukromých, jejichž společným jmenovatelem je napojení na Orbána. Podle Bruselu maďarská vláda záměrně odhání zahraniční investice a poškozuje tak ekonomiku tím, že ohrožuje růst produktivity práce a rozvoj inovací.

A kritika se na Maďary valí také od evropských poslanců. „Orbán trestá evropské společnosti, které neudělaly nic špatného, jen aby upevnil kamarádský kapitalismus ve své zemi,“ uvedl Daniel Freund, europoslanec za Stranu zelených.

Pod politický tlak se dostávají i německé maloobchodní řetězce s potravinami Lidl, Aldi a nizozemský Spar, které dominují maďarskému trhu. Orbán je obviňuje z vysoké inflace, která překročila 25 procent a patří mezi nejvyšší v rámci zemí EU. Vláda přitom zavedla cenové stropy na cukr, mouku, brambory a další produkty a zatěžuje je novými daněmi a další administrativou.

GRAF: Míra inflace v Maďarsku
Od roku 2022, v procentech.

Zdroj: tradingeconomics.com

Orbán umí efektivně kličkovat

Šéfka Německé maloobchodní federace Antje Gersteinová zdůraznila, že pro německé řetězce je stále obtížnější na maďarském trhu ziskově podnikat. Situaci musí řešit Evropská komise a Ursula von der Leyenová.

Orbánova vláda nicméně umí v boji proti krokům Bruselu efektivně kličkovat. Nejvíce kritizovanou legislativu zpravidla zruší, a nahradí ji jinou.

Na formu státní šikany si stěžuje i budapešťské letiště, které ovládá düsseldorfská společnost Avi Alliance. Orbán a jeho ministři se snaží dlouhá léta letiště „znárodnit“ a převést na podnikatele s vazbami na premiéra. I proto si německý vlastník rovněž stěžoval na postup Evropské komisi.

Brusel se snaží Budapešť trestat tím, že zadržuje finance z unijních penězovodů. Jedná se o 5,8 miliardy eur (136 miliard korun), které jsou určené na pomoc s covidem. Navíc může zmrazit další 7,5 miliardy eur (176 miliard korun) ze strukturálních fondů zejména kvůli tomu, že maďarský premiér zadává státní zakázky podle politické spřízněnosti firem. Brusel považuje současný politický systém v podunajské zemi za extrémně zkorumpovaný a neprůhledný.

Podniká celá rodina

Orbán zapojil do svého podnikání, napojeného na evropské a maďarské finance, své kamarády z dětství a rodinné příslušníky. Jeho otec Gyözö zbohatl na provozu lomů a jako dodavatel staveb veřejných silničních komunikací.

Premiérův zeť István Tiborcz vydělává na výrobě a instalaci pouličního osvětlení. Orbánova manželka Anikó zase čerpá štědré dotace na provoz vinohradů a vinařství.

Mezi nejbohatší obyvatele Maďarska pak patří oligarcha a Orbánův kamarád z dětství Lörinc Mészáros. Jen mezi lety 2015 až 2017 tento vyučený instalatér zvýšil svůj majetek třináctkrát na 330 milionů eur.

V roce 2017 Mészárosovy firmy, podnikající v plynárenském a stavebním sektoru, získaly veřejné zakázky v hodnotě jedné miliardy eur, přes 80 procent pak bylo financováno z fondů EU. Jeho majetek časopis Forbes nyní odhaduje na 1,2 miliardy dolarů.

Neprůstřelný systém

I když neprůhledné a účelové čerpání dotací přitáhlo pozornost Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), nedaří se mu donutit potrestat viníky. Maďarskou justici totiž ovládá opět dlouholetý premiér a šéf strany Fidesz, který je od roku 2010 nepřetržitě v čele úřadu.

Nejvyšší prokurátor v zemi, Péter Polt, je – jak jinak – starým přítelem Viktora Orbána a členem strany Fidesz. Jakékoliv trestní řízení v zemi může fakticky zastavit.

V Evropském parlamentu se nyní formuje opozice vůči Orbánovi, která hodlá jeho autokratický a kleptokratický režim omezit. Jednou z hlasitých kritiček je i europoslankyně Monika Hohlmeierová z bavorské CSU, která je šéfkou mocného Výboru pro rozpočtovou kontrolu.

I když Orbána ocenila jako bojovníka proti komunismu před rokem 1989, nyní jej popisuje jako kleptokrata, který se obklopil jemu nakloněnými oligarchy. Takovou situaci podle ní nesmí EU ani členské státy tolerovat. Požaduje, aby byly Maďarsku zastaveny veškeré peníze z evropských fondů, dokud země na Dunaji od základu nezmění své fungování.