Mohlo by vás také zajímat
ČNB snížila sazby; úspěšný start na burze Doosan Škoda Power a Trump „řádí“ dál aneb souhrn ekonomických událostí 6. týdne 2025
Libor Akrman 7. února 2025Na Trumpova cla Čína odpoví, Kanada a Mexiko mají měsíc klid; nový Kingdom Com slaví úspěch; hypoteční sazby klesají jen…
Trumpovy tarify: Vyjednávací nástroj nebo ekonomická katastrofa?
Jakub Rochlitz 6. února 2025O víkendu vyhlášená dovozní cla na Kanadu, Mexiko a Čínu zamávala s finančními trhy. Navíc hrozí i brzké uvalení cel…
Trumpova hrozící cla EU budou s těmi dalšími brzdou civilizačního pokroku
Lukáš Kovanda 3. února 2025Nový americký prezident Donald Trump po spuštění dovozních cel na Mexiko a Kanadu znovu pohrozil cly Evropské unii. Obchodní válka…
- ANALÝZA
Obchodní války nemají vítěze, i když… Kdo zatím těží ze sporu mezi USA a Čínou?
Napětí mezi dvěma největšími ekonomikami na světě trvá již více než rok. Americký prezident Donald Trump stupňuje prostřednictvím cel na čínské zboží tlak na Čínu. Peking se snaží bránit nejen pomocí cel. Každopádně krátkodobě již z obchodního sporu některé jiné země těží.

Obchodní válka mezi USA a Čínou nekončí, spíše naopak. Obavy z jejích důsledků dopadají na globální ekonomiku. Zdroj: iStock
Na jednu stranu platí názor ekonomů, že obchodní válka nikdy nemá vítěze, na druhou stranu statistiky ukazují, že když se dva perou, třetí se směje.
Obchodní válka mezi Spojenými státy a Čínou trvá více než jeden rok a nabírá stále větších obrátek. Amerika nejprve uvalila 25procentní cla na zboží v ceně 250 miliard dolarů dovážené z Číny. Další, desetiprocentní cla pak chystá na zboží v ceně 300 miliard dolarů.
Oproti tomu Čína uvalila různé celní tarify v rozmezí pět až 50 procent na zboží o hodnotě 113 miliard dolarů. A nedávno dokonce oslabila svoji měnu, aby zmírnila dopady uvalených cel, za což si vysloužila od Američanů nálepku měnového manipulátora.
Globální obavy
Mezi ekonomy se sice množí obavy z dlouhodobých negativních dopadů této obchodní války na globální ekonomiku, ale ze sporu lze i těžit.
Američtí obchodníci totiž kvůli zvýšeným clům přestali část zboží dovážet z Číny a i čínští obchodníci přestali některé věci nakupovat od Američanů, nicméně poptávka po tomto zboží trvá, a tak oba „kohouty“ musel někdo nahradit.
Již v červnu si otázku, kdo může těžit z obchodního sporu, položila stanice CNBC, která pro odpověď použila analýzu investiční banky Nomura. Ta se podívala na to, jak se změnil hrubý domácí produkt (HDP) v důsledku sporu velmocí.
Z více než ročního sporu mezi USA a Čínou podle Nomury nejvíc vytěžily země jako Vietnam, Tchaj-wan, Chile nebo Malajsie.
GRAF: Dopady sporu mezi USA a Čínou na jednotlivé země
Jde o procentuální přírůstek na HDP v důsledku amerických cel na čínské zboží (šedá barva) a naopak čínských cel na americké zboží (červená), v procentech.
Pozn.: V grafu jsou pouze země, které zaznamenaly dopad na HDP vyšší než 0,1 procenta.
Zdroj: Nomura, CNBC
Dopad na Česko minimální
Vietnam těžil hlavně z výpadku čínského dovozu do USA, a sice konkrétně zejména součástek pro telefony, nábytku a technologií pro automatizované zpracování dat. Vietnamský export díky tomu vzrostl bezmála o osm procent HDP.
Z odbytu podobného typu zboží těžil i Tchaj-wan – tedy elektronických a technologických součástek –, byť u něj činil přírůstek na HDP jen 2,1 procenta.
Zatímco tyto dvě země těžily hlavně z propadu čínského exportu do USA, třetí v pořadí, Chile, pomohl pokles dovozu amerického zboží do Číny. Peking měl z této země největší zájem o sójové boby a měď.
Zmíněná studie Nomury si všímá i české ekonomiky, nicméně český export, respektive jeho růst HDP se v důsledku obchodní války zvýšil jen o jednu desetinu procenta. Jen pro srovnání, obdobně zanedbatelný přírůstek zaznamenaly i Německo nebo Polsko.
„V realitě existuje mnoho dalších sil a souhrnný ekonomický dopad na většinu třetích zemí bude negativní,“ upozornili však také analytici Nomury ve své zprávě, podle nichž tak nejde o celkový obrázek, ale pouze o jeden z faktorů, jehož vliv mohou snadno převážit jiné.
VÍCE K TÉMATU:
Sága obchodních válek má další díl: Čína oslabuje jüan vůči dolaru
Je Čína opravdu měnový manipulátor, z čehož ji osočili Američané?
Produktové toky
Nejen z analýzy Nomury vyplývá, že z krátkodobého pohledu obchodní válka zase taková tragédie není. Alespoň tedy pro některé země, kterým bilaterální cla naopak přinesla benefity, na což se nedávno zaměřil server Quartz.
Ten analyzoval obchodní toky vybraných produktových kategorií, na které obchodní válka dopadá. Data ukazují, že v obchodním sporu nemá navrch ani USA nebo Čína, ale ti, kteří sporu využili v pozadí a našli nové kupující v obou znesvářených zemích.
Výrazné nárůsty svých exportů do USA registrují Mexiko, Tchaj-wan, Jižní Korea, Japonsko a Kanada. Ze zvýšeného čínského odbytu zase těží země jako Austrálie, Švýcarsko, Brazílie, Hongkong a rovněž Kanada.
GRAFY: Kdo nejvíc těží z obchodní války mezi USA a Čínou
Jde o nárůst exportů do USA (vlevo) a Číny (vpravo) v období od dubna 2018 do dubna 2019, v mld. USD.
Vybrané země a jejich nárůst exportu do USA |
Vybrané země a jejich nárůst exportu do Číny |
Zdroj: theatlas.com
Pojďme se na tyto „vítěze“ (podle Quartzu) podívat blíže:
1. Austrálie
Australané zatím z obchodního sporu vytěžili nejvíce. Nárůst exportu do obou zemí v kategoriích, na které USA a Čína uvalily cla, vzrostl nejvíce mezi daty zkoumaných zemí.
Většina růstu exportu se opírá o australský vývoz přírodních zdrojů do Číny. Tím, že Peking uvalil cla na dovoz zemního plynu nebo zlata z USA, byla to právě Austrálie, která dokázala zaplnit čínskou poptávku. Stejně tak nahradili Australané americké dodavatele v případě bavlny.
GRAFY: Srovnání změn australských a amerických exportů do Číny u vybraných komodit v důsledku sporu USA s Čínou
Mezi 17. dubnem 2018 a 18. dubnem 2019, v mld. USD
Zlato
|
Zkapalnělý zemní plyn
|
Bavlna
|
Zdroj: theatlas.com
2. Švýcarsko
Podobně jako Austrálie dokázalo Švýcarsko navýšit export zlata do Číny. Alpská země se také dokázala, byť v menším měřítku, prosadit v USA, když do Ameriky vyvezla ve sledovaném období elektronické přístroje v hodnotě o 25 milionů dolarů vyšší než předtím. Jen pro srovnání, u této kategorie poklesly čínské exporty do USA o 190 milionů dolarů.
GRAF: Srovnání změny švýcarského a amerického exportu zlata do Číny v důsledku sporu USA s Čínou
Zdroj: theatlas.com
3. Mexiko
Mexiko v důsledku obchodní války nahradilo Čínu na pozici největšího obchodního partnera Spojených států. Hlavními oblastmi vyššího mexického odbytu se stala zařízení na ukládání a zpracování dat, stejně tak elektrické a optické kabely. Na tyto výrobky vyrobené v Číně totiž USA uvalí 25procentní clo.
GRAFY: Srovnání změn mexických a amerických exportů do USA u vybraných komodit v důsledku sporu USA s Čínou
Zařízení na ukládání a zpracování dat
|
Elektrické a optické kabely
|
Zdroj: theatlas.com
4. Brazílie
Jihoamerické velmoci pomohlo omezení dovozu zemědělských výrobků z USA do Číny. Hlavními surovinami, kde Brazílie nahradila Američany, jsou sójové boby a bavlna.
GRAFY: Srovnání změn brazilských a amerických exportů do Číny u vybraných komodit v důsledku sporu USA s Čínou
Sójové boby
|
Bavlna
|
Zdroj: theatlas.com
5. Kanada
Kanada těží z celních válek v podstatě od začátku propuknutí obchodního sporu. Na úkor Číny se prosadila především v oblasti elektroniky, když ji nahradila v dodávkách počítačových čipů, desek s plošnými spoji nebo průmyslových forem. Také zvýšený čínský zájem o dodávky sójových bobů jde na úkor amerického poklesu dodávek.
GRAFY: Srovnání změn kanadských a čínských exportů do USA (elektronika a průmysl) a kanadských a amerických exportů do Číny (sója) v důsledku sporu USA s Čínou
Mezi 17. dubnem 2018 a 18. dubnem 2019, v mld. USD
Počítačové čipy atd.
|
Průmyslové formy
|
Sójové boby
|
Zdroj: theatlas.com
Vítěz v neznámu
I když tedy výše uvedené statistiky a analýzy ukazují, že dočasně lze ze sporu mezi USA a Čínou těžit, podle odborníků je naivní si myslet, že na něm jiné země vydělají.
Podle expertů jde nyní o to, nakolik půjde o diplomatickou bitvu, případně kdo dřív ustoupí. „Jde o typickou hru na kuře (z angl. game of chicken – strategická hra, která modeluje konflikt, je jedním ze základních modelů teorie her. Ve hře, ve které každý sleduje svůj zájem, jde o to, kdo v konfliktní situaci podlehne nátlaku a stane se tak „kuřetem“ neboli slabším),“ poznamenal už před časem pro agenturu Bloomberg Scott Kennedy z washingtonského Centra pro strategické a mezinárodní studie.
„Jsou však v takových pozicích, které by mohly na obou stranách vést ke špatným odhadům a problém by mohl dále eskalovat,“ dodal. Co je jisté, že lze jen velmi těžko odhadnout, jak nakonec obchodní pře dopadne.