Ochranná bublina se otevírá: na odlehlé ostrovy v Pacifiku dorazil covid

V řadě zemí po dvou letech „covidového šílenství“ nechávají počty nově nakažených případů většinu společnosti chladnou. Na odlehlých ostrovech v Tichém oceánu, který platí za nejméně osídlenou část planety, ale pandemie propukla s dvouročním zpožděním, upozornil server The Wired.

Je to způsobeno tím, že řada ostrovních mikrostátů žila poslední roky v covidové bublině, a teprve před pár týdny došlo k rozvolňování. A s tím i k prvním případům covidu-19, na který nejsou malé ostrovní populace zvyklé. Křehké ekonomiky ostrovních států mohou čelit zásadním problémům.

Bublina dva roky fungovala

Marshallovy ostrovy byly mezi prvními státy, které zavřely své hranice pro cizince už v lednu 2020. Obávaly se byť jen jednoho nakaženého člověka.

Politika vytvořit hermeticky uzavřenou bublinu na mnoha ostrovech v Tichomoří – od Kiribati přes Palau a Tongu až po Šalamounovy ostrovy – dlouhé měsíce fungovala.

„Až dosud byli schopni držet covid na uzdě tím, že uzavřeli své hranice a jen velmi opatrně umožnili lidem vstup do země, včetně jejich vlastních obyvatel,“ vysvětlila Tess Newton Cainová, vedoucí projektu Pacific Hub v australském Griffith Asia Institute.

Zásadně ale tím oslabily tyto mikrostáty své ekonomiky závislé na turistech.

Studenti nebo různé profese včetně námořníků uvázli v zahraničí, mnoho rodin zůstalo rozdělených. Taková opatření nemohla vydržet věčně, po dvou letech se začalo rozvolňovat i v Pacifiku.

Virus nakonec dorazil

Kiribati se začalo otevírat v lednu, kdy se mohlo vrátit 54 občanů a řada misionářů ze zámoří. A přivezli sebou virus. Kiribati se stalo jedním z posledních států, které ztratilo statut země bez covidu.

Ještě 17. ledna nebyl hlášen jediný případ covidu, o měsíc později (28. února) to bylo už 2914 případů.

Republika se rozléhá na atolech a ostrovech v celkové šířce čtyř tisíc kilometrů a žije na nich sto tisíc obyvatel.

Úřady nejprve vyhlásily stav katastrofy. Problém spočítá hlavně v tom, že země nemá fakticky žádný zdravotnický systém. Lůžek JIP je pouze několik, řekl vedoucí sítě lékařů na Tichomořských ostrovech Api Talemaitoga.

Odlehlost atolů sice řadu lidí chránila. V případě šíření viru se ale zvyšují komplikace zdravotníků, aby se vážně nemocní dostali do nemocnice. Převoz může trvat i několik dní. Navíc se v tomto případě nedaří obyvatele očkovat, plně očkováno bylo ke konci února  pouze 38 procent obyvatel, uvádí server Our World in Data.

GRAF: Míra proočkovanosti v Pacifiku a Oceánii
Podíl obyvatelstva s ukončeným očkováním ke konci února, v procentech

Zdroj: Our World in Data

Přetížení zdravotníci

Stejné problémy hlásí i další ostrovní státy, jako je Palau nebo Šalamounovy ostrovy. Zdravotníci z těchto zemí uvedli, že jsou přetíženi, pracují šestnáct hodin denně a spí venku, aby nenakazili rodinné příslušníky.

V hlavním městě Šalamounových ostrovů, Honiaře, je pouze 56 lůžek pro infekční nemoci. Od konce ledna na covid zemřelo 96 lidí a bylo nakaženo téměř sedm tisíc lidí.

Newton Cainová vysvětlila, že problémem řady ostrovních států je nízká úroveň proočkovanosti. Ta pramení z toho, že se většina obyvatel mylně spoléhala na to, že pandemie do jejich regionu nedorazí.

Motivace k očkování byla minimální. Svou roli sehrála i nedůvěra ve zdravotnický systém.

Většina obyvatel trpí obezitou

Další komplikací je i to, že řada obyvatel Oceánie si navykla na dovážené levné a nezdravé potraviny a sedavý způsob života. Řada lidí trpí obezitou a cukrovkou, což jsou rizikové faktory při onemocnění covidem.

Například 60 procent obyvatelstva Tongy je považováno za obézní. Virolog Philippe Georgel ze Štrasburské univerzity potvrdil, že v Oceánii je vysoká míra výskytu cukrovky.

Systém zdravotní péče je v zemích roztroušených po ostrovech v Pacifiku velmi omezený, pokud jde o vybavení, ale i vyškolený personál. Asijská rozvojová banka uvádí, že na každých deset tisíc obyvatel připadá 21 nemocničních lůžek a pouze pět lékařů.

Oceánie je navíc velmi zranitelná v důsledku přírodních katastrof, jako je zemětřesení a ničivé cyklóny. To pak ohrožuje i zajištění dodávek potravin a zvyšuje riziko komplikací při onemocnění covid-19. Uzavření ekonomik vedlo také k tomu, že v prvním pandemickém roce 2020 došlo v k propadu místních ekonomik o šest procent, uvedla Asijská rozvojová banka.

Oceánii navíc hrozí celá „ztracená dekáda“, pokud neobdrží mezinárodní ekonomickou pomoc, míní australský think tank Lowy Institute.

VÍCE K TÉMATU:

Investorské ohlédnutí za rokem 2021. Býčí nálada převládla nad covidovou skepsí

Očkovací strategie: Asie jede na jiné covidové koleji než vyspělé ekonomiky

Koronavirová varianta omikron děsí trhy více než inflace

Dilema: otevřít, či neotevřít

Ostrovní státy v Tichomoří nyní stojí před nepříjemným dilematem. Na jednu stranu potřebují co nejrychleji otevřít své ekonomiky turistickému ruchu, na kterém jsou z velké části závislé, aby hospodářství nastartovaly.

Na druhou stranu je jejich zdravotní systém natolik křehký, že by větší zátěž související s přílivem turistů nezvládly. Potřebují zvýšit míru proočkovanosti ve svých zemích a také navýšit kapacity zdravotní péče v nemocnicích.