Mohlo by vás také zajímat
Inflace padá, Francie se propadá
Lukáš Kovanda 21. června 2024Inflace ve světě i v Česku zpomaluje. To je dobrá zpráva pro akcie a rizikovější aktiva typu kryptoměn. Stoupají totiž…
Přebírá Francie roli „nemocného muže Evropy“?
Lukáš Kovanda 13. června 2024Francii hrozí dluhová krize, varuje tamní ministr financí. Předvolební prognózy navíc naznačují "veletoč" na tamní politické scéně, což by mohlo…
ECB povolila měnové kohouty, rozpočtový schodek se prohloubil a dolarových boháčů přibylo aneb souhrn ekonomických událostí 23. týdne 2024
Libor Akrman 7. června 2024Soukromníci dobývají vesmír; skupina Creditas jde na Slovensko; dolarových boháčů přibývá; v podílových fondech mají Češi poprvé přes bilion; hodnota…
- KOMENTÁŘ
Nový záchranný fond EU: zažije i Evropa svůj boj Jihu proti Severu?
Plán hospodářské obnovy v rozsahu 500 miliard eur (13,8 bilionu korun) představili před pár dny německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron. Zdá se ale, že plán dvou největších evropských ekonomik nemusí být jistotou.
Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron představili plán hospodářské obnovy EU v rozsahu 500 miliard eur. Zdroj: elysee.fr
Tento týden se rozhodne o tom, zda má plán Německa a Francie na společný záchranný fond šanci na úspěch. Trhy návrh společného záchranného mechanismu přijaly velmi pozitivně, zvlášť poté, co německý ústavní soud komplikuje život ECB.
Nový záchranný fond by mohl poskytnout přímou finanční pomoc (formou grantů, nikoliv úvěrů) v celkovém objemu 500 miliard eur (zhruba pět procent HDP EU). Důležité je, že se má jednat o nevratnou finanční pomoc, a to ve vyšším objemu, než původně navrhovala Evropská komise.
Sever je proti
| Co navrhlo Německo s Francií |
| Plán hospodářské obnovy v rozsahu 500 miliard eur představili německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron. Peníze, které si unie má svým jménem půjčit na finančních trzích a které pak bude splácet v delším časovém horizontu, budou jednotlivým zemím rozdělovány přes rozpočet EU ve formě dotací a půjček. |
Zdá se ovšem, že na severu Evropy nový návrh narazí. Hlasy proti zaznívají z Nizozemí, Rakouska, Dánska a Švédska. Není to sice definitivní ne, ale…
Severským státům je velkým trnem v oku představa, že společný záchranný fond má být financován společným evropským dluhopisem. Daleko přijatelnější je pro ně model, ve kterém by členské státy zaplatily (podobně jako u ESM) minimální počáteční kapitál.
Zbytek prostředků by si pak nový fond sám půjčil na trzích. To by však mohlo fungovat pouze v případě, že by nový fond poskytoval výhodné, ale vratné půjčky, a nikoliv nevratné granty.
V protinávrhu „spořivá čtveřice“ prosazuje, aby byly peníze distribuovány jednotlivým zemím pouze ve formě výhodných úvěrů, nikoliv přímých dotací. Pomoc státům a odvětvím má být adresná, například v podobě podpory výzkumu a inovací či přechodu k „zelené ekonomice“. Konkrétní objem prostředků v zamýšleném fondu alternativní plán neobsahuje.
Nutná podpora všech
Dá se očekávat, že se nad novou podobou záchranného mechanismu tento týden strhne opravdová bitva „Jihu proti Severu“.
Ve středu šéfka Komise Ursula von der Leyenová představí návrh nového finančního rámce EU včetně konkrétnější podoby záchranného fondu. Ten potřebuje získat podporu všech 27 členských zemí.
I když jsou severské země ve stále větší izolaci a za Jih se postavila Angela Merkelová, výsledek zůstává hodně nejistý.
VÍCE K TÉMATU:
Apokalypsa v evropském autoprůmyslu. Tříčtvrtinový propad prodejů nemusí být konečný
Proč Česko čeká větší ekonomický propad než Německo?
Kompetenční boj jako bonus
Navíc ve vzduchu stále visí obavy z toho, jak dopadne kompetenční přetahovaná mezi ECB a evropskými institucemi na jedné straně a německým ústavním soudem na straně druhé.
I proto zatím moc nevěříme dalšímu utahování rizikových prémií na italském dluhu ani dalším ziskům eura.