Němce trápí nedostatek bytů. Nejsou parcely ani řemeslníci

V největší zemi Evropské unie je nedostatek bytů. A není to jen tím, že v žádaných lokalitách, jako jsou městská centra Mnichova nebo Frankfurtu nad Mohanem, je stále méně dostupných stavebních parcel.

Chybí i kvalifikovaní řemeslníci, jako jsou klempíři, topenáři nebo technici pro vzduchotechniku. Uvedla to studie německé vládní banky pro rozvoj bydlení KfW.

Problém však není na straně schvalovacího řízení, jak je tomu na mnoha místech v Česku, nýbrž v kapacitních překážkách německého stavebnictví.

„Během uplynulých deseti let se nůžky mezi počtem stavebních povolení a dokončených bytů neustále rozevíraly. V současné době je v Německu schválena výstavba 653 tisíc nových bytů, jež čekají na realizaci,“ vysvětlil hlavní ekonom KfW Jörg Zeuner.

Zakázek je dost, nejsou odborníci

Stavební firmy mají dostatek zakázek, chybí ale odborný personál. Nedostává se řemeslných profesí a také stavebních mistrů, kteří kontrolují na stavbě dodržování technologického postupu a koordinují práci ostatních dělníků.

Běžné dělníky firmy nabírají i v zahraničí. „Nedostatek kvalifikovaných pracovníků se stává největším rizikem pro růst stavebnictví v Německu,“ dodal Zeuner.

Výstavbu zpomaluje také nedostatek stavebních pozemků v městských aglomeracích. V některých městech  jsou už zastaveny i veškeré proluky a není možné zástavbu dále zahušťovat. V roce 2017 to bylo 258 tisíc bytů, letos by podle KfW mělo být dokončeno 300 tisíc nových bytů.

I když počet dokončených bytů bude nejvyšší za posledních 20 let, stále to nepokrývá poptávku. Aby ji bylo možné uspokojit, muselo by se postavit každý rok až 400 tisíc nových bytů.

Jak dál se sociálními byty?

V souvislosti s nedostatečnou výstavbou nových bytů se němečtí politici přou také o výstavbu sociálního bydlení. To souvisí s tím, že nájmy v městech neúměrně rostou a mnoho lidí si nemůže placení nájmu dovolit.

Přestože by se mohlo zdát, že na výstavbě sociálních bytů panuje politická shoda a nic jí nebrání, počet bytů pro sociálně slabé v Německu klesá. V loňském roce jich bylo 1,2 milionu, přitom ještě v roce 2002 jich sociálně slabí měli k dispozici 2,5 milionu.

Je to dáno tím, že po 15 až 25 letech od dokončení bytů, které finančně podpořil stát, je možné byty pronajímat za tržní cenu. Majitelé to dělají, protože dostanou vyšší nájemné.

Od roku 2006 přešla výstavba sociálních bytů do pravomoci jednotlivých německých zemí. Investoři však o tuto výstavbu nemají zájem, protože více peněz vydělají výstavbou komerčních bytů.

Stát si dupne?

Vláda chce změnit legislativu, aby mohla opět přímo finančně podpořit výstavbu levných bytů. To znamená, že peníze by musely jednotlivé spolkové země využít na stavbu sociálních bytů. To nyní nemusí.

Problémem ale může být to, že zavádění kvót pro sociální výstavbu způsobí, že finanční břemeno investoři přenesou na komerční byty, které budou dražší, než kdyby kvóty pro sociální bydlení nebyly (například v Hamburku musí investoři velkých bytových projektů na pozemcích města postavit třetinu sociálních bytů).

Odborníci proto varují, že by zavedení „stavebních sociálních kvót“ mohlo způsobit nedostatek bytů pro střední třídu.

Sociální bydlení není řešením

Poradní sbor německého ministerstva hospodářství dokonce tvrdí, že vláda by měla politiku sociálních bytů drasticky změnit a jejich výstavbu naopak snižovat.

Nemělo by se ani regulovat nájemné, protože to také přispívá k nedostatku bytů na trhu. Jeden z členů poradního orgánu, ekonom Friedrich Breyer uvedl, že omezení růstu cen nájemného nefunguje, protože hlad po nových bytech neklesá.

Vláda sice chce podpořit výstavbu sociálního bydlení v tomto volebním období dvěma miliardami eur, to ale může přinést více problémů než užitku, tvrdí Breyer.

Většina rodin má totiž podle něj v průběhu času vyšší příjmy a přestává mít nárok na sociální bydlení. Proto by se muselo častěji přezkoumávat, zda nájemníci mají na dotované bydlení nárok. Vláda by také neměla opakovat chyby z minulosti, kdy levnými byty vytvářela na okrajích měst sociální ghetta.

VÍCE K TÉMATU:

Před volbami chtějí stavět všichni. Jak jsou na tom české silnice očima ekonoma?

Varování pro Česko? Privatizaci výstavby dálnice v Německu hrozí fiasko

Zpřísnění hypotečních pravidel žádná katastrofa není. Tvrdý úder teprve přijde

Státní podpora je chybný krok

„Považujeme státní podporu výstavby bytů za zcela chybné opatření,“ tvrdí Breyer. Podle něj není realizovatelné, aby všichni chudí lidé dosáhli na sociální bydlení placené z peněz daňových poplatníků.

Vláda by podle něj měla odstranit všechny překážky, které výstavbu bytů brzdí. Kritizuje také váhavost měst a obcí při schvalování výstavby na nových pozemcích.

Koaliční kabinet Angely Merkelové by měl o bytové politice jednat 21. září. Vláda zvažuje kromě podpory výstavby bytů i zpřísnění regulace nárůstu nájmů v metropolitních oblastech a univerzitních městech, kde ceny nájmů rostou nejrychleji. Jedním z nejdůležitějších vládních cílů je totiž „cenově dostupné bydlení“.

Nicméně vládní SPD doporučení odborníků zcela odmítá. Bernhard Daldrup, který je v SPD odpovědný na bytovou politiku, reagoval, že doporučení ekonomů nevycházejí z reality, ale z „laboratoře politické ekonomie“.

Trh podle něj selhává ve městech, kde rychle rostou nájmy, proto je třeba regulatorně zasáhnout. Také podporuje ambiciózní cíl německé vlády postavit do konce volebního období (září 2021) 1,5 milionu bytů.

„Miliardy eur budou poskytnuty na sociální bydlení a miliardy budou použity na stimulaci výstavby soukromého bydlení, aby došlo k rozšíření nabídky nájemního bydlení,“ zdůraznil Daldrup.

V kontextu situace kolem bytové politiky v Česku bude proto zajímavé sledovat také dění v Německu. Oproti nám však mají Němci jednu výhodu – nekonají se tam v dohledné době žádné volby.