Největší arabské státní fondy dobývají Evropu, ale i vesmír

Celý svět se topí pod přílivem čínských investic, alespoň takového dojmu člověk občas nabývá ze zpráv ekonomických médií.

Čínské firmy ale nejsou jediným zdrojem miliardových investic. Peníze totiž tečou také z Blízkého východu a je dost pravděpodobné, že potečou ještě víc.

Vzniká největší státní fond

V nejbližší době se totiž rozeběhne částečná privatizace saúdskoarabského státního koncernu Saudi Aramco. Příjmy z ní by měly plynout do vládního fondu Public Investment Fund (PIF). Nárůst jeho prostředků je součástí státní vize Saudi Vision 2030.

Fond PIF existuje již od roku 1971, ale zatím disponuje zhruba 160 miliardami dolarů. Jeho hlavní činnost spočívala v investicích do rozvojových projektů v Saúdské Arábii, s přílivem dalších peněz by ale investiční apetit rozhodně vzrostl a určitě by zamířil mimo oblast Arabského poloostrova.

Zatím je největším státním fondem světa s aktivy ve výši 885 miliard amerických dolarů norský Government Pension Fund Global. Po přílivu prostředků z prodeje části Saudi Aramco by se ale PIF měl stát největším fondem tohoto typu na světě, který by mohl disponovat až dvěma biliony dolarů.

GRAF: Největší fondy světa
Jde o srovnání podle objemu spravovaných aktiv k 31. 12. 2016, v bil. USD.

Zdroj: Sovereign Wealth Fund Institution, Bloomberg

Pozn.: Objem spravovaných aktiv u Public Investment Fund (PIF) dosáhne této hodnoty až po privatizaci části koncernu Saudi Aramco.

Pokud by Saúdská Arábie chtěla, mohla by si dohromady koupit největší světové společnosti Apple, Alphabet (Google), Microsoft a Berkshire Hathaway nejznámějšího investora Warrena Buffetta.

Arabské státní fondy

Žebříčku státních fondů dominují země z Blízkého východu, které tímto způsobem spravují zisky z prodeje ropy. Ať už se jedná o Saúdskou Arábii, Spojené arabské emiráty, Katar, nebo třeba Kuvajt.

Stále více kapitálu z těchto fondů směřuje v poslední době také do Evropy. Významné akcionáře z Blízkého východu mají již například automobilky Volkswagen či Daimler. Arabské fondy se ale zaměřují i na evropské banky nebo burzovní či energetické společnosti.

TABULKA: Největší státní fondy

Zdroj: data SWFI

U Arabů vede fond z Abú Dhabí

Největším arabským státním fondem je podle dat Institutu státních investičních fondů (Sovereign Wealth Fund Institute – SWFI) Abu Dhabi Investment Authority ze Spojených arabských emirátů s aktivy pod správou ve výši 792 miliard amerických dolarů.

Pro porovnání – akcie Applu nedávno po dobrých hospodářských výsledcích vystoupaly na historická maxima a tržní kapitalizace společnosti se dostala na rekordních 721 miliard dolarů (k 23. únoru 2017). Podíváme-li se na domácí prostředí, největší českou společností je dlouhodobě společnost ČEZ, jejíž kapitalizace se pohybuje kolem deseti miliard dolarů.

Abu Dhabi Investment Authority ovšem není ve srovnání se svými kolegy v Evropě nejaktivnější. Přesto je třeba 13. největším akcionářem společnosti Tesco s podílem 1,92 procenta. Kromě toho drží podíly například ve společnostech Nordea Bank (19. největší akcionář s podílem na společnosti 0,62 procenta), Royal Dutch Shell, London Stock Exchange Group nebo Deutsche Börse.

V Evropě je aktivní také fond Kuwait Investment Authority, který je se 73,18 milionu akcií a podílem 6,84 procenta největším akcionářem automobilky Daimler. Jinak ale v nejvyšších pozicích fondu evropské společnosti příliš nefigurují. Další významnější investicí je v tomto ohledu pouze francouzská jaderná společnost Areva, v níž fond drží pouze bezmála pětiprocentní podíl.

Katarský fond má Evropu v oblibě

To ale neznamená, že by arabské fondy na starém kontinentu nebyly aktivní. Ze státních fondů je v Evropě v posledních letech nejvíce slyšet o katarském fondu Qatar Investment Authority (QIA).

Populace této malé arabské země sice čítá pouze přes dva miliony obyvatel, ale díky nerostnému bohatství patří k nejbohatším na světě. A v poslední době tato malá země s investicemi rozhodně nezahálí. Jen loni v prosinci a letos v lednu stihl QIA vložit prostředky do největšího producenta drůbeže v Turecku, do ruského ropného gigantu Rosněfť nebo britské plynárenské společnosti National Grid.

Fond Qatar Investment Fund investuje jak do veřejně obchodovaných společností a dluhopisů, tak i do private equity, startupů, nemovitostí i alternativních investic. Založen byl v roce 2005 a od té doby již po celém světě nahromadil majetek 335 miliard amerických dolarů. Podle SWFI se jedná o devátý největší státní fond na světě.

Fond drží 17 procent akcií Volkswagenu, kde je třetím největším akcionářem, ale část prostředků má také například v Hollywoodu, newyorských kancelářích, prominentních londýnských rezidenčních nemovitostech, luxusních módních značkách nebo ve francouzském fotbalovém týmu Paris Saint-Germain.

V letech 2015 a 2016 však příliv investic fondu poněkud ochabl, především kvůli klesajícím cenám ropy a s tím souvisejícím nižším ziskům. S jistým zotavením ropného trhu na konci minulého roku se ovšem katarský investiční fond opět rozjel.

Mimo domácí trh mají velký podíl na portfoliu fondu především evropské společnosti.

Sázka na krizi?

Miliardy investoval Katar například do bank Barclays nebo Credit Suisse Group v době finanční krize v roce 2008.

Bývalý premiér Kataru a člen královské rodiny Hamad bin Jassim bin Jabr Al Thani v roce 2014 poskytl injekci ve výši 1,75 miliardy eur Deutsche Bank zmítané problémy.

Mediálně výraznou transakcí byl v roce 2011 nákup fotbalového klubu Paris Saint-Germain, mistra francouzské nejvyšší fotbalové ligy v posledních čtyřech sezonách.

Na konci roku 2014 mířily prostředky z QIA také do alternativní taxislužby Uber, která své služby nabízí i v České republice.

Prostředky Katar diverzifikuje také do USA, kde si fond otevřel kancelář v roce 2015 a kde do roku 2020 plánuje proinvestovat nejméně 35 miliard dolarů. V minulém roce katarský kapitál pořídil například kalifornskou společnost Miramax, která vlastní několik oscarových filmů včetně kultovního snímku Pulp Fiction.

V Asii se QIF podílel v poslední době například na největší kancelářské transakci v Singapuru, kde za 2,5 miliardy dolarů koupil od společnosti BlackRock Inc. Asia Square Tower 1. Kromě toho fond uvažuje o rozsáhlé investici 100 miliard amerických dolarů do globálního technologického fondu, vytvořeného SoftBank Group a Saúdskou Arábií.

Mimozemské ambice Spojených arabských emirátů

Ambice arabských zemí ovšem nekončí v Evropě. Vlastně nekončí ani na planetě Zemi. Například Spojené arabské emiráty, které mají vlastní vesmírnou agenturu teprve od roku 2014, nedávno začali veřejně mluvit o kolonizaci Marsu.

Emír Dubaje a viceprezident celých Emirátů představil projekt Mars 2117, jenž má za cíl v příštích sto letech vybudovat na rudé planetě trvalé osídlení, které by mělo dosáhnout podle CNBC velikosti Chicaga (rozloha zhruba 600 km², počet obyvatel cca 2,7 mil. lidí, pozn. red.).

GALERIE: Vizualizace projektu Mars 2117

Zdroj: Arabianbusiness.com

Na projektu zatím pracuje 75 vědeckých pracovníků v Dubaji. Do roku 2021, kdy se plánuje let k Marsu bez lidské posádky, by jich však mělo být dvakrát tolik. Sto let je dlouhá doba, nicméně první krok by měl tým podniknout již v roce 2021, kdy se chystá vyslání bezpilotní sondy k Marsu.

A jak tomu ve Spojených arabských emirátech (a v Dubaji speciálně) bývá, na projektu se jistě nebude šetřit.

To platí obecně pro investory z arabských zemí. Jak dodává Chris Bell z poradenské firmy Knight Frank: „Finance dnes nejsou problém; problém je nalézt produkt, který je k mání. Investoři hledají příležitosti, kam vložit peníze.“