Útok Trumpa na Sýrii stál desítky milionů dolarů. Svět za zbraně utrácí daleko víc

Je to jen pár dní, co Donald Trump nařídil, aby jako odveta za chemický útok byla zničena syrská letecká základna Šajrát.

V rámci útoku na ni bylo vypáleno 59 střel s plochou dráhou letu typu Tomahawk. Asi málokdo si ale uvědomil, že v ten moment vyletělo do vzduchu zhruba 60 milionů dolarů.

Tom Karako, ředitel Centra strategických a mezinárodních studií, podle serveru Web4trader.cz odhaduje cenu jedné střely Tomahawk na jeden milion dolarů.

Zároveň ale dodává, že by cena jedné rakety mohla být i polovinu vyšší, neboť 1,5 milionu dolarů je cena, s níž kalkuluje rozpočet námořnictva pro letošní rok.

„O polovinu vyšší cena je údajně dána tím, že námořnictvo USA neplánuje po letošním roce nakupovat více raket Tomahawk, a tak asi ani neobdrží tak velkou množstevní slevu,“ uvádí server.

Nejen poslední konflikt se Sýrií, ale i ty další mají blahodárný vliv na akcie zbrojařských firem. Například zmíněné Tomahawky vyrábí společnost Raytheon. Pokud bychom to vzali jen přes tyto střely, jejich výrobce uvádí, že jich dosud od uvedení na trh bylo použito přes dva tisíce a ve výzbroji námořnictva přes čtyři tisíce.

Jednoduchým počtem dojdeme k tomu, že tržby za šest tisíc výše uvedených raket by činily minimálně šest miliard dolarů, přičemž to je pouze od námořnictva USA. Kromě Američanů má tyto střely ve výzbroji také Velká Británie.

Útok samotný se projevil i na tržní ceně akcií Raytheonu na burze, které reagovaly posílením o bezmála 2 procenta. Jak dodává euro.cz tržní hodnota firmy v ten okamžik posílila o celou miliardu dolarů (25 miliard korun). A rostly i další ceny akcií amerických zbrojařských firem.

Podíváme-li se na globální trh, uvidíme že částky za zbraně jsou daleko vyšší než ceny 59 vystřelených raket Tomahawk.

Stamiliardy za zbraně

Prodej zbraní a vojenských služeb prvních sto největších zbrojních společností světa v roce 2015 dosáhl 370,7 miliardy amerických dolarů (přes devět bilionů českých korun). Data koncem loňského roku zveřejnil Stockholm International Peace Reseach Institute (SIPRI), který sleduje sto největších společností působících ve zbrojním průmyslu již od roku 1989.

GRAF: Vývoj tržeb 100 největších zbrojařských firem
Od roku 2002 do roku 2015, údaje jsou v mld. USD.

Zdroj: SIPRI

Od roku 2002 do roku 2015 vzrostl prodej zbraní stovky největších společností o 86 procent z 200 miliard amerických dolarů na bezmála dvojnásobek.

V posledních pěti letech však prodeje klesají. V roce 2015 dokonce meziročně klesly o 7,3 procenta.

S příchodem Donalda Trumpa do Bílého domu se ale dá očekávat obrat tohoto trendu. Nový šéf amerického Pentagonu James Mattis nedávno vyzval ministry obrany členských zemí NATO, aby výdaje na obranu zvýšili.

VIDEO: Odpal střely Tomahawk

Zdroj: YouTube.com

Evropské země včetně Česka by v rámci NATO měly plnit závazek výdajů na obranu ve výši dvou procent HDP. Aktuálně tento požadavek splňuje pouze Británie, Estonsko, Polsko a Řecko. Ostatní země včetně České republiky investují do své obrany výrazně méně.

Američané – králové zbrojení

Zbrojnímu trhu stále dominují společnosti ze Spojených států, a to i přes propad prodejů v roce 2015 o 2,9 procenta.

V první stovce největších zbrojařských společností světa se nachází 43 firem právě z USA. Americké společnosti v tomto oboru ale v poslední době omezovaly nižší vojenské výdaje tamní vlády, zpoždění v dodávkách hlavních zbraňových systémů, ale také silný dolar, který negativně ovlivňuje export.

TABULKA: Srovnání největších zbrojařských společností světa podle zemí
Podle prodeje zbraní, celkového zisku a počtu zaměstnanců v roce 2015, finanční údaje jsou v mld. USD.

Zdroj: SIPRI

I proto řada větších amerických producentů zbraní své aktivity v oblasti vojenských služeb po roce 2010 kvůli upadající poptávce musela omezit.

Největší společností v globálním zbrojním průmyslu na světě je nicméně již několik let americký Lockheed Martin. Za ním následuje Boeing a pomyslný bronz drží britský koncern BAE Systems.

TABULKA: Srovnání největších zbrojařských koncernů světa
Finanční údaje jsou v milionech dolarů.

Zdroj: Thomson Reuters, SIPRI

Evropané zbrojí čím dál víc

Naopak východoevropským společnostem se v žebříčku SIPRI Top 100 relativně daří. Zatímco mezi lety 2013 a 2014 se prodeje zbraní firem v tomto regionu propadly, v posledním sledovaném roce naopak rostly, dokonce o poměrně výrazných 6,6 procenta. A rostli také jejich západní konkurenti. Šest francouzských společností v Top 100 prodalo v roce 2015 zbraňové systémy za celkem 21,4 miliardy dolarů, což znamená třináctiprocentní nárůst. A stěžovat si nemohou ani německé (plus 7,4 procenta v prodejích) a britské společnosti (plus 2,8 %).

Ruské společnosti v roce 2015 profitovaly z tamní armádní modernizace a celkově také zvýšily prodeje, když prodaly podle SIPRI o 6,2 procenta více. Všechny společnosti z Ruska jsou však v aktuálním žebříčku postaveny níže než o rok dříve, a to kvůli pomalejšímu tempu růstu prodeje zbraní.

Nejrozvojovější je Jižní Korea

Kromě vyspělých světových velmocí se v Top 100 umísťují i společnosti z rozvíjejících se trhů. V roce 2015 jejich kombinované prodeje činily 34,5 miliardy dolarů.

Nejvýznamnější růst v rámci rozvíjejících se trhů zažívá Jižní Korea s růstem 31,7 procenta.

Mezi rozvíjejícími se producenty ale můžeme pozorovat velké rozdíly. Zatímco například prodeje zbraní v Indii a Turecku rostly (o 9,3 %, resp. 10,2 %), ekonomicky se trápící Brazílie zaznamenala naopak propad dokonce o 28,1 procenta.

Pět největších zbrojařských firem světa

Spoluautorem článku je další analytik společnosti Comsense Martin Sklenský.