Konec fárání v Paskově. Předznamenává osud dolu i budoucnost OKD?

Jednou to přijít muselo. Zdař bůh, tak zakončilo vedení společnosti OKD poděkování poslední směně horníků, která v pátek 31. března vyjela na povrch ze ztrátového Dolu Paskov.

Po 53 letech, kdy z hlubin vytěžili 46 milionů tun uhlí, skončí práce pro více než tisíc zaměstnanců z celkového počtu 1 900 lidí. Jde o součást restrukturalizace společnosti OKD.

O uzavření ztrátového dolu se uvažovalo již dříve. Poprvé se o něm vážně mluvilo v roce 2013, OKD ale neměla dostatečné prostředky na odstupné horníkům. Dohoda se státem tak nakonec vedla k prodloužení těžby až do roku 2017.

Důl Paskov přitom zatáhl celou OKD do ztráty a možná i do neřešitelných problémů v budoucnu. Uzavření dolu tak bylo již nějakou dobu nevyhnutelné.

Problém pro region – lidé bez práce

Problémem ovšem je zrušení sociálních programů, které měla horníkům zaručit kolektivní smlouva. Na domluvené odstupné ale OKD nemá peníze.

Celkem v Paskově končí 1 030 lidí, zhruba 200 jich přejde pracovat na Karvinsko, kde OKD v těžbě pokračuje, a více než 300 lidí bude pracovat na likvidaci těžby v Paskově.

Paradox je, že i přes propuštění stovek zaměstnanců z Paskova má OKD problém s nedostatečným počtem kvalifikovaných lidí.

Společnosti se totiž nepodařilo přemluvit dostatečné množství kvalifikované pracovní síly, aby se za prací přemístila do karvinského regionu. Nabízela přitom podle ČT až 80tisícový příspěvek. Společnost tak musí vypisovat veřejná výběrová řízení a komunikovat i s úřadem práce.

V Dole Paskov zůstane nevyužito přibližně 20 milionů tun uhlí. Ukončení těžby znamená problémy i pro odběratele, kteří musejí řešit, jak se bez této komodity do budoucna obejdou. V tomto dole navíc bylo nejkvalitnější koksovatelné uhlí v regionu.

Jedním z jeho největších odběratelů jsou například Třinecké železárny, které odebírají od OKD kolem milionu tun uhlí za rok.

Co bude dál s OKD

OKD je od května 2016 v úpadku. V srpnu následně věřitelé schválili reorganizaci společnosti. V celé OKD pracuje i s dodavatelskými firmami zhruba 12 tisíc lidí, po uzavření Paskova jejich počet klesne k deseti tisícům.

Na reorganizaci se shodli odboráři, vedení OKD, krajská tripartita, česká vláda i insolvenční správce. V rámci reorganizace pak firma s vládou podepsala úvěrovou smlouvu na 700 milionů korun.

Největším věřitelem je společnost AWT, která má přihlášené pohledávky ve výši 460 milionů korun. Původně se přihlásilo 550 věřitelů s celkovými pohledávkami za 23 miliard korun. Insolvenční správce ale většinu neuznal, některé jsou ještě v jednání, a tak uznané pohledávky činí zhruba tři miliardy korun.

Největší neuznanou pohledávkou bylo deset miliard od banky Citibank, která požadovala proplacení dluhopisů společnosti NWR, jejíž je OKD dceřinou společností a za jejíž dluhopisy ručila.

Úpadek OKD v číslech

Výsledky hospodaření společnosti za rok 2016 ještě nejsou k dispozici. Nicméně úpadek OKD je jasně vidět i na číslech z roku 2015 a ještě více vynikne při srovnání vývoje od roku 2010.

TABULKA: Úpadek OKD v číslech

Zdroj: výroční zprávy OKD

Propad společnosti navazuje na pokles cen uhlí. Období posledních deseti let je pro komodity obecně rozporuplné. Během té doby došlo v roce 2008 v souvislosti s finanční krizí k prudkému propadu hodnoty většiny komodit.

Do roku 2011 následoval silný růst, po roce 2011 zase naopak výrazný propad. Lehké oživení přišlo až v posledním roce.

GRAF: Vývoj ceny uhlí
Od roku 2003 do současnosti, v dolarech za tunu.

Zdroj dat: Thomson Reuters Eikon

Tento vývoj znamenal pro OKD velký problém. Během pár let se společnost z miliardových zisků dostala do miliardových ztrát. Až do roku 2012 si akcionáři společnosti přitom vypláceli velice slušné dividendy.

Jen mezi lety 2010 a 2012 to bylo v součtu 24,9 miliardy korun. I kvůli tomu pak společnost nebyla schopná propad cen uhlí ustát. Především ztráta z roku 2013 ve výši necelých 24 miliard vymazala téměř celý vlastní kapitál společnosti.

Nabídky investorů byly nedostatečné

Důležitější rozhodování, než bylo to o uzavření dolu, ale společnost teprve čeká v následujících měsících. Již 10. dubna bude OKD předkládat věřitelům svůj návrh reorganizace i nabídky strategických partnerů, kteří by měli společnost zachránit.

Ministerstvo financí (MF) však nedávno informovala jeho dceřiná společnost PRISKO, že byla oslovena firmou OKD, aby zvážila možnost podání nabídky na její koupi.

Podle MF obdržela společnost PRISKO od OKD dopis, z něhož vyplývá, že v rámci prodejního procesu nebyla soukromými investory předložena taková nabídka, která by reálně umožňovala schválení reorganizačního plánu a úspěšné provedení reorganizace. OKD v dopise připustila, že jednou z variant by mohl být i konkurz.

„Domníval jsem se, že nějaká fungující nabídka by od soukromých investorů přijít mohla. Pokud ale OKD vyhodnotila, že tu žádná taková nabídka není, předložení nabídky PRISKEM považuji za logické řešení,“ uvedl k tomu tehdy ministr financí Andrej Babiš.

Ministr dodal, že jakmile budou známy základní parametry nabídky, bude materiál předložen k rozhodnutí vládě. Ministr financí za OKD navrhuje částku 80 milionů korun.

Proti odkupu PRISKEM je ale ministerstvo průmyslu, které věří, že státní podnik Diamo by byl pro zkrachovalou OKD lepším řešením.

Otázka strategického partnera tak bude do jisté míry jednou z karet v předvolebním boji. Faktem nicméně zůstává, že z Dolu Paskov již uhlí „nepoteče“.