Mohlo by vás také zajímat
Špatná zpráva pro „klima-bijce“: Thunbergová štěpí podporou Palestiny klimatické hnutí
František Novák 29. listopadu 2023Podvedla Greta Thunbergová klimatické hnutí, když se začala projevovat otevřeně propalestinsky? Studentské klimatické hnutí Friday for Future ztrácí přízeň řady…
Jak silná je izraelská armáda? Má větší rozpočet než Egypt, Libanon a Jordánsko dohromady
František Novák 24. listopadu 2023Izraelská armáda je od vzniku státu v roce 1948 budována s tím, že musí dokázat ubránit židovský stát v obležení…
Češi dále šetří: jak rychle se budou rozpouštět jejich nad-úspory?
Dominik Rusinko 10. listopadu 2023V poklesu maloobchodních tržeb v září je patrná přetrvávající nejistota domácností z budoucího ekonomického vývoje, a to zejména nákladů na…
- ČLÁNEK
Kolik bude stát Izrael válka s Hamásem? Miliardy dolarů a propad ekonomiky
Válka přichází v nesnadném ekonomickém období pro Izrael. Jen mobilizace 300 tisíc vojáků bude znamenat ztrátu pro místní ekonomiku v řádu několika miliard dolarů.
Válka s Hamásem a mobilizace 300 tisíc Izraelců bude mít na místní ekonomiku zásadní dopady. (Ilustrační foto) Zdroj: Unsplash
Teroristický útok provedený začátkem října z Pásma Gazy organizací Hamás, kdy přišlo o život více než 1200 lidí (přičemž číslo zřejmě není konečné, pozn. red.), je největším teroristickým atakem v moderních dějinách židovského státu. Pro Izrael, který vznikl před 75 lety, to znamená také velkou ekonomickou ztrátu. Kvůli konfliktu země vyhlásila mobilizaci zhruba 300 tisíců vojáků v záloze, kteří musí opustit svá civilní zaměstnání.
Izraelský bankovní dům Banka ha-Po’alim už vypočítal, že náklady na válku mezi Izraelem a Hamásem se vyšplhají minimálně na 27 miliard šekelů, v přepočtu 6,8 miliardy dolarů. To také znamená, že Izrael povolal do zbraně nejvíce záložních sil od mobilizace za Jomkipurské války v roce 1973, kdy mobilizoval 400 tisíc vojáků.
Poškozená infrastruktura
Navíc se bude muset opravit izraelská infrastruktura, Hamás totiž na území židovského státu vypálil už minimálně pět tisíc raket. Banka také počítá s dlouhodobými náklady na rehabilitaci zraněných vojáků a péči o rodiny padlých vojáků.
| Co dál s Gazou? |
| Bývalý izraelský velvyslanec při OSN Danny Danon v rozhovoru pro americký Newsweek zdůraznil, že izraelská armáda nemá v plánu trvalou okupaci Pásma Gazy. Cílem Tel Avivu bude spíše masivní bombardování, které bude paralyzovat nejen hnutí Hamás, ale i celou palestinskou enklávu, kde žijí na rozloze menší než je Praha skoro dva miliony lidí. Izraelské pozemní jednotky budou pravděpodobně chtít zničit bojové možnosti bojovníků Hamásu natolik, aby nemohli pokračovat v teroristických útocích na izraelské území. Území Izrael trvale opustil v roce 2005, od roku 2006 zde „vládne“ Hamás. „Naším cílem není vládnout Gaze. Naším cílem je bojovat s Hamásem,“ vysvětlil Danon. Podle březnového průzkumu by Hamás volilo až 45 procent Palestinců, kteří zde žijí. |
„V současné době lze velmi těžko odhadovat, jak se válka vyvine. Zda dojde k pozemnímu tažení s cílem dobýt části území v Pásmu Gazy, které potrvá mnoho týdnů, nebo zda Izrael zahájí vojenské tažení i na severu. A také na jak dlouho budou záložníci povoláni do vojenské služby,“ vysvětlil pro izraelský deník The Times of Israel hlavní analytik banky Modi Šafrir.
Propad HDP
Náklady na konflikt s Hamásem odhadl minimálně na 1,5 procenta izraelského HDP. To také povede k vyššímu schodku izraelského rozpočtu.
Banka ha-Po’alim odhad nákladů kalkuluje na základě předchozích konfliktů mezi Židy a Araby. Výdaje během druhé války s Libanonem v roce 2006, která trvala 34 dní, se odhadují na 2,4 miliardy dolarů.
I dřívější konflikty ochromily části izraelské ekonomiky kvůli raketovým útokům na tamní velká města. Většinou ale netrvaly dlouho, aby paralyzovaly celou ekonomiku.
Kolaps cestovního ruchu
„Předchozí zkušenosti ukazují, že dopad války na HDP pocítíme především kvůli propadům soukromé spotřeby a poklesu cestovního ruchu v oblasti,“ dodal Šafrir.
Pokud se ale případný konflikt prodlouží na více než několik týdnů, může dopadnout na místní ekonomiku ještě mnohem více. Od brutálních víkendových útoků Hamásu na bezbranné židovské civilisty poklesly rovněž akcie izraelských firem, řada podniků zůstává zavřena.
Také turistický ruch zkolaboval, většina aerolinií zastavila lety do turisticky populárního Tel Avivu. V reakci na konflikt navíc vůči dolaru klesl izraelský šekel nejníže za sedm let. Izraelská centrální banka proto oznámila, že prodá až 30 miliard dolarů devizových rezerv, aby podpořila místní měnu.
GRAF: Vývoj kurzu šekelu vůči dolaru za posledních 6 měsíců
Zdroj: tradingeconomics.com
Globální nejistota
Mezinárodní měnový fond (MMF) už varoval, že v souvislosti s teroristickým útokem Hamásu čelí celá globální ekonomika nejistotě, pokud se válka rozšíří v blízkovýchodním regionu.
Ceny ropy zatím zůstávají na světových trzích relativně klidné. Změna by mohla nastat, pokud by se v konfliktu začal více angažovat Írán, tradiční spojenec Hamásu. Globální růst HDP ale podle MMF v příštím roce zpomalí na 2,9 procenta.
| Dopady na trh s ropou? |
| Ropa zatím v reakci na útok Hamásu na Izrael nezdražuje. Ceny na světových trzích po prvotní nervózní reakci mírně klesají. V Česku cena benzinu klesla pod 40 korun za litr, u nafty se drží okolo 40 korun. Ceny ropy by ale mohly výrazněji zamířit vzhůru, pokud by Izrael přišel s pádnými důkazy, že za útoky stojí Írán. Pak by hrozil útok Izraele také na íránské cíle. To by mohlo zase vést k útokům na ropná zařízení v Saúdské Arábii, pesimisticky varoval ekonom Lukáš Kovanda. Jednou z variant je také důslednější vynucování ropného embarga na Teherán od Bílého domu, což by také mohlo vést k růstu cen ropy. |
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu už varoval Izraelce, že konflikt může trvat dlouhou dobu, dokud nebudou naplněny vládní cíle.
Tím je minimálně propuštění všech rukojmích, kterých je až 150 a Hamás je pravděpodobně rozptýlil po různých částech Pásma Gazy.
Ekonomiku Izraele navíc už narušily v minulých měsících dlouhotrvající vnitrostátní spory. Izraelci také demonstrovali proti kontroverzní reformě izraelského justičního systému.
Došlo rovněž ke zpomalení zahraničních investic do tradičně silného hi-tech sektoru. Vyšší náklady na vedení války pravděpodobně povedou k dalšímu zvyšování úrokových sazeb kvůli vyšším vládním výdajům a spekuluje se rovněž o možnosti zvýšit daně.
Rozhodne délka konfliktu
Podle bývalého viceguvernéra izraelské centrální banky Zvi Ecksteina je ale izraelská ekonomika silná. „Pokud nepřijde fyzický útok ze strany Íránu, je velmi pravděpodobné, že Izrael bude plně ekonomicky fungovat do týdne nebo dvou,“ dodal pro stanici CNBC Eckstein, který nyní působí jako profesor ekonomiky na univerzitě v Tel Avivu .
| Jak dopadne na český byznys? |
| Rozsáhlý raketový a pozemní útok palestinských teroristů na Izrael a vyhlášení válečného stavu v zemi dopadá také na byznys českých firem. Minimálně do konce roku ruší osobní jednání, podnikatelské mise nebo účast na odborných konferencích a veletrzích. České společnosti mají obavy především ze stupňování konfliktu mezi Izraelem a Hamásem, který by podle nich mohl dosáhnout výrazně širších rozměrů. Tuzemské podniky v loňském roce vyvezly do blízkovýchodního státu, který je pro Českou republiku jedním z pěti nejvýznamnějších obchodních partnerů mimo Evropu, zboží za 27 miliard korun. Dovoz z Izraele do ČR činil 8,2 miliardy. |
Dopad konfliktu na izraelskou i globální ekonomiku bude však zřejmě jasnější až později. Bude záviset na tom, jak dlouho potrvá, jak bude intenzivní a zda se rozšíří do dalších částí regionu, uvádějí analytici. Je příliš brzy na to říct, jaké mohou být dopady, uvedl šéf Banky pro mezinárodní vyrovnání plateb (BIS) Augustín Carstens.
Válka však má přinejmenším potenciál přidat soubor nepředvídatelných faktorů do globální ekonomiky, která již nyní zpomaluje, a ovlivnit náladu na amerických trzích, které se stále snaží přizpůsobit možnosti, že americká centrální banka (Fed) podrží úrokové sazby vysoké déle, než mnozí investoři očekávali.
„Jakýkoliv zdroj ekonomické nejistoty zpožďuje rozhodování, zvyšuje rizikové přirážky,“ uvedl ekonom Northern Trust Carl Tannenbaum. A dodal, že zejména vzhledem k regionu panují obavy o ceny ropy. Trhy také podle něj budou sledovat, jak vypadají scénáře dalšího vývoje a zda vzhledem k desetiletím nestability na Blízkém východě se tento výbuch násilí bude vyvíjet jinak, zda je zde něco, co způsobí vybočení z dlouhodobé rovnováhy.
