Místo tulipánů datová centra. Nizozemci už nechtějí internetové giganty

Jako houby po dešti rostou v posledních letech v nizozemské krajině obrovská nevzhledná datová centra. Pro politiky to znamená, že mohou před volbami hovořit o vytvoření pracovních míst a přilákání globálních technologických firem.

Místní obyvatelé většinou nadšení z budování obřích hangárů v krajině, kde se pěstují tulipány, pasou se ovce a občas se točí větrná turbína, nesdílejí.

Příkladem takového místa je město Zeewolde, kde by mělo vzniknout největší datové centrum v zemi, přitom jich zde už stojí přes dvě stovky. Jednou z kritiček nového projektu firmy Meta Platforms (bývalý Facebook) je obyvatelka Zeewolde, jednašedesátiletá Susan Schaapová.

„Pro malé město, jako je Zeewolde, jde o příliš veliký projekt, “ stěžuje si hlasitá kritička projektu mocné americké korporace magazínu The Wired.

Není to fér

Podle ní není férové, aby nadnárodní koncern skoupil velké plochy zemědělské půdy, a vytvořil tu další ohromné datové centrum. Které bude podle ní sloužit ke sdílení často banálního obsahu, šíření konspiračních teorií, „lajkování,“ anebo případně sledování pornografických videí.

To jsou často argumenty odpůrců rozšiřování datových center v zemi tulipánů a sýrů. K dalším připomínkám, jež rozčilují Holanďany, je i to, že obří centra budou odčerpávat energii vyrobenou z obnovitelných zdrojů energie, hlavně z větrných turbín.

Datové centrum má v Nizozemí i společnost Microsoft, jež leží nedaleko Amsterdamu. (Ilustrační foto) Zdroj Microsotf

Není divu, nejnovější plán firmy Marka Zuckerberga známý pod označením Tractor Field 4 bude zdaleka největší datové centrum v zemi. Má zabírat plochu o 166 hektarech a ročně má spolykat 1380 gigawatthodin energie. Pět tisíc obyvatel dvacetitisícového Zeewolde už podepsalo petici proti výstavbě.

Téma před místními volbami

Obavy z plánů velkých technologických gigantů stavět v Nizozemsku další datová centra není jen lokální záležitostí v okolí Zeewolde. Přerostlo to v celonárodní téma, které navíc bude velmi pravděpodobně i silně rezonovat při regionálních volbách, které se konají v březnu.

„Vůbec se nebráníme datovým centrům,“ vysvětlila Caroline de Roosová ze skupiny Land von Ons, jež chrání biodiverzitu. Nelíbí se jí ale, že centrum vyroste na kvalitní zemědělské půdě.

„Je to plýtvání ornou půdou,“ dodala. Schaapová tvrdí, že proti výstavbě je až 70 procent místních lidí, protože centrum Meta Platforms je příliš velké a spotřebuje nejen hodně elektřiny, ale i vody.

„Nemá to nic společného s lékařskými aplikacemi pro nemocnice nebo bankovními aplikacemi. Není to pro žádný účel, ale pro zábavu,“ zlobí se Schaapová.

Místní komunita z provozu obřího centra nic nezíská, dodala s tím, že proklamace o komunitních programech společnosti Meta se nedají brát vážně.

Meta: Budeme dobrým sousedem

Mluvčí společnosti Meta nechtěl komentovat typ dat, které bude datové centrum zajišťovat. Zdůraznil ale, že firma bude dobrým sousedem pro všechny.

Jedním ze závazků globální korporace jsou dodávky tepla pro Zeewolde, které vzniká při provozu počítačových serverů. Chce také investovat další prostředky do místní ekonomiky.

I když obyvatelé proti megalomanskému projektu protestují, místní městská rada projekt podporuje. „Věříme, že datové centrum bude mít pozitivní dopad na region,“ zdůraznil radní Egge Jan de Jonge v regionálních novinách.

Těsně před Vánoci rada rozhodla o udělení povolení pro výstavbu. Legitimita hlasování ale byla zpochybněna a nizozemský Senát hlasování zrušil. Poslední slovo má mít centrální vláda.

Naopak zástupci firmy Meta tvrdí, že konečné rozhodnutí o umístění datového centra ještě nepadlo.

Zvýšená poptávka po zelené elektřině

Nejčastějším argumentem proti výstavbě datových center je údajně vysoká spotřeba energie. Aby byl provoz udržitelný, technologické firmy využívají obnovitelné energie.

Odpůrci ale tvrdí, že zelenou energii pro domácnosti spotřebují globální korporace pro svůj byznys. „Centrum spotřebovává obrovské množství elektřiny, z čehož velkou část tvoří zelená elektřina, které stejně v Nizozemsku moc nemáme,“ namítá de Roosová.

Stejnou námitku má i nová nizozemská vláda, jež v koaliční dohodě namítá, že obrovská datová centra vytvářejí nepřiměřeně vysokou poptávku do obnovitelné energii, přitom nemají odpovídající „společenskou hodnotu“.

Nicméně jde o záležitost, která v Nizozemí probíhá již několik let. Z Amsterodamu se stalo klíčové evropské centrum pro provoz těchto center, jež zajišťuje firmám konektivitu. Už v roce 2015 tu postavil Microsoft obrovské datové centrum. A další v průběhu let přibývaly.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Umělá inteligence a analýza dat: které trendy je vhodné sledovat v letošním roce?

Firmy čeká změna základní koncepce. Produkt budou nabízet čím dál víc jako službu

Digitalizace veřejné správy je nezbytná. Má však i spoustu specifik

Pokrytectví: Sociální sítě a internet používá každý

Výkonný ředitel Nizozemské asociace datových center Stijn Grove, kam patří i Google a Microsoft, takový výklad odmítá a považuje jej za pokrytectví.

„Politici si stěžují, ale neustále používají Facebook a Instagram k šíření svých zpráv,“ vysvětlil s tím, že poptávka po sdílení stále většího objemu dat na sociálních sítích vyžaduje budování nových kapacit.

Pokud si lidé stěžují na nová centra, měli by si zároveň stěžovat i na používání e-mailů, internetu a cloudových služeb obecně.

Grove se odkazuje na zprávu Mezinárodní agentury pro energii (IEA) z loňského listopadu, jež uvádí, že spotřeba energie v datových centrech v posledních deseti letech nestoupá, i když se sektor bouřlivě rozvíjí. Internetový provoz se od roku 2010 zvýšil patnáctkrát.

V roce 2020 datová centra na celém světě spotřebovala 200 až 250 terawatthodin elektřiny, což je pouhé jedno procento globální spotřeby elektřiny.

GRAF: Srovnání vývoje indexu provozu internetu, zatížení datových center a jejich spotřeby elektřiny
Od roku 2010 do roku 2020, v bodech.

Zdroj: IEA

Tech sektor přispívá k rozvoji zelených zdrojů

„Pokud se podíváte na spotřebu energie datových center v Nizozemsku, je to 0,32 procenta (celkové spotřeby), takže je to velmi málo,“ odráží Stijn Grove námitky běžných Holanďanů, že nová datová centra „požírají“ zelenou energii v zemi.

Naopak technologický sektor zvyšuje poptávku po zelené energii. Tím pádem naopak podle něj sektor obnovitelných zdrojů energie posiluje a přispívá k financování nových větrných parků.

GRAF: Vývoj celosvětové poptávky datových center po energii podle koncového využití
Od roku 2015 do roku 2021, v TWh.

Zdroj: IEA

Také Sanne Akerboomová z Utrechtské univerzity, jež se specializuje na řízení energetické transformace, souhlasí s tím, že centra nemohou spotřebovat veškerou zelenou energii. Tedy tu, jež vyrobí větrné turbíny, které se často v bezprostřední blízkosti serverů staví.

Korporace platí málo

Uznává ale námitku v tom, že nadnárodní korporace neplatí v Nizozemí dost peněz z provozu datových center.

Velcí spotřebitelé energie mají totiž výhodnější „pobídkové“ tarify, aby v zemi investovali. I proto je pro ně lepší stavět co největší provozy. Dá se namítat, že velké firmy neplatí peníze za budování energetické infrastruktury, jež je nezbytná pro spotřebu zelené energie.

Zeewolde, jež leží zhruba padesát kilometrů východně od Amsterdamu, není jedinou municipalitou, která bojuje proti digitálnímu průmyslu.

V roce 2019 právě Amsterdam uvalil jednoroční moratorium na stavbu nových datových projektů, protože už je tento region přeplněn budovami plnými počítačového hardwaru. „Centra zabírají hodně místa a vzhledem k vysoké spotřebě energie znamenají velkou zátěž pro elektrickou síť,“ vysvětlil mluvčí města.

Protesty způsobil také projekt Microsoftu v regionu Wieringermeer, protože odebírá většinu energie z parku, kde je 82 větrných turbín.

Datový nacionalismus

Začíná se objevovat také forma „datového nacionalismu“, kdy místní lidé namítají, proč by datová centra měla sloužit uživatelům v celé Evropě.

„Již nyní tu je nadměrná kapacita v porovnání s využíváním dat v Nizozemsku,“ tvrdí skupina Save the Wieringermeer, jež se snaží zastavit plány Microsoftu. Pouze třetina celkových kapacit datových center se spotřebuje pro nizozemská data, namítají občanští aktivisté.

Schvalování nových projektů provázejí také obavy o transparentnost. Nizozemský lokální politik Lars Ruiter vystoupil z lidové strany VVD, když se dozvěděl, že jsou utajovány podrobnosti o výstavbě nových datových center.

V jeho regionu Hollands Kroon se zveřejnily v roce 2020 plány pro stavbu dalšího hypercentra Microsoftu o rozloze 50 hektarů. V lednu 2021 získala tato firma další povolení pro výstavbu datového centra o rozloze 16 hektarů v blízkosti toho původního. Kritikům se nelíbí právě tato „salámová“ taktika rozšiřování kapacit center.

Také společnost Meta je obviňována z úhybných manévrů, když původně hovořila o svém projektu s místními farmáři. Ruiter tvrdí, že úřady musí být při jednání s místními obyvateli otevřenější. „Musí se zeptat lidí, kteří žijí v okolí datových center, co si o tom myslí a co chtějí.“

Buď jak buď, s přibývajícími daty bude poptávka po datových centrech stále narůstat, nejen v Nizozemí.