Hlásit prodeje malých uživatelů na digitálních platformách je stejný nesmysl jako elektronická evidence tržeb (EET), která zničila spoustu malých vesnických hospůdek i krámků.
Stát by měl nad malými obchodníčky trochu přivřít oči. Vrátí se mu to ve spotřební dani a na výběru DPH. Vždyť když lidem něco trochu zůstane z toho, že si přilepší, utratí to stejně za zboží a služby, které jsou daněny.
Neodvedou si tento „hříšný zisk“ z pár svetrů do zahraničí jako dividendy; nenajmou si zkušené rádce na optimalizace daní.
Zaostřeno na bazary
Kupříkladu moje sousedka háčkuje zvířátka a prodává je na známém webu Fler.cz. Je to její jediná pracovní činnost k důchodu. Cítí se u toho užitečně, baví ji to a prodá kolem deseti hraček měsíčně v ceně 100–200 Kč za kus. Pokud kvůli tomu bude dávat daňové přiznání, tak to je opravdu pro smích.
Když může firma danit, ukazuje, že se jí daří a že má k naší zemi vazbu. Ale honit babičky, ženy na mateřské nebo drobné překupníčky k dodanění některých příjmů, to státní kasu stejně nezachrání.
„Velký bratr“ DAC7 dohlédne na prodeje |
Od 1. ledna 2023 budou mít e-shopy, online tržiště, sdílené služby a další digitální platformy a jiná webová rozhraní povinnost sbírat informace o vybraných činnostech, prodejcích a jejich tržbách a na pravidelné bázi je předávat správci daně. Bude se jednat o prodejce fyzické a právnické osoby, včetně osob bez právní subjektivity. Vyloučeny budou veřejnoprávní subjekty, kótovaní prodejci, prodejci zboží malého rozsahu (méně než 30 transakcí za méně než 2 000 eur za kalendářní rok) nebo poskytovatelé ubytování ve velkém rozsahu (pokud bude ke konkrétní nemovitosti v daném kalendářním roce provedeno více než 2 000 transakcí).
Oznamovaným obdobím je kalendářní rok. První období, za které se bude hlášení podávat, je rok 2023 a termínem podání bude 31. leden 2024. |
Stát by měl hlavně vytvářet stabilní pravidla hry, která se nemění dříve, než se změnila (novelizace novel). A měl by mít jednoduchý daňový systém a hlídat si hlavně velké ryby. Nehonit sběračky klestí v panském lese.
Dneska bude berňák nahánět ženu kvůli tomu, že prodala za rok 31 svetrů a sto plyšáků, a co zítra?
Koupit levněji
To, že finančák jde čas od času po internetových tržištích, psaly třeba Právo a Novinky.cz už před dvanácti lety pod titulkem „Finanční úřady jdou po maminkách, které si vydělávají na internetu“.
A dále referovalo: „Daňové kontroly se už dotkly některých prodávajících na aukčních serverech Aukro.cz a Fler.cz (…) přišlo doporučení z Evropské komise, abychom se soustředili tímto směrem. Někteří lidé začali na těchto serverech skrytě obchodovat. Nakupují ve velkém a přes aukce či bazary prodávají. To je již podnikání, které podléhá zdanění,“ řekl listu tehdejší šéf Finanční správy.
Celý kšeft je přitom založen jen na tom, že zboží v Česku bylo a pořád bývá až o polovinu dražší než v západních částech tzv. jednotného unijního trhu. Jak to, proč Češi pořád mají platit více, nejen v potravinách? Je logické, že lidé chtějí třeba oblečení koupit levněji.
Drobnohled od 1. ledna 2023
Zatímco v roce 2010 bylo danění prodejů přes tržiště spíš takové bububu, teď přituhuje. Stát má na to více nástrojů, více šmíráckých algoritmů.
„Všichni, kdo nabízejí podnájem bytu nebo ve větší míře prodávají zboží přes on-line bazary a internetové platformy, by se měli mít na pozoru. Od 1. 1. 2023 by totiž mohli být pod drobnohledem všech finančních správ v Evropské unii,“ napsaly letos v říjnu Lidové noviny.
Od roku 2023 totiž budou digitální platformy hlásit u svých uživatelů informace o prodejích, výši příjmů realizovaných na dané platformě a číslech bankovních účtů uživatelů. Týká se to platforem jako Aukro nebo Airbnb.
„Jde o poskytnutí nemovité věci, dopravního prostředku, osobní služby a prodej zboží. Nahlášeni budou ti, kteří za rok uzavřou více než 30 obchodů za více než dva tisíce eur,“ potvrdila Jana Jáčová ze společnosti UOL Účetnictví.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Domácnosti poslaly českou ekonomiku do recese
Českou ekonomiku sužuje leccos, ale měnová krize jí nehrozí, shodují se odborníci
Čerpadláři opět „čarují“ s maržemi. Cena ropy je přitom srovnatelná jako před invazí
Cesta k Matrixu
Občana je zjevně třeba mít více pod kontrolou, více ho mít pokrytého hlášenkami, statistikami všeho druhu, mít ho sečteného ze všech možných stran. Někomu se to možná líbí. Mně až tak ne. Je to cesta k reálnému matrixu.
E-maily a další internetové služby prorůstají s digitální bankovní identitou a ta je zase provázaná s finančními úřady. Jestli si někdo myslí, že ne, tak se šeredně plete.
Můj známý, kterému patří marketingová agentura, se dozvěděl o nějaké nesrovnalosti v hlášení DPH dřív ze své banky než od správce daně. To je už trochu moc, aby bankovní úředník byl zároveň i drábem. A každá nesrovnalost není ve složité daňové soustavě hned zločin, ale třeba jen výsledek samoúčelné byrokracie.
Všude se budeme přihlašovat přes státní nebo bankovní brány, jak pohodlné, ale jak zotročující. Stačí se znelíbit a jedním kliknutím je jedinec analyzován, redukován a případně rovnou paralyzován.
Článek, jehož autorem je český investor Vladimír Brůna, původně vyšel na serveru HlídacíPes.org.