Mají centrální banky dost munice na boj s důsledky epidemie koronaviru?

ANKETA PEAK VOICE
Mohou centrální banky pomoci v boji s koronavirem?

Martin Sklenář, analytik, Saxo Bank

Finanční  trhy zareagovaly na koronavirus velmi silně a několik seancí po sobě v minulém týdnu vykazovalo významné propady, a to až o 15 procent.

Hlavní indexy v USA jako S&P 500 poklesly o 11,5 procenta, NASDAQ o 10,5 procenta a poklesl i DOW, konkrétně o 12,4 procenta. Trhy se celkově cítí velmi ohroženě. Stejně tak Evropa a její hlavní index klesly o téměř čtyři procenta. I pražská burza a její index PX poklesl za minulý týden o 10,3 procenta. To je od léta 2017 nejslabší úroveň. Navíc v Česku od víkendu registrujeme první nakažené pacienty a panika mezi lidmi roste přímo raketově.

Velice pravděpodobně tak dojde k poklesu růstu globální ekonomiky až o desetinu procenta vzhledem ke všem stávajícím i nadcházejícím událostem, které vyvstaly jako reakce na rychle se šířící zabijácký koronavirus. Dost na to, aby centrální banky začaly konat.

Začněme jak jinak než v Číně, která se všemožně snaží minimalizovat negativní vliv na její ekonomiku, a to zajišťováním likvidity. Součástí je i těsné řízení finanční podpory jako snížení náporu na finanční požadavky podniků a přehodnocení rozpočtování směrem k vyhnutí se všem negativním vlivům na ekonomiku. Čínská centrální banka snížila hlavní úrokové sazby z důvodu zlevnění úvěrování pro podniky tak, aby jim pomohla se zotavit.

Co se týká globální ekonomiky, centrální banky vyspělých zemí mají svoji nedílnou úlohu v této situaci, ale jen do jisté míry dokážou zmírňovat dopady epidemie na trhy. Nedávné ohlášení skupiny G7 , kdy se mají spojit přes telekonferenci ministři financí a centrální bankéři zemí G7 s cílem podpořit globální ekonomiku, je známkou dobré koordinace a zájmu o precizní řešení současné situace na trzích světa.

A co USA? První případy koronaviru v největší ekonomice světa rozpohybovaly Fed k možnému snížení sazeb o 0,50 bps a mají svoje dopady na americkou měnu v podobě posílení vůči euru.

Jan Bureš, hlavní ekonom, Patria Finance

Trhy se snaží vzpamatovat z nejhoršího akciového masakru od pádu investiční banky Lehman Brothers, který zažily poslední únorový týden. A zdá se, že nové zprávy přes víkend moc čerstvého optimismu nenabídly. Přírůstky případů mimo Čínu dál zrychlují, zatímco čínské PMI spadly na historicky nejnižší úrovně vůbec, stejně jako výnos desetiletého amerického dluhopisu.

I přesto mají trhy „munici“, aby přerušily negativní „šňůru“ a smazaly alespoň část ztrát z uplynulého týdne. Jednak proto, že ztráty byly velice rychlé a mohou na trhy přitáhnout některé agresivnější kupce (to platí pro širší paletu rizikových aktiv od amerických akcií po českou korunu).

Jednak proto, že centrální banky a vlády začínají řinčet zbraněmi. Americký Fed naznačil, že bude zapotřebí snížit sazby, pokud by koronavirus přispěl k utažení finančních podmínek. Guvernér Bank of Japan Kuroda již mluví o tom, že bude pumpovat do finančního systému více likvidity a urychlí skupování aktiv z trhu (politiku QE). A trhy sází na masivní rozpočtový stimul v Číně.

Pomoc vlád a centrálních bank má ovšem svá úskalí. Zaprvé, pro trhy bude kritické, že zatím nevidí „světlo na konci tunelu“. Počet nových případů mimo Čínu dál zrychluje a číslům z Číny zase řada investorů příliš nevěří.

Rozšiřování karanténních opatření do nových oblastí a úplná paralýza některých služeb v globálním měřítku (cestovní ruch, doprava) by mohly světovou ekonomiku v první půli roku srazit do globální recese. Jak hluboké, to přitom zůstává nezodpovězenou otázkou, což bude asi zatím bránit rychlejšímu návratu kupců na trh (vrchol nákazy by měl být nejprve v dohledu).

Vedle toho je třeba si uvědomit, že zásahy centrálních bank nedokážou zázraky. Řada centrálních bank má svoje zbrojní arzenály relativně vyčerpané (ECB). Vedle toho také platí, že nižší úrokové sazby dokážou pravděpodobně „jen“ tlumit sekundární negativní efekty epidemie na finanční systém – zabránit zpřísňování finančních podmínek. Ne že by to nebylo důležité, bez zásahu centrálních bank by škody mohly být výraznější, a hlavně trvalejší.

Těžko však počítat s tím, že levnější peníze přebijí koronavirus s karanténními opatřeními a v postižených oblastech jednoduše obnoví poptávku. To centrální banky jednoduše nedokážou.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Nejen koronavirus odhaluje zranitelnost a rizika globální ekonomiky

Burzovní parkety se třesou v základech. Koronavirus kosí světové akcie

Michal Stupavský, investiční stratég, Conseq Investment Management

Zásadním způsobem ne. Epidemie koronaviru způsobila problémy především na nabídkové straně ekonomiky v dodavatelsko-odběratelských řetězcích (supply chains).

S tím měnová politika mnoho udělat nemůže, ať už přes klasické snižování základních úrokových sazeb, nebo prostřednictvím rozšíření programů nákupů aktiv, respektive kvantitativního uvolňování.

Samozřejmě z hlediska podpory krátkodobého sentimentu investorů na globálních finančních trzích má uvolnění měnových politik určité opodstatnění. Nicméně ze střednědobého pohledu do konce letošního roku bude zásadní, jakým způsobem se budou vyvíjet počty nově nakažených a uzdravených. To ovlivní, jak rychle budou moci vlády zasažených zemí ustoupit ze silných preventivních opatření, která mají právě na nabídkovou stranu ekonomiky klíčový dopad.

S tím měnová politika nemůže udělat nic. V každém případě platí, že se v brzké době dočkáme výrazných akcí ze strany všech klíčových centrálních bank. Fed na svém pravidelném zasedání za dva týdny pravděpodobně sníží fed funds rate o půl procentního bodu. Zároveň jedno až dvě další snížení budou velice pravděpodobně do konce letošního roku následovat, tzn. dohromady 100 bazických bodů (1 %).

Evropská centrální banka pravděpodobně také přistoupí ke snížení základní úrokové depozitní sazby. Tipuji snížení o deset bazických bodů na –0,6 %. Dále pravděpodobně také dojde k rozšíření programu kvantitativního uvolňování, respektive k nákupu aktiv, a to o deset miliard eur měsíčně na 40 miliard eur.

Japonská centrální banka pravděpodobně přistoupí rovněž ke zvýšení objemu pravidelných nákupů japonských vládních dluhopisů a akciových ETF fondů. Čínská centrální banka je nejdál. Masivní monetární stimuly jsou již aplikovány, zejména prostřednictvím podpory nových úvěrů pro malé a střední podniky (SME). Pravděpodobně dojde také k dalšímu snížení povinných minimálních rezerv.

Co se týká České národní banky, ta evidentně stojí na opačné straně barikády, neboť minulý měsíc dvoutýdenní repo sazbu zvýšila na 2,25 procenta. Na příštím zasedání se od ní proto pravděpodobně žádné změny nedočkáme.

Souhrn toho nejdůležitějšího
každý pátek ve vašem e-mailu.

Přihlásit odběr