Nejen koronavirus odhaluje zranitelnost a rizika globální ekonomiky

Jsme součástí nejdéle trvajícího monetárního experimentu v historii. Centrální banky nám ve snaze povzbudit ekonomiku připravily nejvíce protichůdné a nebezpečné prostředí, jaké jsem za své působení na finančních trzích zažil.

Řeč je o negativních úrokových sazbách. Až dosud se jevilo, že je vše v pořádku. Trhy v posledních letech slušně rostly a nízké sazby zvýhodňovaly i ty, kteří si kupovali nemovitosti nebo si brali v bankách úvěry. Podívejme se však na to z širší perspektivy.

Risk je zisk?

Záporné sazby změnily tok kapitálu a zvýšily rizika. V některých zemích musí střadatelé platit za to, že mají peníze v bankách. Na druhou stranu však dostávají zaplaceno za to, že realizují půjčky, což změnilo zdravá finanční pravidla.

Odpovědné chování je potrestáno a riskantní rozhodnutí jsou odměněna. Jak se mají chovat střadatelé, jejichž úspory v bankách klesají každým rokem na negativních úrocích o 0,7 procenta, například v Dánsku?

Mnozí z nich raději kupují byty nebo investují do akcií a dluhopisů. Ceny nemovitostí kvůli tomu prudce vzrostly a staly se pro mnoho sociálních skupin nedostupnými. V důsledku vysokých cen klesá i možnost nemovitosti splácet a vzniká tak začarovaný kruh.

To, že se někteří spořitelé změnili na investory a jejich investice jim poskytly slušné výnosy, je sice možné vnímat jako pozitivní, ale narážíme zde také na fakt, že trhy současně rostly příliš rychle. Navíc bez podpory ze strany reálné ekonomiky a produktivity.

Pozdě bycha honit

Co se však stane, když se tato pyramidová hra zhroutí? Tedy když si investoři budou chtít vybrat peníze, které si odkládali na důchod po dobu 30 let? Nebo když si trhy uvědomí, že nebyl dobrý nápad půjčovat někomu, kdo úvěry nedokáže splácet? Dobré časy na finančních trzích jednou skončí a bude to bolestivé.

Na trzích se říká: Je dlouhá cesta po schodech směrem nahoru, ale výtah dolů jede vždy velmi rychle.

Dobrým příkladem toho, jak rychle dokáže zkolabovat růst financovaný dluhy, je Japonsko. Tamní finanční trh a ekonomika dosáhly svého vrcholu počátkem devadesátých let. Dnes je zhruba v polovině tehdejších hodnot.

Tehdy mnozí považovali Japonsko za nového světového ekonomického lídra. Dnes to ani zdaleka neplatí.

Nezapomínat na rizika, i když se daří

Když se nám dlouho daří, máme tendenci rychle zapomínat na rizika a možnost náhlých změn. V Saxo Bank se v těchto komplikovaných časech snažíme naše klienty co nejlépe nasměrovat. Řízení rizik je velmi důležité pro individuální investory, firmy, banky, ale i státy.

Trhům je potřeba rozumět z pohledu možných rizik. Tento proces si zaslouží mnohem větší pozornost, než jakou dnes má. Je třeba z něj udělat součást dlouhodobé strategie.

Stabilní růst je nezbytným předpokladem pro rozvoj světa a hledání nových technologických řešení. To si vyžaduje reformy, které dokážou zvýšit konkurenceschopnost. Je třeba mít přitom na zřeteli jak občany, tak firmy i státy.

Správný management s ohledem na účinnost a moderní technologie by měl být součástí agendy každé politické strany bez ohledu na její zaměření a politickou orientaci. Mnozí politici se během uplynulých let spokojili s podporou ekonomiky ze strany centrálních bank, které udržovaly ekonomický růst nezodpovědnou monetární politikou.

To se brzy změní. Budeme opět potřebovat politiku s jasnými ambicemi a odpovědností. Musíme si proto pečlivě vybrat.