Konečně dobrá zpráva pro evropské výrobce aut

Na první pohled jde čistě o výstavbu nového závodu, s ohledem na politické dění to však může být převratná událost. Pokud továrna Tesly ročně vyrobí 500 tisíc elektromobilů, ale také rekordní počet baterií, v návaznosti na strategii udržitelnosti Evropské unie to v rámci dodavatelského řetězce podpoří celou řadu odvětví.

Očekává se, že v letech 2021 a 2022 Tesla v německém Grünheide investuje 12 miliard dolarů. Práci přitom dostanou evropské firmy a peníze zůstanou doma. Podle unijních norem totiž musí auta prodávaná na starém kontinentě splňovat zvláštní nároky na šetrnost a udržitelnost, kterým nebude schopna dostát levná a v elektromobilitě jinak silná čínská konkurence.

Investice Tesly tak otevírá dveře místním podnikům, jež budou schopny nabídnout technologicky špičkové produkty s co nejnižší uhlíkovou stopou. V tom se Tesla bude moci spolehnout mimo jiné na největší evropskou chemickou společnost BASF, která nástup zelené mobility delší dobu předjímala.

Evropské baterie mají zelenou

BASF je dnes jako člen Evropské bateriové aliance připravena uspokojit hlad Tesly i jiných západních automobilek po udržitelných katodových materiálech. Ty od BASF mají oproti  běžným standardům o 30 procent nižší uhlíkovou stopu.

Recyklační systém pro bateriové články, na jehož budování se BASF podílí, emise výhledově stlačí až o 60 procent.

„Klimaticky šetrná a společensky odpovědná mobilita může být tím, čím se Evropa odliší od Asie. Přesto by pro nás udržitelnost neměla být jediným kritériem: evropské výrobky se musejí obhájit i z hlediska kvality a výkonu. Jen pak můžeme uspět v globálním měřítku,“ upozorňuje Filip Dvořák, generální ředitel českého zastoupení BASF.

Většímu rozvoji elektromobility brání nedostatky baterií – jsou těžké, s dlouhou dobou nabíjení a umožňují jen krátký dojezd, říká Filip Dvořák. Zdroj: BASF

Kam se ubírá vývoj

Touto poznámkou naráží Dvořák na nevýhody elektromobilů, které jsou všeobecně známé: těžké baterie s dlouhou dobou nabíjení a krátkým dojezdem.

Společnost BASF si proto vytyčila za cíl do roku 2025 zvýšit dojezd ze 300 na 600 kilometrů, dobu nabíjení zkrátit na 15 minut, objem baterií snížit na polovinu, a navíc zdvojnásobit jejich životnost.

Klíč k dosažení tohoto cíle budou tvořit nová řešení či technologie, jež bude BASF postupně představovat. Kurz vytyčují inovativní pojiva pro baterie do elektromobilů, která BASF uvedla na trh na sklonku roku 2020.

Tato nová produktová řada s rozličným aplikačním zaměřením je uzpůsobena pro anody z čistého grafitu i s obsahem silikonu. Nezávisle na konkrétní aplikaci nabízejí pojiva větší kapacitu, zvýšenou životnost, kratší dobu nabíjení, lepší výkon při nízkých teplotách či kompatibilitu s širokou škálou aktivních materiálů.

A také je lze uzpůsobit specifickým potřebám a požadavkům zákazníků. Díky podílu biomasy na základě unikátní metody BASF biomass balance approach navíc přinášejí úsporu emisí.

Konec outsourcingu?

Výrazný posun nastane díky elektromobilitě rovněž v dodavatelských řetězcích. Slabiny doposud široce uplatňovaného přístupu, kdy produkt v rámci výroby a distribuce často obíhal polovinu zeměkoule, jasně nasvítila koronakrize – v ní obstáli zejména ti producenti, kteří nebyli zcela závislí na dodávkách z jiných kontinentů.

V této logice se také ukázalo jako prozřetelné rozhodnutí BASF z roku 2017 posílit lokální produkci bateriových materiálů. Firma chce ve všech světových regionech poskytnout výrobky z místních podniků, za tímto účelem počítá s investicemi ve výši až 400 milionů eur.

V Evropě nyní BASF buduje první závody: jeden ve finské Harjavaltě, druhý v braniborském Schwarzheide, odkud bude od roku 2022 zásobovat Muskovu Gigafactory.

Zákazníci žádají transparentnost

Zdaleka však nejde jen o Teslu: zařízení pro elektromobily budou nutně potřebovat také evropské automobilky, v první řadě tři největší němečtí hráči.

Automobilky Daimler, BMW i Volkswagen totiž na sklonku roku 2020 oznámily, že navzdory ekonomické situaci splní dřívější závazky v podobě investic, jež budou směřovat do nových, udržitelných technologií pro auta s alternativním pohonem. Prim mají hrát elektromobily.

Kapitáni průmyslu přitom předpokládají, že hledisko udržitelnosti bude nabývat na významu i na dalších kontinentech. Odpovědný a transparentní přístup se tak v opozici ke greenwashingu může ukázat jako eso v rukávu evropských dodavatelů.

„Náročnější zákazníci budou tento aspekt při výběru nového vozu čím dál více zohledňovat a značka Made in EU se pro ně patrně stane důležitým vodítkem. Právě proto musíme chtít uspět nejen doma, ale i ve světě,“ zdůrazňuje Filip Dvořák.

Šance pro českou ekonomiku

Česká republika se zatím k rozvoji alternativních forem mobility stavěla spíše rezervovaně. Ukazuje se však, že tyto globální trendy nejsme s to zvrátit a bude pro nás mnohem výhodnější, pokud jich dokážeme využít ve svůj prospěch.

Podle Filipa Dvořáka pro to máme skvělé předpoklady. „V mezinárodním srovnání bohatých zemí platí Česká republika doposud za montovnu. Bateriová vozidla, tedy technologie vyžadující vzdělanější pracovní sílu i sofistikovaný chemický průmysl či IT řešení, pro nás znamená příležitost, jak se po mnoha desetiletích stát opět zemí inovací,“ vybízí ke změně přístupu Dvořák.

Právě cestou místní výroby produktů s vysokou přidanou hodnotou se rozhodly jít firmy HE3DA a InoBat, jež jako první začaly s českou BASF jednat o spolupráci v oblasti akumulace elektrické energie a s ní úzce propojené elektromobility.

„Těmto projektům přejeme úspěch a doufáme, že se v našem regionu přidají i další. Osobně bych byl jen rád, pokud by na transformaci energetiky a dopravy dokázalo vyrůst co nejvíc místních společností,“ uzavírá Filip Dvořák.

Tento článek je komerční sdělení. Peak.cz není jeho autorem a neovlivňuje jeho obsah.