Mohlo by vás také zajímat
Fidelity International: Nastupuje nový hospodářský řád? Větší BRICS takové ambice má
Veronika Kudrnová 27. září 2023Největší uskupení rozvíjejících se tržních ekonomik na světě – BRICS – se rozrůstá o šest členů. S růstem přichází i touha…
Odešel Kamil Janáček, průkopník moderní ekonomiky v Česku
Lukáš Kovanda 21. září 2023Ve věku 80 let ve středu zemřel bývalý člen bankovní rady České národní banky a dlouholetý hlavní ekonom Komerční banky…
Velká Británie stojí na prahu recese. A centrální banka ji ještě přiškrtí
Jan Strouhal 14. září 2023Ekonomice Velké Británie se v posledních měsících vůbec nedaří. Země bojuje s vysokou inflací a s poklesem hospodářského růstu. Britské…
- Komentář
Jsme na konci řecké ságy? Odpuštění dluhu věřiteli je na dohled
Ministři financí eurozóny potvrdili srpnové ukončení řeckého finančního záchranného programu. Osm let finanční pomoci a řada tvrdých reforem znamenaly pro lidi v Řecku mnohdy „bolestivé oběti“. Co konec programu pomoci znamená, komentuje ekonom Jan Bureš.
Ilustrační foto: Řecko, na snímku pozůstatek řeckého chrámu v Akropoli v Aténách. Zdroj: Pixabay
S blížícím se koncem posledního záchranného programu jsou zdá se věřitelé včetně Německa ochotni nabídnout to, po čem Mezinárodní měnový fond (MMF) a Athény volají již delší dobu – restrukturalizaci mamutího dluhu přesahujícího 170 procent HDP.
GRAF: Vývoj řeckého dluhu
Od roku 1980 do současnosti, v procentech HDP
Zdroj: Tradingeconomics.com
Nepůjde podle všeho rozhodně o odpuštění jistiny dluhu a mimo stůl zřejmě zůstane i návrh navázat splátky dluhu na výkon řecké ekonomiky. Rýsuje se ovšem shoda na tom,
| Co dohodli ministři financí EU |
| Ministři financí zemí platících eurem se shodli na dokončení záchranného programu pro Řecko. Během nočního jednání dohodli ministří výši poslední části záchranného programu na 15 miliard eur. Atény budou mít zároveň prodlouženu možnost splácet dluhy o deset let. Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na dva představitele přítomné jednáním. |
aby se odložily výraznější splátky z roku 2023 zhruba o deset let dále, což potvrdila i shoda ministrů financí eurozóny.
Důvody pro odklad splátek jsou
Proč na něco takového chtějí věřitelé kývnout?
Zaprvé proto, že řecká vláda se snažila poslední třetí záchranný program (běžící od roku 2015) plnit a vidina oddlužení byla již zpočátku Řekům fakticky nabízena.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Řecko sklízí chválu za reformy. Chybí jen „drobnost“ – dohoda o oddlužení
Proč jih Evropy i nadále vyvolává obavy finančních trhů?
Zadruhé, za jistou formu oddlužení se přimlouvá MMF, který považuje dlouhodobou řeckou dluhovou trajektorii za neudržitelnou. Při současných úrovních dluhu by Řekové museli udržovat primární přebytek rozpočtu nad 3,5 procenta HDP.
Kombinace natažení splatností a nižších úrokových plateb by přitom teoreticky mohla snížit požadované přebytky až pod dvě procenta HDP.
A zatřetí, věřitelé budou rádi, pokud se po osmi letech Řecku jednoduše povede opustit záchranné programy. Oddálení prvních velkých splátek má pomoci vylepšit obraz Řecka v očích investorů a ulehčit jeho samostatný pobyt na trzích.
Kontrola by měla zůstat
Na druhou stranu věřitelé nebudou chtít ulevit Řecku přespříliš – zvlášť v Německu se jedná o politicky velice citlivou otázku.
Také si pravděpodobně budou chtít zachovat jistou formu kontroly nad řeckou hospodářskou politikou, i když o poznání volnější než dnes.
Řada problémů v samotném Řecku zůstává přes návrat růstu nepříjemně živá – špatné úvěry bank, vysoká nezaměstnanost a ohrožení chudobou.
Pokud se však řecká vláda po osmi letech konečně dostane ze sevření přísných záchranných balíků, bude moci před volbami příští rok alespoň „něco“ prodat jako úspěch…
Pokud někdo půjčí peníze, je to investice. Čím je tato ivestice rizikovější, tím větší je výnos, tedy úrok. Pokud někdo dostane vysoký úrok, musí podstoupit vysoké riziko. Celý problém vznikl z toho, že investoři podstupovali riziko, které nebyly schopni unést. Nebo možná ještě hůř, domnívali se, že vysoký úrok je zdarma, bez rizika. Do řecka mnoho soukromníků investovalo špatně. Prožože špatné investice ohrožují nejen investory ale celou ekonomiku, musel zasáhnout stát. A tak nechopnost soukromých investorů musí z veké části platit daňový poplatníci. Špatné investice se tak ukázaly výnosné a nic nebrání investorům, aby půjčovali tam, kde je každému jasné, že to nepůjde splatit. Paradox je, že podstatná část řeckého dluhu vznikla právě snahou zachraňovat ekonomiku po jiných špatných investicích soukromníků. Stát zkrátka nemůže dotovat sourkomé podnikate, zvlášť když se titéž podnikatelé vyhýbají placení daní. Doufejme, že EU nedopadne se svými záchranami stejně jako Řecko. A ze záchran nemá cenu obviňovat ani EU ani Řecko – dělají to i více kapitalistické země, jako USA (hlavně banky, nebo například General Motors), protě proto, že v kapitalistické ekonomice se to časem stane nutností. USA má však výhodu, že jeho měna je i měnou mezinárodní, takže se dluhu tolik obávat nemusí.