Klimatická hrozba ukrytá pod povrchem: supervulkány. Jeden rizikový je blízko

Mohla to být pohádková dovolená, alespoň tak si tisíce turistů představovali cestu na indonéský ostrov Bali. Proti však byla „matka příroda“, resp. sopka Agung, jejíž obnovená vulkanická aktivita dočasně uvěznila na ostrově přes 120 tisíc turistů z celého světa, včetně Česka.

Popel ve vzduchu totiž výrazně omezil letecké spojení s Bali, takže odlet musela řada turistů odkládat a čekat až se změní směr stoupajícího popela. Ten totiž znemožňuje letadlům průlet, neboť by dokázal vyřadit z provozu motory letadel.

A i když v minulém týdnu mohly aerolinky díky zlepšenému proudění na Bali přistát, nemusí být vyhráno. Při poslední erupci vulkánu Agung v roce 1963 byla totiž sopka byla činná celý rok.

Neznámá hrozba: supervulkán

V souvislosti s vulkanickou činností pak přinesl zajímavý článek britský Wired. Podle něj lidstvo ohrožuje daleko více to, co je pod zemskou slupkou, než to co přilétá z vesmíru.

Podle americké vesmírné agentury NASA má lidstvo evidenci a kontrolu nad letovými dráhami více než 98 procenty asteroidů, jež se nacházejí v okolí Země. A z těchto dat vyplývá, že Zemi by žádné známé asteroidy neměly v příštích sto letech ohrozit.

Daleko větším potenciálním nebezpečím je podle Wired aktivita supervulkánu a jeho zničující erupce. To dostává na větší aktuálnosti právě v době, kdy se probouzí sopka Agung na ostrově Bali a chrlí popel do okolí.

Yellowstone, jak ho neznáme

Na Zemi se vyskytuje asi tucet supervulkánů, u nichž v minulosti došlo k erupci a způsobily katastrofu globálních rozměrů. Nicméně to je pradávná minulost, nejsilnější erupci, kterou zaznamenalo lidstvo zaznamenalo byla erupce sopky Mount Tambora na indonéském ostrově Sumbawa. K ní došlo v roce 1815, kdy do ovzduší uniklo zhruba 160 kubických kilometrů prachu a popela.

I to stačilo, aby došlo k ochlazení atmosféry zeměkoule o zhruba 1,5 stupně Celsia a rok později byl nazýván rokem bez léta.

V případě erupce supervulkánu, při níž by ovzduší uniklo více než pětkrát více popela by mohlo dojít k sopečné zimě. Zatímco erupce Tambory před dvěma sty lety „vyřadila ze hry“ zemědělce v Indonésii na jedno léto, větší erupce by vedla ke kolapsu zemědělství celé části zeměkoule a následným hladomorům.

Srovnání největších sopečných erupcí v historii planety Země. Zdroj: Wikipedia.org

Desetitisíce let od poslední

Přímou zkušenost s takovou situací lidé nemají, naposledy k podobné události došlo před 74 tisíci let na ostrově Sumatra při výbuchu supervulkánu Toba, který vyvrhl do okolí 2800 kilometrů krychlových horniny a následně se teplota na Zemi snížila o 5 stupňů Celsia.

Největší sopečná kaldera na světě se nyní nachází v parku Yellowstone ve Spojených státech. „Supervulkán z Yellowstone má potenciál způsobit velkou zkázu,“ řekla Rosaly Lopesová, vulkanoložka z NASA.

Tvrdí ale, že takový výbuch v Americe je vysoce nepravděpodobný. Jak ale podotýká Wired – i kdyby vědci rozpoznali, že se erupce blíží, těžko by s tím mohli něco udělat.

„Není v kapacitách lidstva  zastavit supervulkán či jen větší sopku před erupcí,“ potvrzuje připomínku magazínu geolog Jefferson Hungerford z Yellowstonského národního parku. Abychom to dokázali, museli bychom v případě zmíněného Yellowstonu někam odebrat energii magmatu pod územím o rozloze více než 9 000 kilometrů čtverečních, což je nemožné.

Teoretický plán ochlazování

I když NASA vypracovala teoretický plán na ochlazování supervulkánu, které by trvalo podle Lopesové 50 tisíc let, ve skutečnosti to není proveditelné, zdůraznil Michael Poland, geofyzik ze sopečné observatoře v Yellowstonském parku.

Podle Hungerforda se ze zprávy o projektu NASA stala pouze mediální senzace. Vulkanoložka Lopesová je ale i nadále přesvědčena, že by obrovská sopka mohla pro lidi znamenat přínos. Mohla by se totiž stát zdrojem levné a čisté energie.

VÍCE K TÉMATU KLIMATU:

Dobroty v ohrožení: klimatické změny se podepisují na vínu, kávě i čaji

Mise Billa Gatese: miliardy na záchranu planety a jejího klimatu

Zachrání akvakultura planetu a nakrmí svět? Ano, pokud na to půjdeme chytře

Podobně, ale v daleko větší míře, než v současnosti využívají geotermální energii úspěšně na Islandu. Zemské nitro se na energetickém mixu ostrova se podílí zhruba jednou čtvrtinou.

Je ve hře Vesuv?

Pokud by lidé měli mít možnost zastavit erupci nějakého vulkánu, měli by se zaměřit ne nějakou menší a aktivnější sopku, míní Poland. Na mysli má další ze supervulkánů, který leží u Neapole a v minulosti pohřbil starověké Pompeje v roce 79 našeho letopočtu.

Jak ale uvedla některé média letos v létě, právě okolí Vesuvu mohlo být tím supervulkánem, který by mohl brzy vybuchnout. S odkazem na britské a italské vědce o tom psal mj,. i list Financial Times.

Jde o tamní vulkanické území – Campi Flegrei (italsky Planoucí pole, pozn. red.), jehož součástí je i Vesuv, Etna či Stromboli. Toto pole se náchází nad Neapolským zálivem a v případě výbuchu by znamenalo zkázu větší části Itálie. A pochopitelně i dopad na světové klima.

Vědci letos v květnu upozornili, že aktivita uvnitř supervulkánu se blíží hodnotě označované jako CDP (Critical Degassing Presure), tedy jakémusi „bodu zvratu“. Po jeho dosažení by došlo k úniku plynů, zhroucení nadložních hornin a s největší pravděpodobností k superexplozi srovnatelné s těmi dávnými.

Mapa ukazující kalderu Campi Flegrei a případné rizikové oblasti, které by výbuchem byly bezprostředně ohroženy. Zdroj: www.researchgate.net

„Pokud bychom měli schopnosti zastavit erupci sopky, měli bychom se zaměřit na podobnou sopku, jako je Vesuv,“ tvrdí Poland.

Italský geofyzik Luca De Siena, který Vulkán studoval, se však domnívá, že průzkumné vrty v blízkosti Neapole by mohly být rizikem. Půda okolo sopky je totiž příliš horká a vrty, které již byly provedeny v minulosti, selhaly a v hloubce 500 metrů. Aby měl však vrt smysl, musel by dosáhnout až osminásobné hloubky.

VIDEO: Simulace erupce Campi Flegrei

Zdroj: YouTube.com

Nicméně již existující projekt byl pozastaven kvůli nedostatku financí. Navíc projekt, který vědci podporují, má i řadu odpůrců, kteří se obávají, že vrt by „vypustil Krakena“.

Sopky: velká neznámá

Poland si přesto myslí, že by se mělo v experimentálních plánech NASA pokračovat. „Supervulkány jednou něco udělají. Může to být za sto let, za tisíc let, nebo za deset tisíc let. Pokud nebudeme schopni snížit napětí v takové sopce, nebudeme schopni na Zemi přežít,“ varoval De Siena.

Vědci se shodují, že lidé toho o sopkách a vulkanické činnosti ví stále málo a měli by se na výzkum sopek pozorněji zaměřit. Čím více toho budou vědět, tím lépe budou moci předvídat jejich chování. Před padesáti lety toho lidé o vesmíru také věděli daleko méně než nyní, argumentuje Lopesová.

Článek, který byl redakčně upraven a doplněn, původně vyšel na serveru Euro.cz.