Jaký bude dopad zásahů centrálních bank včetně ČNB do reálné ekonomiky? Zeptali jsme v anketě

ANKETA PEAK VOICE
Bude mít rychlé snižování úrokových sazeb Českou národní bankou i dalšími centrálními bankami opravdu dopad do reálné ekonomiky?

Jakub Seidler, hlavní ekonom ING Bank

Snižování úrokových sazeb ze strany centrálních bank bude mít spíše omezený dopad, jelikož snížení úrokových nákladů se u většiny stávajících úvěrů projeví až s větším časovým odstupem v době refixace či refinancování.

U některých firemních úvěrů typu kreditních linek se sice pokles úrokových sazeb promítne rychle a sníží tím firmám úrokové náklady, to však bude jen částečná úleva v situaci, kdy řadě firem a podnikatelů vypadla velká část tržeb.

Hlavní břemeno tak v tuto chvíli leží na vládních záchranných opatřeních. Centrální banky jsou si však omezené funkčnosti nižších úrokových sazeb v současné mimořádné situaci dobře vědomy, proto přichází i s řadou dalších opatření zacílených na to, aby udržely finanční sektor v relativně fungujícím stavu.

Jana Mücková, Bondster

Každé snižování nebo zvyšování úrokových sazeb centrálními bankami má na ekonomiku vliv.

Dopad ale bude v nynější situaci daleko menší, než by tomu bylo v případě standardního běhu ekonomiky. Nyní je celé hospodářství zmrazeno a snížení sazeb ho nerozmrazí.

Bude třeba čekat a doufat, že se pandemie uklidní a počet nakažených nebude po celém světě exponenciálně růst.

Doufám, že letní měsíce by mohly ekonomiku opět zahřát a naplno bychom se celosvětově rozjeli na podzim.

Tomáš Lébl, analytik skupiny AXA ČR a SR

S rychle se rozšiřující koronavirovou nákazou a s uplatňováním velmi nákladných opatření majících za cíl dostat epidemii pod kontrolu se řada centrálních bank včetně ČNB dostala do poněkud jiné pozice, než v které se nacházely doposud. Z vyjádření centrálních bankéřů a jejich konkrétních kroků je patrné, že jemné ladění budoucí inflace v těchto krizových časech částečně ustoupilo do pozadí. Hlavním cílem je zabránění nejen hlubokému, ale hlavně dlouhému propadu ekonomiky.

Během března jsme byli svědky dlouho nevídané vlny snižování úrokových sazeb ze strany jak předních světových centrálních bank, tak ČNB. Poněkud nestandardní charakter současné krize však podpůrný dopad nižších úrokových sazeb do reálné ekonomiky limituje. Pouze málo podniků, kterým se s přibývajícími dny karantény prohlubují ztráty, totiž bude v současné situaci usilovat o levnější úvěr na rozšíření své výroby.

Ani zlevnění zajištění budoucích úrokových sazeb pro komerční banky nemusí v nejbližší době nutně vyvolat výrazné zlevňování hypoték. Domácí banky mají totiž již nyní dostatek likvidity, ovšem v případě vidiny protažení hospodářských problémů spojených s krachujícími podniky a vyšší nezaměstnaností se mohou snažit ochránit své prostředky navyšováním rizikových prémií. V takovém případě by sazby úvěrů poskytovaných komerčními bankami nemusely reflektovat snížení úrokových sazeb ze strany centrální banky, což by dopad tohoto opatření do reálné ekonomiky značně omezovalo.

V této nelehké době tak musí začít hrát prim stát se svou fiskální politikou. Vláda již postupně představuje řadu podpůrných opatření a patrně bude muset přijít s dalšími. Jejím hlavním cílem totiž musí být právě zajištění toho, aby bylo případné hospodářské oživení co možná nejrychlejší a česká ekonomika se zbytečně dlouho neutápěla v krizi, a to i na úkor dočasného zhoršení bilance státního rozpočtu. V případě, že se to podaří, v což všichni jistě doufáme, začne být dopad centrální bankou snížených úrokových sazeb do reálného hospodářství výraznější.