Jaké jsou makroekonomické plusy a minusy Národního plánu obnovy?

Pomalu (pomaleji, než se plánovalo) se rozjíždí čerpání prostředků z Národního plánu obnovy (NPO). V této souvislosti je užitečné zrekapitulovat, v čem je tento plán (coby součást vlny plánů zpracovaných paralelně všemi jednotlivými členskými zeměmi EU) makroekonomicky jiný než standardní, čistě národní postup.

Tedy prodej českých státních dluhopisů + využití těchto peněz na investiční výdaje + postupné splácení dluhopisů.

Pár odlišností

Lze nalézt přinejmenším čtyři základní rozdíly:

1. Transfer jistiny

Díky NPO může Česko benefitovat z vnitrounijního transferu jistiny. Chudší země EU (jako třeba Česko) budou čerpat vyšší částky peněz, než kolik pak budou splácet, a to na úkor zemí bohatších.

Tento princip známe už z oblasti tradičních kohezních fondů. Pokud by si Česko půjčilo danou částku (jde o cca 180 miliard korun v cenách roku 2018) samo „na své triko“, muselo by následně celou tuto částku i s úroky také splatit.

Vzhledem k tomu, že splácení má probíhat až do padesátých let tohoto století, může se do té doby postavení Česka z pohledu relativního bohatství v rámci EU změnit. Konečná čistá bilance ve smyslu „načerpali jsme minus museli jsme splatit“ tak zatím není jasná. Čím víc relativně zbohatneme, tím víc budeme splácet, a tedy tím nižší ta bilance bude.

2. Transfer úroků

Díky NPO může Česko benefitovat z vnitrounijního transferu úroků. Díky společnému ručení za splácení vzniklého dluhu si méně bonitní země (jako třeba Česko) půjčují přes NPO za nižší úroky, a to na úkor zemí bonitnějších.

Například výnos z německých státních dluhopisů je zřetelně nižší než výnos z obdobných dluhopisů.

GRAF: Srovnání vývoje výnosů desetiletých dluhopisů
Za posledních šest měsíců, v procentech

Zdroj: Eikon

Takže pokud si Němci půjčí peníze přes svůj NPO (= přes dluhopisy EU), budou muset platit úroky vyšší, než kdyby si půjčili „na své triko“; u zemí, jako je třeba Itálie, je tomu přesně naopak.

3. Nestranný dohled

Díky NPO může Česko benefitovat z toho, že úředníci Evropské komise, tedy lidé bez osobních, obchodních a jiných vazeb na místní příjemce peněz, dohlížejí na správnost procesů. Tedy na to, že procesy vybírání financovaných projektů a samotného financování jsou jakžtakž efektivní. Tedy že při nich pokud možno nenastávají chyby z neznalosti například v oblasti pokřivování trhů, že nedochází k dotačním podvodům a korupci.

Tu a tam asi může být tento vnější dohled z Bruselu ke škodě. Například je otázka, jestli bylo skutečně optimální tlačit na to, aby minimálně 37 procent a 20 procent výdajů v rámci NPO bylo zeleného a digitálního rázu.

Nicméně při vědomí, o kolika dotačních nepravostech už jsme v Česku slyšeli, mám obavu, že celkově nám nezaujatý bruselský dohled spíš prospívá (pokud tedy vůbec chceme pobírat nějaké dotace).

V tomto smyslu bohužel ještě pořád jsme nedospělá, nedostatečně civilizovaná země.

4. Rychlost na škodu?

Národní plán obnovy nás tlačil do toho, abychom všechny projekty určené k financování tímto nástrojem identifikovali během poměrně krátké doby (cca léto 2020 až léto 2021). A hlavně nás tlačí do jejich realizace tak, abychom všechny žádosti o zpětné proplacení byli schopni poslat do srpna 2026.

Výše uvedené body 1–3 lze dle mého soudu vnímat z pohledu Česka jako plusy. Oproti tomu investiční šturmování dané tímto posledním bodem ve mně z několika důvodů budí obavu:

(a) Mnohé zejména složitější investiční projekty se nestihnou připravit dostatečně kvalitně.

(b) Z NPO plynoucí dodatečná vlna investic (zvýšení investic českého veřejného sektoru v letech 2022–2026 každoročně o cca 15 procent) přetíží kapacity nabídkové strany české ekonomiky. Už jen proto, že půjde o roky, kdy se budou dočerpávat evropské fondy v rámci programového období 2014–2020. A také kdy bude zároveň česká firemní sféra chtít aspoň částečně dohnat investice zanedbané v důsledku pandemie.

Že přinejmenším v nejbližších kvartálech nebude česká agregátní nabídka poptávce stačit, naznačuje například odhad České národní banky (z poslední Zprávy o měnové politice) ohledně vývoje mezery výstupu:

GRAF: Vývoj mezery výstupu
Vývoj mezery výstupu od roku 2017 do roku 2023, v % potenciálního produktu

Zdroj: ČNB

Širší hodnocení jedině s pořádnou analýzou

Výše uvedené poznámky se drží makroekonomické roviny – záměrně se vyhýbají hodnocení smysluplnosti obsahu NPO.

Takové hodnocení, pokud by mělo být korektní, by vyžadovalo velmi složitou a datově náročnou analýzu. Museli bychom rozebrat náklady a výnosy (cost benefit analysis) jednotlivých investičních a reformních projektů, které byly do NPO zařazeny. A také dalších projektů, které se objevily například v Národním investičním plánu, ale do NPO se nedostaly…

Souhrn toho nejdůležitějšího
každý pátek ve vašem e-mailu.

Přihlásit odběr