I přes ohlášený odchod CEO a prodej části akcií je Avast stále lukrativním titulem

Je to skoro rok, co největší světová antivirová společnost Avast s tuzemskými kořeny vstoupila na burzu. Akcie byly upsány před necelým rokem v Londýně na konci dubna 2018.

Jak si společnost, s níž je v rámci duálního listingu možné obchodovat i na parketu pražské burzy?

„Neškodný“ odprodej podílu

Od svého zalistování akcie posílily o přibližně 28 procent i přes to, že na konci března byl prodán velký balík akcií. Jeden z největších akcionářů Sybil Holdings prodal najednou podíl odpovídající přibližně desetině celé firmy.

Konkrétně došlo k odprodeji 95,4 milionu kusů akcií za cenu 284 pencí britské libry, což v přepočtu odpovídalo ceně 85,65 koruny za akcii. K transakci došlo mimo burzovní parket v rámci přímého prodeje vybraným investorům.

V bezprostřední reakci na to akcie na pražské burze (ve středu 27. 3., pozn. red.) poklesly o 3,3 procenta a uzavřely ten den na úrovni 87,5 koruny za akcii. V průběhu obchodní seance se však v rámci nervozity na trhu podívala cena ještě o dvě koruny níže. Od té doby se cena Avastu v Praze „usadila“ poblíž úrovně 87 korun.

GRAF: Vývoj ceny akcií společnosti Avast
Od jejího vstupu na burzu loni v dubnu do současnosti, v pencích britské libry

Zdroj: TradingView.com

I přes výše zmíněný pokles akcionáři, kteří do této softwarové firmy investovali krátce po IPO, rozhodně smutnit nemusí, připsali si totiž solidní zisky.

Většina v soukromých rukou

Kdo vlastní Avast?

Na burze je obchodovaných pouze přibližně 41 procent akcií společnosti (tzv. free float, pozn. red.), zbývající podíl drží soukromí investoři.

Největším z nich je jeden ze zakladatelů Pavel Baudiš, který vlastní bezmála 27procentní podíl. Druhým největším akcionářem je i přes zmíněný odprodej desetinového podílu společnost Sybil Holdings s 12,7 procenta, která spadá pod lucemburskou skupinu CVC Capital Partners.

Třetím významným akcionářem je druhý ze zakladatelů společnosti Eduard Kučera, jemuž patří téměř 10,5 procenta akcií firmy. Další akcie pak drží někteří ostatní insideři, tedy klíčové osoby v rámci Avastu – bezmála devět procent akcií drží zaměstnanci a management.

Jedním z nich je například současný výkonný ředitel Vince Steckler, který vlastní 3,3 procenta akcií společnosti. (I když nedávno Steckler oznámil, že koncem června ve své pozici po přibližně deseti letech působení ve firmě končí a ve funkci ho nahradí dosavadní šéf spotřebitelské divize Ondřej Vlček, pozn. red.)

VIDEO: Budoucnost kybernetické bezpečnosti podle Vince Stecklera

Zdroj: YouTube.com, Avast

Výhled slibných zisků

Podle odborníků existuje nemalá pravděpodobnost, že se v budoucnu dočkáme dalších prodejů ze strany významných akcionářů. Svoje podíly mohou redukovat jak zakladatelé Kučera a Baudiš, tak Sybil Holdings či další osoby přímo působící ve firmě.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Avast míří na globální vrchol. Pomůže mu k tomu vstup na londýnskou burzu?

Je načase, aby se kybernetická bezpečnost posunula o řád výš

Všichni tito akcionáři by mohli využít nyní stále relativně vysoké ceny Avastu na burze a realizovat zisky. To sice může cenu akcií stlačit níže, ale spíše půjde, podobně jako nyní u prodeje podílu Sybil Holdings, o dočasný jev.

Většina analytiků pokrývajících tento titul se shoduje, že firma má růstový potenciál, konsenzuální roční cílová cena dle agentury Thomson Reuters činí 350 pencí, tedy v přepočtu přibližně 104 korun na akcii. To při současné ceně znamená, že by cena akcií mohla vzrůst o více než 20 procent.

Nízké ocenění

Optimismus zřejmě panuje i kvůli relativně nízkému ocenění společnosti. Avast má hodnotu na burze kolem 80 miliard korun. Společnost se přitom aktuálně obchoduje za 12,2násobek očekávaných čistých zisků, což není nijak přehnaně vysoká hodnota.

Díky akvizici konkurenčního AVG v roce 2016 a postupnému růstu poptávky koncových uživatelů po antivirové ochraně by měly tržby společnosti i ziskovost v příštích letech znatelně růst.

Zatímco vloni dosáhl Avast čistého zisku 271 milionů dolarů při tržbách 808 milionů dolarů, v roce 2021 by měl čistý zisk dosahovat podle odhadů více než 360 milionů dolarů při skoro miliardových tržbách. Zlepšovat by se měla i čistá zisková marže, přičemž akcionáři by se měli dočkat i vyšších dividend.

TABULKA: Vývoj a prognóza hlavních finančních ukazatelů Avast
Od roku 2018 do roku 2021, přičemž u roků 2019-2021 jde o konsensuální odhad Thompson Reuters, v mil. USD.

Pozn.: * konsensuální odhad dle Thomson Reuters

Zdroj: Thompson Reuters

Příležitostí vysoká uživatelská základna

V současnosti používá antivirové programy Avastu 435 milionů lidí po celém světě, zároveň se jedná o mezi uživateli nejpopulárnější bezpečnostní software vůbec, jeho podíl na trhu dosahuje více než 18 procent.

Zajímavé však je, že většina koncových uživatelů používá programy společnosti úplně zdarma, prémiovou placenou verzí s vyšším množstvím funkcí aktuálně disponují jen přibližně čtyři procenta uživatelů.

Právě platící fyzické osoby přitom tvoří největší podíl tržeb Avastu. U firemních zákazníků totiž Avast zatím příliš neuspěl, tržby z tohoto segmentu představují jen necelých 8 procent veškerých výnosů.

Pokud by se Avastu podařilo přesvědčit více uživatelů k využívání placených verzí, mělo by to znatelný pozitivní dopad na hospodaření firmy.

Riziko nefiremní klientely

Určité riziko pro Avast přináší právě zaměření na fyzické osoby, které mohou poměrně jednoduše začít používat jiné bezpečnostní řešení než to nabízené Avastem.

Firemní klientela je totiž zpravidla stabilnější a lze jí prodávat služby za vyšší ceny. Zároveň se nemusí podařit dokonale integrovat dříve koupené společnosti, zejména AVG, očekávané synergie nemusí být realizovány v plánované výši.

Trh antivirových služeb je v současnosti poměrně silně konkurenční, kromě Avastu jsou silnými hráči například i McAfee, ESET či Bitdefender. To může vést k tlaku na snížení marží v celém odvětví.

Technologický úspěch

Nezbývá než doufat, že podobných úspěšných technologických příběhů bude v Česku přibývat. Odklon od výrobních oborů v čele s automobilovým průmyslem totiž tuzemská ekonomika potřebuje jako sůl.