Hraje se i o osud Evropské unie? Evropskou komisi čeká debata (nejen) o penězích na oživení ekonomik

Na čtvrteční večer je naplánováno setkání leaderů Evropské unie. Ti mají prodiskutovat balíček návrhů na podporu krátkodobé likvidity odsouhlasený před dvěma týdny Euroskupinou.

Mezitím se objevily nedořešené názorové neshody ohledně úvěrového limitu Evropského stabilizačního mechanismu (ESM). Rozdílné jsou i pohledy na fond na podporu zotavení.

To vše znovu oživuje spory sahající až ke krizi kolem státního dluhu členských zemí z roku 2012. Je patrné, že se blíží politická dohoda, která v této chvíli nebude zahrnovat žádný fond zotavení.

Evropská rada by měla dát Euroskupině široký a nepříliš jasný mandát zkoumat možnosti podpory ekonomických aktivit ve světě po odeznění pandemie, aniž by přitom jasně zmínila mutualizaci dluhů.

Pojďme se tedy podívat podrobněji na jednotlivé hlavní body, které má Evropská komise na programu schůzky, a na to, jaká jsou jejich úskalí.

Nouzový balíček Euroskupiny

Hlavní překážkou pro dosažení dohody mezi ministry financí bude patrně úvěr v rámci ESM.

Euroskupina se totiž dohodla na mírnějších podmínkách, což znamená, že tento úvěr bude využíván pouze pro přímé a nepřímé náklady na zdravotní péči týkající se viru covid-19.

VÍCE K TÉMATU:

Koronaekonomika: na obzoru záchranných kruhů se objevují koronabondy. Proč je vydávat?

Proč vyvolává příchod koronaviru do Evropy na trzích extrémní nejistotu?

Ekonomická teorie v praxi? Odborníci se přou, jaký tvar bude mít křivka oživení hospodářství

Za normálních podmínek totiž musí země, které žádají ESM o pomoc, podepsat memorandum o porozumění, kde jsou podrobně popsány strukturální reformy, které je třeba realizovat.

Navzdory těmto příznivějším podmínkám možnou aktivaci ESM ihned poté, co ji Euroskupina oznámila, odmítl italský premiér Conte.

Aby bylo dosaženo politické shody a byl získán souhlas Itálie i dalších zemí, měl by být ESM atraktivnější než standardní programy ESM, čemuž by pomohlo následující:

• povolit zemím, aby si půjčily více než 2 % jejich HDP či 240 miliard eur;
• prodloužit splatnost půjčky v rámci ESM na déle než 12 let a respiro na déle než pět let;
• snížit rozsah sazeb, které si ESM účtuje na pokrytí svých nákladů, téměř na nulu a nedržet je na deseti bazických bodech jako u standardních programů.

Návrh na vytvoření fondu na podporu zotavení

Euroskupina zmínila, že je potřeba prodiskutovat inovativní finanční instrumenty pro fond zotavení, aniž by explicitně zmínila sdílení dluhů či koronabondy. To je perfektní případ politiky nejasnosti, kdy je použito vágní vyjádření, aby se snad některá ze zemí neurazila.

V důsledku toho si každý členský stát vyložil tento výrok tak, jak si ho vyložit chtěl.

Nizozemí z něj pochopilo, že k žádné mutualizaci dluhu nedojde. Oproti tomu Itálie, Španělsko a Francie si z toho vzaly informaci, že se teď konečně otevřely dveře vážné debatě o koronabondech.

Tyto země rozpoutaly v posledních čtrnácti dnech mediální kampaně na podporu koronavirových dluhopisů. Ostatně dokládají to i následující dva výroky francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a portugalského premiéra Antónia Costy (viz box vpravo, pozn. red.).

Napětí kolem těchto témat pravděpodobně před schůzkou Evropské komise ještě dál poroste. Zatím poslední tah učinila německá kancléřka Merkelová, když účastníkům schůzky vedení CDU naznačila, že eurobondy nejsou krok správným směrem.

Nejjednodušší: právní a institucionální rámec

Co se týká nastavení pravidel, zde budou mít eurokomisaři nejlehčí práci. Právním základem sdílení závazků je článek 122 smlouvy o fungování Evropské unie, který říká:

„Nastanou-li členskému státu z důvodu přírodních pohrom nebo mimořádných událostí, které nemůže ovlivnit, obtíže nebo je-li z téhož důvodu vážně ohrožen závažnými obtížemi, může Rada na návrh Komise poskytnout dotyčnému členskému státu za určitých podmínek finanční pomoc Unie. Předseda Rady informuje o rozhodnutí Evropský parlament.“

V ideálním případě by se tak měl fond zotavení pro jednoduchost institučně začlenit do stávající finanční architektury Evropské unie. Měl by být alespoň zčásti financován z rozpočtu EU.

Nejtěžší bude dohoda o penězích: jak vše financovat

Další a dost možná klíčová otázka je, jak daný fond financovat ve zbytku.

Zastánci koronabondů musejí jasněji vyjádřit, co podle nich takové koronabondy znamenají, o jaké částky se jedná, jak budou alokovány výnosy. V čem jsou koronabondy lepší než vydávání dluhopisů na národní úrovni a jejich skupování Evropskou centrální bankou.

Španělsko již částečnou odpověď naznačilo. Španělská vláda vydala aide-mémoire, což není před klíčovými schůzkami Evropské rady nic neobvyklého, a v něm podrobně popisuje fungování fondu na podporu zotavení.

Navrhuje v něm, aby bylo v následujících dvou až třech letech vydáno až 1,5 bilionu eur financovaných věčnými obligacemi. Ty by se rozdělily jednotlivým členským státům formou grantů, a nikoli závazků (takže se vyhneme obrovské zadluženosti), prostřednictvím rozpočtu EU.

Propojení fondu s rozpočtem EU je myšlenka, kterou mimo jiné již dříve nadnesla Francie. Hypoteticky by ji mohlo akceptovat i Německo, protože nevyžaduje změny právní úpravy. Splácení by bylo financováno z vlastních zdrojů, jako je uhlíková daň na hranicích.

Navíc země, které již dříve podporovaly myšlenku koronabondů, mohou klidně podporovat i tento dosud nejpropracovanější návrh.

Dlouhá cesta k dohodě

K dosažení dohody však zbývá ujít ještě dlouhou cestu. Vzhledem k tomu, že Evropská centrální banka od zahájení programu PEPP (Pandemic Emergency Purchase Programme; jde o rozšíření již předtím běžícího programu na odkup aktiv – státních a podnikových dluhopisů, pozn. red.) doslova čistí celý sekundární trh, je riziko krize způsobené státními dluhy takřka nulové.

Kvůli tomu se tak výrazně snižuje motivace k dosažení konsenzu. Schůzka Evropské komise proto dopadne s největší pravděpodobností tak, že Evropská rada dá Euroskupině široký a nepříliš jasný mandát zkoumat možnosti zajištění a financování nového záchranného fondu pro zotavení po pandemii. A to tak, aniž by byly jasně zmíněny koronabondy.

Výhled na dalších šest let

Ve světle současné krize by se mělo diskutovat i o založení dlouhodobého finančního rámce MFF (Multiannual Financial Framework, pozn. red.) na roky 2021–2027.

Ohledně stanovisek jednotlivých členských států zatím nemáme příliš informací. Zajímavé návrhy znovu obsahuje španělský aide-mémoire. Zejména zavedení reálné stabilizační funkce v rámci eurozóny prostřednictvím zajištění v nezaměstnanosti (což určitě vyvolá silný odpor Nizozemí a zbylých zemí šetrné čtyřky) a stabilizace investic.

Debaty o MFF ale potrvají pravděpodobně celé týdny.

Jak na uvolňování karanténních opatření?

Očekává se také, že Evropská komise předloží další podrobnosti „společné evropské strategie uvolňování karanténních opatření spojených s virem covid-19“, kterou navrhla před několika dny. Tento patnáctistránkový dokument ale vlastně nenavrhuje skutečnou koordinaci na evropské úrovni.

V zásadě jedinou zmínku o nějaké koordinaci obsahuje tato část: „než členské státy oznámí uvolňování opatření, měly by se prostřednictvím Evropské komise pro zdravotní bezpečnost ve stanoveném termínu přinejmenším navzájem upozornit a upozornit také Komisi“.

Což je v podstatě jenom zbožné přání. Několik členských států už totiž svou strategii uvolňování oznámilo a Evropskou komisi z toho vynechalo.