Historicky největší propad ekonomiky a přesto si HDP na konci roku vedlo lépe než během 1. vlny pandemie

Poslední čtvrtletí sice Česko prožilo v nouzovém stavu a velká část služeb tak zůstala uzavřena. Přesto ekonomika dokázala, alespoň podle předběžného odhadu statistického úřadu (ČSÚ), v posledním čtvrtletí růst.

Česká ekonomika – měřena výkonem hrubého domácího produktu (HDP) – za čtvrtý kvartál nedopadla tak zle, jak se trhy obávaly. HDP vzrostl o 0,3 procenta (náš nowcast ukazoval na pokles o 0,5 procenta a konsensus trhu byl -2,5 procenta).

Podobně jako na eurozónu i na Česko dopadla ke konci roku naplno druhá vlna pandemie.

GRAF: Vývoj českého HDP
Mezikvartální údaje za posledních 12 měsíců, v procentech.

Zdroj: tradingeconomics.com

Po započtení posledního kvartálu se česká ekonomika za celý rok 2020 propadla jen o 5,6 procenta, a to především v důsledku výrazného omezení investic a spotřeby domácností.

Na straně nabídky za celkovým poklesem stály především služby, které vládní restrikce zasáhly nejvíce. Výraznou roli na tom, že celkově nedopadl výsledek ekonomiky hůře má i vládní podpora v podobě programu Antivir, který brzdil propouštění ve firmách, a další finanční dotace, které srazily státní rozpočet do rekordního deficitu.

Přes daleko ostřejší průběh pandemie (vyšší počty nakažených i zemřelých) je však zjevné, že podzimní vlna způsobila ekonomice mírnější škody než ta jarní, kdy česká ekonomika mezikvartálně poklesla o 3,3 procenta. Proč?

Podzim není jaro

Za prvé, svoji roli může hrát to, že některé oblasti ekonomiky se jednoduše nedostaly v průběhu léta zpátky na předkrizové úrovně, a proto pak znovu nezažily takový propad jako na jaře.

To sice neplatí úplně pro nejpostiženější odvětví jako pohostinství a hoteliérství. Ale v Česku je to vidět například na maloobchodu s textilem, který se z jarní vlny pandemie nikdy úplně nedostal.

Za druhé, reakce společnosti (a nejen české) na druhou vlnu pandemie nebyla tak výrazná. I když vládní nařízení v mnoha ohledech dorovnala jarní vlnu, pokles mobility (pohybu lidí v obchodech, dopravě, aj. veřejných místech) byl mírnější než na jaře.

To platí zejména pro západní Evropu, zatímco v Česku nakonec mobilita až v průběhu ledna 2021 poklesla ještě výrazněji než v první vlně pandemie.

VÍCE K TÉMATU:

Spasitelem české ekonomiky před propadem je zatím průmysl

Češi měli loni chuť se zadlužovat, i proto jsou hypotéky na historickém rekordu

Přihoď bábě, přihoď dědkovi. V covidové pomoci dává vláda přednost důchodcům před živnostníky

Imunní průmysl

A za třetí, nejdůležitější pro “mělčí” přistání ekonomiky v druhé vlně byla vyšší odolnost průmyslu. Jako jedno z mála odvětví se průmysl svezl na vlně zahraniční poptávky. Ostatně už průzkumy naznačovaly, že zůstal vůči druhému či třetímu lockdownu v podstatě imunní, nicméně i tak je celkový výsledek nepochybně překvapením.

Na rozdíl od služeb, řada průmyslových odvětví se v druhé vlně pandemie těšila růstu poptávky (zejména výrobci elektroniky, chemický průmysl, hůř je na tom investičně zaměřené strojírenství).

Navíc na rozdíl od jara čelil průmysl také daleko menším výpadkům v subdodávkách z Asie.

Problém je, že to se v posledních týdnech trochu mění. Start do roku 2021 je ve znamení natahujících se subdodávek, rostoucích cen vstupů a omezení produkce v některých automobilkách…