Globální daňový bič na technologické obry vyvolává víc otazníků než radosti

Členové skupiny nejvyspělejších zemí světa G7 se o prvním červnovém víkendu dohodli, že podpoří nová pravidla zdanění nadnárodních korporací. Cílem dohody je odradit firmy jako třeba Google, Amazon, Apple nebo Facebook od přesouvání svých sídel do zemí s nižší úrovní zdanění.

Jedna část dohody požaduje, aby firma v zemi, kde si zřídila sídlo, platila daň v minimální výši 15 procent. Státy G7 budou také usilovat o to, aby nadnárodní korporace danily své zisky na trzích, kde nemají fyzické sídlo, ale prodávají tam zboží a služby. Nebo tam mají podstatné příjmy například z digitální reklamy.

„Dohoda by měla vést k reformě daňového systému tak, aby odpovídal digitální éře. A aby správné firmy platily správné daně na správném místě,“ citovala média po jednání G7 britského ministra financí Rishiho Sunaka.

Jeho americká kolegyně Janet Yellenová pak uvedla, že jde o důležitý posun na cestě „k dosažení globální dohody, která by měla zajistit spravedlnost pro střední třídu a pracující lid v USA i na celém světě“.

Jenže kromě toho, že byla dohoda na úrovni zemí G7 označována jako historický milník, vzbuzuje i řadu otázek, kritiku a pochybnosti.

Amazon unikne?

Jedna z pochybností se týká toho, že například firma Amazon, která patří mezi nejbohatší a nejhodnotnější firmy světa, se možná dani vyhne. Podle odborníků by totiž mohla platit na svých největších trzích výrazně méně, upozornil britský list The Guardian.

Dohoda má dvě zásadní části. Pochybnosti vyvolávají právě parametry té, jež nutí firmy platit určité procento ze svých zisků na trzích, kde nemají sídlo, ale dosahují na nich výrazných výdělků.

Z komuniké G7 vyplývá, že tato podmínka stanovuje, aby byl firmám zdaněn zisk ve výši nejméně 20 procent, pokud „profit přesahuje desetiprocentní ziskovou marži“. Jenže právě této hranici může Amazon uniknout.

Amazon s valuací přesahující 1,6 bilionu dolarů loni celosvětově utržil 386 miliard dolarů. Z toho jen 44 miliard mu přiteklo z Evropy. Podle Guardianu ale lucemburská pobočka v roce 2020 žádné daně z příjmu neplatila.

Problém je však s onou ziskovostí, která loni dosáhla úrovně jen 6,3 procenta. Jde totiž o důsledek firemní strategie, která kvůli rozšiřování tržního podílu vydělané peníze masivně reinvestuje. Navíc má u svých on-line prodejů nastavenou nízkou marži, podotýká britský list.

Komu ku prospěchu

Současný návrh má však k samotné realizaci ještě dlouhou cestu. V rámci dalšího postupu by mělo dojít k jeho projednání již v červenci v rámci širší skupiny G20. A také by se měl dostat na pole Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Ta sdružuje více než 180 zemí. OECD nyní pracuje na detailech návrhu globálního zdanění, který by měl být projednán v létě.

„Pokud OECD nedokáže zajistit, aby pravidla dopadla i na Amazon, zklame poptávku veřejnosti po férovosti. Navíc nabídne návod dalším velkým korporacím, jak se regulaci vyhnout,“ reagoval Alex Cobham z Tax Justice Network.

Jeho organizace zároveň spočítala, že patnáctiprocentní sazba je nízká a nespravedlivá. I podle zástupců některých chudších zemí by mohla být vyšší. Podle propočtů Tax Justice Network by země mimo skupinu G7 získaly na vybraných daních třikrát více, pokud by sazba činila 25 procent.

Taková sazba by zvýšila celosvětově příjmy z výběru korporátních daní o 780 miliard dolarů. Z toho by země mimo G7 mohly získat 355 miliard dolarů. „V případě, že dojde k prosazení jen patnáctiprocentní sazby, tyto země dostanou zhruba sto miliard, zatímco na země G7 připadne 170 miliard. To je nemyslitelné,“ dodal Cobham.

I magazín The Economist si všiml, že z případné globální daně si více uzobnou velké státy a těm chudším „zůstanou jen drobky“. Ze studie analytiků výzkumného pracoviště EU Tax Observatory by na návrhu vydělaly nejvíce USA – bezmála 41 miliard eur ročně. Druhé Kanadě by dohoda vynesla 16 miliard a třetí Belgii přes deset miliard eur každý rok. Na Česko by v tom případě připadlo zhruba sto milionů eur ročně (tedy zhruba 2,5 mld. Kč).

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Nejen Apple či Google. Optimalizovat daně umí i evropské firmy

Vyšší firemní daně v USA nemusí investory příliš trápit

Státy se přou, jak nově a lépe přerozdělit daně koncernů ve světě

Nelibost menších zemí

Právě slabší a menší země by mohly projevit vůči dohodě nesouhlas. Svůj negativní postoj již vyjádřilo Maďarsko a Polsko, upozornil další britský list The Financial Times. Svoji podporu podle vyjádření ministerstev financí obou zemí podmiňují výjimkami pro domácí podnikatelské aktivity.

Postoj středoevropských zemí naznačuje, že odpor vůči dohodě v EU by se mohl rozšířit i mimo destinace zvýhodněné nadnárodními společnostmi, které se snaží minimalizovat své daňové zatížení.

„Neměli bychom si nechat diktovat skupinou G7, jakou budeme mít v naší zemi daňovou sazbu,“ citoval FT polského ministra financí Tadeusze Kościńského. Právě výjimky a definice tzv. domácích podstatných podnikatelských aktivit budou jedním z klíčových bodů dalších jednání, zejména na půdě OECD.

Vlády s menším zdaněním mohou totiž jakýkoli plán vetovat a tím zablokovat souhlas Evropské unie. Těmi jsou třeba právě Maďarsko (které má sazbu daně ze zisku devět procent, pozn. red.), Irsko nebo Kypr (obě mají sazbu 12,5 procenta, pozn. red.).

Ztrácejí velké ekonomiky

Na druhé straně jsou tradiční silné ekonomiky s poměrně vysokou sazbou daně z příjmu firem (například Francie a Německo), jimž velké firmy s placením daně utíkají. Statistiky ukazují, že nejvíce daňovými přesuny trpí Evropská unie a také USA.

GRAF: Daňové ztráty způsobené odklonem zisků podle regionů
Jde o odhadovaný procentní podíl odklonů z celkových korporátních daní (dle dat za rok 2015), v %.

Zdroj: Quartz/Missingprofits.world

Odborníci z amerických univerzit University of California, Berkeley a z kodaňské univerzity spočítali, že odhadem zhruba 40 procent nadnárodních zisků každoročně odplyne do daňových rájů.

V roce 2017 podle jejich odhadů tato částka celkem představovala přes 700 miliard dolarů. Kvůli přesunům byly daňové výnosy z příjmů právnických osob nižší o více než 200 miliard dolarů. To je přibližně deset procent celosvětových příjmů z daně z příjmů právnických osob, uvádí se na stránkách missingprofits.world.

Například zmíněný Google, respektive jeho mateřská firma Alphabet přiznala podle tohoto webu v roce 2017 tržby ve výši 23 miliard dolarů na Bermudách, kde je nulová korporátní daň z příjmů. Na zmíněném webu Missing Profits je také mapa, která ukazuje různorodost daňové atraktivity zemí ve světě. K vidění jsou data 86 zemí, které zahrnují přes 90 procent globální ekonomické aktivity a více než 70 procent světové populace.

Konec daňové konkurence

V neposlední řadě se návrhu globální daně vytýká, že by došlo k zániku přirozené daňové konkurence. Například právě Irsko se již ústy svého ministra financí Paschala Donohoea nechalo slyšet, že legitimní daňová konkurence by měla zůstat zachována.

Otázkou také zůstává, jak se k rámcové dohodě postaví země mimo skupinu G7. „Půjde jak o státy z širší skupiny G20, jako je Čína, Indie nebo Rusko, tak o státy stojící mimo tyto dvě skupiny nejvyspělejších a nejvýznamnějších ekonomik světa,“ podotýká hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Očekává se, že postoj Číny bude negativní. „Peking si bude chtít udržet kontrolu nad svou daňovou politikou jako nástrojem na podporu investic,“ uvedl list WSJ.

Historická dohoda 140 zemí světa, jež by měla být výsledkem toho, co odstartovaly země G7, je tedy rozhodně zatím velmi nejistá. „Pokud má být nový globální systém účinný, je podstatné, aby se na jeho podobě dohodlo co možná nejvíce států,“ dodává Kovanda.