Mohlo by vás také zajímat
Proč nemůžeme čekat pokles hypotečních sazeb?
Kryštof Míšek 25. února 2026Česká ekonomika by letos měla být v dobré kondici. Růst HDP může letos dosáhnout téměř tří procent shodují se odhady…
Chystáte se na hory? Co byste si měli pohlídat u cestovního pojištění
Veronika Kudrnová 21. února 2026Dovolenou na horách si každoročně užívá stále více Čechů, letos to má být každý třetí. Stejně jako je pro lyžařský…
Poláci už nechtějí být „montovnou“. Sází na nový exportní artikl – vlastnictví
Ruben Dalfovo 17. února 2026Polské firmy zrychlují přeshraniční akvizice, což signalizuje posun od „dohánění růstu“ k expanzi. Silný ekonomický růst polské ekonomiky pomáhá, ale…
- Komentář
Macron už vládne z Elysejského paláce. Ekonomické problémy přetrvávají
Emmanuel Macron, který před týdnem v prezidentských volbách zvítězil nad nacionalistkou Marine Le Penovou, se oficiálně ujal úřadu francouzského prezidenta. Jedním z jeho cílů je prosadit reformu Evropské unie směrem k větší efektivitě a demokratičnosti a tou osvobodit francouzskou ekonomiku. V jakém stavu je ale sama Francie?
Po francouzských prezidentských volbách nastává pro eurozónu krátké období politického klidu.
Tedy jen do té doby, než si britská premiérka potvrdí v červnových volbách silnější mandát pro vyjednávání o brexitu a než ve Francii přijdou na řadu další volby, ty parlamentní.
Právě na nich se ukáže, co vlastně mohou nejen trhy očekávat od nového prezidenta, jenž se o víkendu ujal svého úřadu.
Končící francouzský prezident Franςois Hollande vítá při slavnostní inauguraci před vstupem do Elysejského paláce nového prezidenta Emmanuela Macrona. Zdroj: Elysee.fr
Přebral tak zemi s podprůměrným ekonomickým růstem, která minimálně z pohledu vývoje obchodní bilance, respektive běžného účtu platební bilance ztrácí svoji konkurenční pozici s průmyslem, jenž se – na rozdíl od toho německého – až příliš dlouho vyrovnával s propadem z minulé recese.
GRAF: Vývoj francouzského HDP
Za posledních deset let, v procentech
Zdroj: Tradingeconomics.com
Asi největší výzvou, kromě té týkající se společného evropského projektu, však pro nového prezidenta, respektive vládu bude vedle podpory konkurenceschopnosti země dlouhodobě neutěšený vývoj veřejných financí.
Francie už od roku 2008 neplní maastrichtské rozpočtové kritérium a její veřejný dluh soustavně narůstá.
GRAF: Vývoj veřejného dluhu Francie
Od roku 1980 do současnosti, v procentech
Zdroj: Tradingeconomics.com
Jak je patrné z grafu, ještě v roce 2008 činil veřejný dluh 68 procent HDP, od té doby neustále narůstal až na aktuálních 96 procent.
Dostane Macron šanci?
Aby toto hodnocení ale nebylo až příliš kritické, je třeba uvést, že rok od roku se hospodaření Francie alespoň velmi pozvolna zlepšuje.
Slíbené úspory ve výši 60 miliard eur během následujících pěti let v tomto směru mohou dále pomoci. Otázkou nicméně zůstává, zda k tomu – a k žádoucím reformním krokům – dostane nová hlava státu vůbec příležitost.
O tom rozhodnou další volby, které přijdou na řadu už v červenci.
Odlišnost od Německa se zvětšuje
Nůžky mezi Francií a dynamickým Německem, které svůj dluh naopak snižuje, se tak stále rozevírají.
GRAF: Srovnání vývoje veřejného dluhu k HDP Francie a Německa
Za posledních deset let, v procentech. Sloupcový graf ukazuje růst veřejného dluhu Francie, zatímco černá linie ukazuje klesající trend Německa.
Zdroj: Tradingeconomics.com
Tento trend se nakonec projevuje i na rizikové přirážce u francouzských dluhopisů dosahující na deseti letech (i přes nákupní aktivitu ECB) zhruba 45 základních bodů.
Vznikne dominantní eurotandem?
Cynik by mohl říct, že snaha nového šéfa Francie prosadit společné evropské dluhopisy a přimět Německo, aby se podělilo o svůj vysoký kredit u věřitelů, vypadá z tohoto pohledu docela logicky.
Už brzy bychom se mohli dozvědět, jak se nejen k tomuto staví Německo, protože první cesta nové hlavy Francie míří právě tam.
A bude především jasné, zda se vytvoří nový tandem směřující k vícerychlostní federalizované Evropě, kde by rizikové přirážky u dluhopisů ztratily postupně na významu.