Mohlo by vás také zajímat
Zemětřesení v ECB? Lagardeová koketuje s „přestupem“ do Davosu
Lukáš Kovanda 15. října 2026V ECB se schyluje k zásadní personální změně. Její současná prezidentka Christine Lagardeová by mohl opustit svou funkci už příští…
Poraženým německých voleb je i euro. Politický problém Evropy se stává problémem její měny
Lukáš Kovanda 21. září 2026Volby v německé spolkové zemi Meklenbursko-Přední Pomořansko vyhrála strana Alternativa pro Německo (AfD) se ziskem 38,2 procenta hlasů. Křesťanskodemokratická unie…
Místo pořádných reforem zkouší Německo jít naproti investorům. Kdo mu uvěří?
Jan Bureš 21. července 2026Německá ekonomika potřebuje reformy. Důvod je jasně vidět. Tamní průmysl už osmým rokem marně snaží zvrátit svůj sestup. Ten zasáhl…
- Komentář
Přišel, viděl, zvítězil. Teď čekají Macrona nevděčné a nepopulární reformy
Nadvláda Emmanuela Macrona nad Francií se rozšířila. Po prezidentských volbách, které ho vynesly do Elysejského paláce, jeho hnutí Republika drtivě ovládlo i parlamentní volby. Získaná většina mu dává silný mandát k zavádění reforem, které země potřebuje. Otázka je, jak se dokáže Macron vypořádat se silnou pozicí francouzských odborů, které bude muset přesvědčit o nutnosti reforem pracovního trhu.
Francouzský prezident Emanuel Macron. Zdroj: Présidence de la République - F. Lafite
Nový francouzský prezident Emmanuel Macron dostal v parlamentních volbách silný mandát k reformám. Z 577 křesel v národním shromáždění získalo jeho hnutí Republika dohromady s centristickou Modem 350 míst – pohodlnou většinu.
GRAF: Rozdělení křesel ve francouzském parlamentu
Při nízké volební účasti má Macronovo hnutí Republika pohodlnou většinu křesel, čísla u stran ukazují jejich počet.
Zdroj: dw.com
První velký test jeho schopností reformovat Francii přijde relativně brzy.
Volné pracovní vztahy
Macron by rád již v průběhu září prosadil klíčovou reformu pracovního trhu. Hlavní změnou má být decentralizace pracovních vztahů.
Zaměstnavatelé by měli mít možnost pružněji uzavírat dohody se zaměstnanci nezávisle na celonárodních nebo sektorových dohodách s odboráři.
V praxi by to znamenalo, že například konkrétní automobilky se budou moci dohodnout se svými zaměstnanci na mzdách, pracovních hodinách, přesčasech a mimořádných hodinách nehledě na nařízení dohodnutá a schválená pro celý automobilový průmysl.
Současně chce Macron celkově zjednodušit propouštění zaměstnanců a omezit výši peněžních trestů za neoprávněné propouštění, které ve Francii může nařídit soud.
Nepřekonatelné odbory?
Francouzským podnikatelům se tato slova dobře poslouchají. Je však třeba si uvědomit, že Macronův předchůdce François Hollande narazil s daleko mírnějšími návrhy na „nepřekonatelný“ odpor odborů.
Na druhou stranu mandát prezidenta Macrona k reformám je daleko silnější – Hollande do voleb se skutečně reformním programem nikdy nekandidoval. Macron dostal výraznou podporu v parlamentních volbách, kde antireformní strany (extrémní pravice a levice) nijak výrazně nezabodovaly.
Marine Le Penová získala pouze devět křesel. I proto se Macron bude snažit využít široké podpory z voleb k rychlému prosazení potenciálně nejcitlivější reformy.
Reformy pracovního trhu budou v září prvním velkým testem. Pokud Macron svůj první střet s odbory prohraje, jeho kredibilita půjde nutně dolů a těžko se mu budou prosazovat další body programu, jako je například reforma penzí.