Mohlo by vás také zajímat
Proč letos nebude platit v USA Okunův zákon?
Jan Čermák 7. října 2024Letos dojde v americké ekonomice k poněkud zvláštní makroekonomické situaci. Ekonomika USA totiž vykazuje tempo, které se pohybuje nad jejím…
Elektrický Elroq na scéně; Kellnerová v čele českých boháčů a Brusel může zavést cla na čínská elektromobily aneb souhrn ekonomických událostí 40. týdne 2024
Libor Akrman 4. října 2024Vláda si plácla s odbory; dálniční známka zdraží; povodňový schodek prošel; O2 může převzít Nordic Telekom; Rozpočtové radě se nezdá…
O co jde ve střetu odborů s vládou ohledně navýšení platů?
Jan Bureš 28. srpna 2024Odboráři se s vládou se po dalším z jednání nedohodli na růstu platů ve veřejném sektoru. Odbory požadovaly navýšení tarifů…
- Komentář
Přišel, viděl, zvítězil. Teď čekají Macrona nevděčné a nepopulární reformy
Nadvláda Emmanuela Macrona nad Francií se rozšířila. Po prezidentských volbách, které ho vynesly do Elysejského paláce, jeho hnutí Republika drtivě ovládlo i parlamentní volby. Získaná většina mu dává silný mandát k zavádění reforem, které země potřebuje. Otázka je, jak se dokáže Macron vypořádat se silnou pozicí francouzských odborů, které bude muset přesvědčit o nutnosti reforem pracovního trhu.
Francouzský prezident Emanuel Macron. Zdroj: Présidence de la République - F. Lafite
Nový francouzský prezident Emmanuel Macron dostal v parlamentních volbách silný mandát k reformám. Z 577 křesel v národním shromáždění získalo jeho hnutí Republika dohromady s centristickou Modem 350 míst – pohodlnou většinu.
GRAF: Rozdělení křesel ve francouzském parlamentu
Při nízké volební účasti má Macronovo hnutí Republika pohodlnou většinu křesel, čísla u stran ukazují jejich počet.
Zdroj: dw.com
První velký test jeho schopností reformovat Francii přijde relativně brzy.
Volné pracovní vztahy
Macron by rád již v průběhu září prosadil klíčovou reformu pracovního trhu. Hlavní změnou má být decentralizace pracovních vztahů.
Zaměstnavatelé by měli mít možnost pružněji uzavírat dohody se zaměstnanci nezávisle na celonárodních nebo sektorových dohodách s odboráři.
V praxi by to znamenalo, že například konkrétní automobilky se budou moci dohodnout se svými zaměstnanci na mzdách, pracovních hodinách, přesčasech a mimořádných hodinách nehledě na nařízení dohodnutá a schválená pro celý automobilový průmysl.
Současně chce Macron celkově zjednodušit propouštění zaměstnanců a omezit výši peněžních trestů za neoprávněné propouštění, které ve Francii může nařídit soud.
Nepřekonatelné odbory?
Francouzským podnikatelům se tato slova dobře poslouchají. Je však třeba si uvědomit, že Macronův předchůdce François Hollande narazil s daleko mírnějšími návrhy na „nepřekonatelný“ odpor odborů.
Na druhou stranu mandát prezidenta Macrona k reformám je daleko silnější – Hollande do voleb se skutečně reformním programem nikdy nekandidoval. Macron dostal výraznou podporu v parlamentních volbách, kde antireformní strany (extrémní pravice a levice) nijak výrazně nezabodovaly.
Marine Le Penová získala pouze devět křesel. I proto se Macron bude snažit využít široké podpory z voleb k rychlému prosazení potenciálně nejcitlivější reformy.
Reformy pracovního trhu budou v září prvním velkým testem. Pokud Macron svůj první střet s odbory prohraje, jeho kredibilita půjde nutně dolů a těžko se mu budou prosazovat další body programu, jako je například reforma penzí.