Evropa se zatím bez ruského plynu neobejde. I proto zatím Moskvě SWIFT zcela nevypne

Odpojení Ruska od mezinárodního systému plateb SWIFT by mohlo být hlavní odpovědí Západu na vojenskou invazi ruských jednotek na Ukrajinu. O jeho vypnutí se přitom hovořilo již před 8 lety při ruské anexi poloostrovu Krym. Nicméně ani tehdy a zřejmě ani nyní k němu nedojde.

K odpojení Ruska od SWIFTu sice vybídl kromě Ukrajiny i český prezident Miloš Zeman a volají po něm i další země. Aktuálně požadují odstřižení Ruska ministři zahraničí pobaltských států. Evropští politici ani USA zprvu uváděli, že o tomto radikálním kroku neuvažují.

Během víkendu však změnili názor. Lídři EU, Spojených států, Kanady a Británie se dohodli na snaze odpojit vybrané ruské banky od globálního systému SWIFT, krok podpořilo i Německo a Japonsko. Brusel a západní země zároveň představily i další opatření mířící proti ruské centrální bance a „ruským oligarchům“.

Nenahraditelný systém

O co tedy jde a čím konkrétně tento krok Rusku uškodí? SWIFT (což je zkratka pro Society for Worldwide Interbank Financial Telecommunication, pozn. red.) je společnost pro mezibankovní finanční telekomunikaci, která provozuje vlastní platební systém. Spuštěna byla bezmála před 50 lety v roce 1973. Nahradila tehdy zastarávající nástroj – dálnopis.

Platba SWIFT slouží k odesílání a přijímání plateb v cizí měně po celém světě. V rámci platebního systému SWIFT má každá zúčastněná banka svůj jedinečný identifikační kód. Systém využívá přes 11.000 finančních institucí ve více než 200 zemích světa. Denně zpracovává 42 milionů transakcí v hodnotě bilionů dolarů. Na Rusko připadalo v roce 2020 1,5 procenta transakcí.

Tento systém umožňuje například rychlou komunikaci s ostatními bankami a finančními institucemi po celém světě, zvyšuje produktivitu zpracování informací a snižuje náklady na jejich přenos; vyšší je i bezpečnost přenosu informací.

Zjednodušeně řečeno jde víceméně o ten nejdůležitější penězovod, kterým protéká kapitál celého světa.

Obchod na bodu mrazu

V reálu by odstřižení Ruska od systému znamenalo stopku pro obchodní výměnu s Ruskem, a to včetně surovin, jako jsou zemní plyn nebo ropa, neboť by jeho producenti přestali dostávat platby z Evropy. Tím by „vyschnuly“ finance, z nichž je financovaná mj. i ruská vojenská invaze.

Podle britského listu The Finacial Times by šlo o těžkou ránu pro největší ruské banky a omezilo by schopnost země obchodovat mimo své hranice. Také by to zbrzdilo schopnost Ruska získat zpět mezinárodní zisky z vývozu výše zmíněných energetických surovin, které tvoří více než 40 procent jeho příjmů.

Odstřižení od SWIFT sice tedy na jedné straně znamená odstřižení Ruska od plateb za ropu, plyn a rudy.

Rusko: Nedostanete ropu ani plyn

Na druhou stranu Rusko vyhrožuje celkem logicky, že se to rovná odstřižení Evropy od dodávek komodit. Moskva si možnost toho, že by její finanční instituce neměly k SWIFTu přístup, rozhodně nepřipouští. Pákou na Západ mají být právě dodávky klíčových surovin ropy a zemního plynu.

„Pokud bude Rusko odpojeno od SWIFT, zastaví se tím přísun zahraničního kapitálu do naší země. To ale znamená, že kupující, především evropské státy, zase nedostanou naše zboží, tedy ropu, plyn, kovy ani žádné jiné produkty,“ citovala ruská státní agentura TASS Nikolaje Žuravleva, místopředsedu Rady federace.

A dodal, že s takovým krokem nebudou souhlasit země, které mají s Ruskem silné obchodní vazby a podíl tohoto obchodu v jejich bilanci tvoří podstatnou část.

Prezident Zeman ve svém projevu odstřihnutí doporučil. „Domnívám se, že je načase sáhnout k daleko tvrdším sankcím, než byly původně plánovány, a mám tím na mysli především sankci v oblasti takvaného SWIFTu, což je mezinárodní bankovní či finanční síť, která by znamenala vyřazení Ruské federace z platebního styku,“ řekl k možným sankcím ve svém projevu.

Írán už odpojení zažil

Odpojení od systému SWIFT už v roce 2012 zažil Írán. Tamní banky byly odpojeny v rámci zpřísnění mezinárodních sankcí vůči Teheránu za jeho sporný jaderný program.

Jeho ekonomiku to tehdy silně poškodilo, když přišel zhruba o polovinu příjmů z vývozu ropy a zhruba o třicet procent zahraničního obchodu.

Íránci v zahraničí také nemohli finančně podporovat své příbuzné, kterým posílali peníze. Íránské banky se na globální transakční síť opět připojily v únoru 2016.

Alternativy jsou

Odříznutí od systému SWIFT by však ruským bankám zcela nezabránilo v provádění přeshraničních transakcí. Jejich realizace by se ale stala nákladnější a obtížnější. Zahraniční obchody by byly závislé na používání méně efektivních komunikačních nástrojů, jako je e-mail a telex.

Anebo na alternativních systémech, které ale nejsou tak účinné. Jedním z nich je vlastní ruský systém SPFS. Ten začal Kreml vyvíjet právě jako alternativu k SWIFT, přičemž je v něm zapojeno jen zhruba 400 především ruských finančních institucí. Navíc má výrazné kapacitní omezení.

Další možností je pak čínská alternativa k SWIFTu, což je systém CIPS. A pak pochopitelně lze využít i kryptoměny, které však mají dost vysokou volatilitu.

„Bankovní systémy – případně s pomocí domácích veřejných institucí podpory exportu – se mohou snažit aspoň po jistou dobu “imitovat” SWIFT tím, že vývozcům jako dočasnou náhradu příjmu za vývoz poskytnou v příslušné výši dodavatelské exportní úvěry (zajištěné
pohledávkami exportérů za protistranami). Je ale otázka, do jaké míry (a na jak dlouho) budou banky ochotny takovéto úvěry poskytovat i s ohledem na nutnost nepřekračovat příslušné regulatorní limity,“ dodává analýza dopadů konfliktu od České spořitelny.

A uzavírá, že i když alternativy jsou, tak plnohodnotná náhrada SWIFTu neexistuje. Otázkou je, jak se bude konflikt vyvíjet dále. Je možné, že potřeba ztrestat Kreml odstřihnutím od systému převýší negativní důsledky, které by z tohoto kroku Západu vyplynuly…