EET v číslech – přináší Ministerstvu financí slibované miliardy?

Elektronická evidence tržeb (EET) byla v Česku spuštěna v roce 2016 a setkala se s rozporuplnými reakcemi.

Na jednu stranu tento systém byl a vlastně stále je kritizován. Například za to, že může být pro mnoho malých podniků či živnostníků velmi problematický, až likvidační. Nebo za to, že dává úředníkům a politikům až příliš velkou moc, že nefunguje bezproblémově apod.

Na druhou stranu mnoho lidí EET podporovalo. Za výhody tohoto systému jeho zastánci označují narovnávání podnikatelského prostředí nebo větší transparentnost.

Zastánců přibývá

I podle nejnovějšího průzkumu z poloviny listopadu, kdy EET oslavilo dva roky, většina Čechů souhlasí s tím, že je správné dostávat stvrzenky i na malé nákupy.

A v říjnovém sociologickém výzkumu vyjádřilo explicitní podporu projektu elektronické evidence tržeb 46 procent respondentů, což je oproti květnu 2017, kdy proběhl předchozí průzkum, nárůst o sedm procentních bodů. Zastánců tedy přibývá.

Obě skupiny mají určitě v některých bodech pravdu, v některých se mohou mýlit. Zvlášť zajímavé a poměrně měřitelné je kritérium přínosu EET do státního rozpočtu.

Částečně splněno?

Přece jen, pokud někdo vykazuje nižší tržby, než skutečně má, aby platil nižší daně, šidí tím státní rozpočet, který vlastně patří všem občanům. Dá se tedy s jistou dávkou nadsázky říci, že vlastně okrádá celý národ.

Otázka tedy je, zda EET splnilo účel, odhalilo tyto podvodníky a přineslo do rozpočtu dodatečné prostředky.

Ministerstvo financí (MF ČR) odhadovalo přínos EET na inkasu daně z přidané hodnoty a inkasu daně z příjmů ve výši zhruba 18 miliard korun. Toto zvýšení však MF ČR odhaduje až po spuštění všech čtyř fází EET.

VÍCE K TÉMATU:

Analýza o fungování EET: část dat státu je chybová a klesá výběr DPH v pohostinství

Může si Andrej Babiš mnout ruce? Rok fungování EET v číslech

Hledání pravdy o dopadech EET není možné. Data nejsou „čerstvá“

Čeká se na další fáze

Zatím došlo k náběhu první fáze, která celý systém odstartovala 1. prosince 2016, a o čtyři měsíce později naběhla druhá fáze (1. března 2017, pozn. red.). Třetí a čtvrtá fáze, které měly naběhnout v průběhu roku 2018, byly však nálezem Ústavního soudu ČR zatím odloženy.

Zatímco v prvních dvou vlnách se do EET zapojili hospodští, hoteliéři a provozovatelé prodejen, třetí a čtvrtá fáze se týká výrobců, dopravců či svobodných povolání jako lékaři nebo právníci.

A po dvou neúspěšných pokusech projednat ve sněmovně změnu zákona o EET, což je podmínkou pro zahájení třetí a čtvrté vlny, přesunuli poslanci projednávání na prosincovou schůzi.

Zákon kritizuje především opoziční ODS a TOP 09. Ale bez ohledu na to, zda do prosincové schůze k dohodě dojde, nebo ne, je jen velmi málo pravděpodobné, že by poslední dvě fáze odstartovaly dříve než v roce 2020.

Výnos? Přes deset miliard

Podle vyjádření MF ČR nemůže vyšší inkaso daní bez posledních dvou fází dosahovat 18 miliard korun. Zde tedy máme první údaj. Víme, že EET (alespoň zatím) přináší do rozpočtu méně než 18 miliard.

Pokud by zbývající dvě fáze nenaběhly, odhaduje ministerstvo přínos za rok 2019 i 2020 ve výši 13,6 miliardy korun. Za letošní rok by si podle odhadů měla státní kasa přilepšit o 11,7 miliardy korun.

To jsou odhady. Kolik ale již EET za dva roky přineslo? Ministerští úředníci i premiér Andrej Babiš se v prohlášeních poměrně ostře ohradili proti nedávným zprávám médií, že EET přineslo 4,7 miliardy korun. Podle ministerstva šlo o výnos pouze za rok 2017 a pouze z DPH.

I to je však o 400 milionů korun více, než byl prvotní odhad ministerstva z roku 2016. Ministryně financí Alena Schillerová následně v říjnu dodala, že celkový čistý výnos z EET, tedy od 1. prosince 2016, byl již více než deset miliard korun.

Na konci letošního roku má být již celkové inkaso u obou nejvýznamnějších daní díky EET vyšší o 16,4 miliardy korun. To je částka, kterou zatím EET za 25 měsíců fungování u první fáze a 22 měsíců u druhé fáze do konce letoška přinese.

Rozpočtová slza

Dva roky EET v číslech

Zdroj: MF ČR

Více než 16 miliard korun může vypadat na první pohled dobře, z pohledu státního rozpočtu se ale nejedná o příliš vysokou částku. Za rok 2017 dosáhly celkové příjmy rozpočtu 1 273,6 miliardy a výdaje 1 279,8 miliardy.

Například inkaso DPH bylo ve výši 266 miliard korun, inkaso za daň z příjmů fyzických osob ve výši celkem 117,8 miliardy a z příjmů právnických osob 115,2 miliardy.

Za celý letošní rok, zatím ke konci září, dosáhly příjmy rozpočtu 1 024,2 miliardy korun. Pokud budeme předpokládat, že do konce roku dosáhnou příjmy podobné výše jako loni, můžeme uvažovat za dva roky, kdy EET běží, celkové příjmy na úrovni zhruba 2 400 miliard korun.

Čistý výnos vs. negativní externality

V tomto porovnání již částka 16 miliard působí poněkud méně, přesněji jako necelých 0,7 procenta. Přesto je však v peněžním vyjádření přínos EET pro státní rozpočet zřejmý. Ministerstvo označilo tento příjem jako „čistý“.

Má se jednat o přínos EET po započtení negativního vlivu snížení sazby DPH a očištění o ekonomický růst. To znamená, že se jedná o vyjádření, o kolik více EET „vydělalo“ nad úroveň nákladů.

Některé náklady EET jsou však těžko peněžitě vyjádřitelné. Narážím tím především na kritiku EET, podle které bylo pro některé menší podnikatele likvidační. Dále je také nutné brát v potaz problematické zavádění.

Objevilo se několik případů – sám vím z vlastní zkušenosti o jednom –, kdy kvůli informačnímu šumu a nejasnostem na finanční správě vyústil v pokutu pro živnostníka.

Takovéto „negativní externality“ se nedají příliš dobře kvantifikovat a jejich význam pro státní rozpočet je zřejmě nevýznamný. Pro jednotlivé lidi, které to postihlo, to však již tolik zanedbatelné být nemusí.