Česká ekonomika se rekordně propadla, o nevídanou více než desetinu. Nakonec to ale „není až taková hrůza, jak se čekalo“.
Nicméně nutno podotknout, že se v druhém letošním čtvrtletí zřítila nejvíce ve své moderní historii. V meziročním vyjádření se v období od dubna do června letošního roku propadla o 10,7 procenta.
Horší než po finanční krizi
V celé dosavadní historii ČR od roku 1993 vykazovalo dosud nejvýraznější meziroční propad druhé čtvrtletí roku 2009. Tehdy, v době vrcholící světové finanční krize, činil pokles 5,4 procenta.
V letošním druhém čtvrtletí ovšem nastal absolutně rekordní propad také v případě mezičtvrtletního porovnávání.
Co propadu říká premiér Babiš |
Pokles HDP, který v Česku na základě předběžného odhadu ČSÚ ve druhém čtvrtletí meziročně činil 10,7 %, se podle premiéra Andreje Babiše (ANO) očekával. Šéf vlády novinářům při návštěvě Terezína řekl, že příští výsledky už by měly být lepší. „Je to stejné jako u Německa, samozřejmě jsme to čekali. Z hlediska rozpočtu jsem optimista, uvidíme, jak se s tím popasuje náš průmysl. Já věřím našim firmám i lidem, že budou flexibilní a že se přizpůsobí situaci, ale samozřejmě to bude náročný rok,“ připustil Babiš. |
Mezičtvrtletně se tuzemská ekonomika dosud nejvýrazněji propadla v prvním čtvrtletí roku 2009 a také v prvním čtvrtletí roku letošního, kdy pokles činil shodně 3,4 procenta. Nyní mezičtvrtletní propad představuje 8,4 procenta.
Trh čekal horší
Výsledek ovšem není až tak nepříznivý, jak trh předpokládal. Analytici oslovení agenturou Bloomberg totiž počítali ve střední hodnotě svých odhadů s meziročním poklesem o 12,3 procenta. V mezičtvrtletním vyjádření pak předpokládali propad 10,1 procenta.
Důvodem rekordního propadu ekonomiky jsou zejména opatření zaváděná za účelem boje s šířením koronavirové nákazy. Kulminace intenzity těchto opatření nastala v dubnu, od května se ekonomika začala postupně vracet do běžného provozu, avšak leckdy s trvalejšími šrámy.
Po celé druhém čtvrtletí ovšem běžný provoz nenastal, neboť zaměstnanost a poptávku ve významné míře podporovaly vládní programy typu kurzarbeitu, moratoria na splátky úvěrů či ošetřovného.
Ve druhém čtvrtletí stáhl ekonomiku dolů propad čistých exportů, ale také spotřeba a investice. Lepší než předpokládaný výsledek má na svědomí v daných podmínkách relativně příznivý vývoj maloobchodu už hned v době květnového zahájení otevírání ekonomiky, kdy spotřebitelé v poměrně citelné míře kompenzovali nemožnost realizovat své mnohé maloobchodní výdaje v předchozím půldruhém měsíci.
Poměrně výrazné oživení pak v červnu zaznamenal průmysl. Ztrátu z předchozích dvou měsíců ale pochopitelně nemohl kompenzovat ani vzdáleně.
I na základě dnešních dat odhadujeme, že za celý letošní rok se ekonomika propadne o 7,5 procenta.
Pokud ale tato čísla neporovnáte s jinými zeměmi ( ekonomicky podobně silné, nejlépe s post. kom blokem ) tak je to nic moc neříkající skoro-hate… porovnáním však zjistíte, že to tak hrozné není (jo je to špatně, ale mohlo a mělo být násbně hůře) … průšvih by to byl, kdyby jsme byli jediní … a to nejsme. Kdo chtěl na krizi vydělal… či vydělá vhodně použitou strategii investic…
Svinská svoloč káže vodu a chlašče víno , Jan Cidrych, 11. 8. 2020 10:49:49
ITÁLIE: Italské ministerstvo zdravotnictví zveřejnilo šokující statistiku zemřelých v souvislosti s epidemií COVID-19, založené na výsledcích pitev. 25 tisíc Italů, kteří údajně zemřeli na koronavirus, ve skutečnosti zemřeli na jiné smrtelné nemoci. Na vrub “epidemii” lze přičíst 925 lidí – a ani to není jisté.
Ráno ještě statistika ,že naše zem je s coronavirem v pořádku a ted se píše že najednou se coronavir rozjel a je všude. To přijede Američan a budeme podepisovat smlouvy o odběrech vakcín