Utrácí se za jiné věci než za covid, chátrají mosty, miliardy na digitalizaci nejsou vidět. Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) tepe vládu a stát. Jak si ale ukážeme níže, do jisté míry je jeho kritika místy sporná.
Každopádně NKÚ ve své výroční zprávě za rok 2020 nekompromisně účtuje se státem a vládou.
VIDEO: Úvodní slovo k výroční zprávě NKÚ od šéfa úřadu Miloslava Kaly
Zdroj: NKÚ/youtube.com
Kritice podrobuje celou řadu oblastí státní správy, v některých aspektech je ale jeho kritika sporná.
Výdaje rostly moc rychle
Klíčovým problémem je z hlediska NKÚ hospodaření státní kasy. Výdaje státního rozpočtu loni oproti roku 2019 narostly podle úřadu o 291 miliard korun, na boj s dopady covidu však šla jen necelá polovina takto navýšené sumy, 144,6 miliardy korun.
GRAF: Vývoj a meziroční změna celkových příjmů a výdajů státního rozpočtu
V letech 2015 až 2020, v mld. Kč
Zdroj: NKÚ
Kromě samotného hospodaření státu kritizuje NKÚ také například jeho dlouhodobou neschopnost využít potenciálu informačních a komunikačních technologií a digitalizace či elektronizace k zefektivnění – a tedy k úsporám – státní správy.
Mezi lety 2016 a 2020 narostly výdaje státu na informační a komunikační technologie podle NKÚ z 10,9 na 16,7 miliardy korun, avšak nemají pro občany očekávaný přínos.
Navzdory markantnímu nárůstu veřejných výdajů přitom řada oblastí zůstává chronicky podinvestovaná. Jeden příklad za všechny: ve špatném, až havarijním stavu jsou podle úřadu 3,4 tisíce z celkem 17,5 tisíce dálničních a silničních mostů.
Vzhledem k závazku vůči NATO je podinvestovaná také oblast obrany, neboť loni dle kontrolorů šlo na výdaje na obranu pouze 1,43 procenta hrubého domácího produktu. Dle směrnice NATO by optimální výše výdajů na obranu měla přitom činit rovná dvě procenta. K této úrovni se však Česko loni ani nepřiblížilo, a to mělo kvůli pandemickému propadu HDP k naplnění optima usnadněné podmínky.
Sporná zpětná vazba
Kritika NKÚ v celé řadě ohledů poskytuje cennou zpětnou vazbu. V některých aspektech je však sporná. Úřad například tvrdí, že loni „stát nedokázal zareagovat na snížení výkonu ekonomiky adekvátními úspornými opatřeními na straně výdajů státního rozpočtu“.
Je ovšem otázka, zda se do takovýchto škrtů má stát v čase ekonomického útlumu pouštět, neboť škrty alespoň krátkodobě jen prohloubí propad celkové poptávky v ekonomice, čímž ekonomický propad umocní. K redukci na výdajové straně má ovšem bezesporu docházet v čase ekonomicky příznivém.
Sporné je také to, jak NKÚ svoji kritiku opírá o mezinárodní kontext. V řadě případů opodstatněně, v jiných méně. Ve výroční zprávě (str. 28) sice konstatuje, že Evropská komise „předpokládá pro ČR na roky 2021 a 2022 vysoké tempo zvyšování zadlužení“.
Přitom z tabulky, kterou sám úřad pod textem uvádí, plyne, že v ČR by měl mezi lety 2019 a 2022 vzrůst veřejný dluh z 30,2 na 42,2 procenta HDP, tedy o dvanáct procentních bodů. V EU jako celku je to ovšem za stejnou dobu hned o 15,7 procentního bodu (str. 28 výroční zprávy NKÚ).
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Koncept čtyři dny práce a tři dny volna se v Česku vrací do hry
Už zase varování před krizí. Tentokrát z úst MMF a na adresu rozvíjejících se trhů
Cesta k normálu: promoříme se a proočkujeme. A pak snad už zavedeme chytrou karanténu…
Zadlužení sice poroste, ale…
Národní kontrolní úřad tedy v mezinárodním srovnání dostatečně nebere v potaz fakt, že řada států EU navýšila své zadlužení dramatičtěji než Česko v prvním roce pandemie, což je klíčový důvod, proč ČR bude zřejmě v letech 2021 a 2022 vykazovat nadprůměrné tempo zadlužování v rámci EU.
Loni však podle nejnovějších dostupných dat narůstalo zadlužení Česka například v rámci zemí Visegrádské skupiny nejméně.
Vždyť podle dat Eurostatu za třetí čtvrtletí 2020 veřejný dluh v Česku narůstal meziročně pomaleji – o 6,9 procentního bodu – než v Maďarsku (o 7,1 procentního bodu), Polsku (o 9,7 procentního bodu) i než na Slovensku (o 11,9 procentního bodu).
Nelze předpokládat, že by poslední loňské čtvrtletí na těchto číslech cokoli zásadního změnilo. Česká republika by tak měla setrvat mezi pěticí nejméně zadlužených zemí EU. V rámci zemí Visegrádské skupiny pak bude suverénně nejméně zadlužená.
Tedy Lukáši Kovando, každá kritika může být (a zpravidla i je) sporná. Avšak babišovská argumentace podílem dluhu k HDP je u ekonomicky malé země sporná a zavádějící. Dluh České republiky začíná být drahý a vláda si v nedávné minulosti hrála na mesiáše v neskutečně dlouhém období celosvětového růstu při českém schodkovém rozpočtu. Doufám, že nadále nebudete obhajovat záměrné „přešlapy“ české vlády referencemi k silným ekonomikám – srovnávat se s Maďarskem a Polskem je hodně scestný přístup. Jste ekonom, nebuďte pisálek. Michal Mareš
Nejsem ekonom , nemohu posoudit , ale nějak mi z toho čouhá antibabišovina !