Mohlo by vás také zajímat
Německá ekonomika je v recesi, ale odbory žádají zkrácení pracovního týdne
František Novák 28. září 2023Německá ekonomika je v recesi, přesto sílí hlasy, že se má zavést čtyřdenní pracovní týden. Zastánci zkrácení pracovní doby argumentují…
Bali, ráj pro digitální nomády. Místní ale začínají na pracující turisty žárlit
František Novák 13. ledna 2023Indonéský ostrov Bali je dlouhá léta magnetem pro lidi z celého světa, kteří si chtějí užívat pláží při minimálních nákladech…
Změny na trhu práce a jak se v nich neztratit
Komerční sdělení 1. listopadu 2022Jak se zorientovat na rychle se měnícím trhu práce a jaké trendy by měl každý uchazeč o zaměstnání brát na…
- ČLÁNEK
Koncept čtyři dny práce a tři dny volna se v Česku vrací do hry
Velikonoce díky dvěma státním svátkům (v pátek a v pondělí) Čechům každoročně zkrátí dva týdny na čtyřdenní pracovní týden. Koncept čtyř dní práce a tří dní volna se ve světě přetřásá již dlouho. V Česku se téma otvírá opatrně. Pozvednout ho chce vládní ČSSD, byť je otázka, nakolik jde jen o předvolební vějičku.
Flexibilní či kratší pracovní doba, zkrácený týden nebo volné pátky. To jsou jen některé z možných konceptů, jak posunout organizaci práce do 21. století. Zdroj: Pixabay
Flexibilní či kratší pracovní doba, zkrácený týden nebo volné pátky. To jsou jen některé z možných konceptů, jak překročit stín organizace práce ve dvacátém století a přijmout možnosti a výzvy století jednadvacátého.
To, co je v některých pokrokových firmách již běžné nebo o čem uvažují plošně například skandinávské státy, se v poslední době objevuje i v Česku. Tuto ambici nedávno zmínila dokonce i ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Podle ní musí stát reagovat na změny, které přináší automatizace a digitalizace.
„Chceme debatovat o prodloužení dovolené a zkrácení osmihodinové pracovní doby,“ zaznělo na tiskové konferenci strany již letos v lednu v rámci předvolební kampaně. V podobném duchu se Maláčová koncem února vyjádřila i na iDnes.cz, podle ní je dlouhodobějším cílem zavedení čtyřdenního pracovního týdne.
Pozitivní vnímání firem
Nakolik by o zavedení čtyřdenního týdne firmy uvažovaly, na to se zaměřil průzkum výzkumné agentury Ipsos pro poradenskou společnost Moore Czech Republic, který oslovil vedoucí pracovníky z řad malých a středních firem.
„Kratší pracovní doba by se zamlouvala více než 60 procentům Čechů, podle nich by se zvýšila produktivita a spokojenost pracovníků a rychlejší pracovní tempo by si vynahradili třídenním víkendem,“ stojí v závěrech průzkumu.
GRAF: Odpověď na otázku: Myslíte si, že čtyřdenní pracovní týden stačí ke splnění všech pracovních povinností?
Zdroj: Ipsos/Moore Czech Republic
Přechod od samotného vnímání konceptu kratší pracovní doby k realizaci je ale přece jen něco jiného. Tentýž průzkum zároveň uvádí, že během příštích pěti let o zavedení čtyřdenního pracovního týdne, ať už beze změny mezd či benefitů, anebo se změnami, uvažuje 13 procent malých a středních podniků.
„Do budoucna je ale pravděpodobné, že se pracovní doba bude zkracovat, a to díky vývoji technologií, automatizaci a robotizaci. Lidé se budou čím dál více soustředit spíše na činnosti s vyšší přidanou hodnotou, kde je stroje nezastoupí,“ říká k průzkumu Petr Kymlička, partner Moore Czech Republic.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Zkrátit pracovní týden? Francouzský experiment pro nás musí být varováním
Rok 2020 jako rok pracovního stresu: klid v duši raději pracovníci hledají s roboty než se šéfy
Kanceláře roku 2021: které hlavní trendy letos promění pracovní prostory v Česku
OECD: méně hodin – vyšší produktivita
Myšlenka kratšího týdne se opírá o ideu, že to povede ke zvýšení produktivity. Touto otázkou se nedávno zabývala i Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), která porovnávala počet odpracovaných hodin s produktivitou zaměstnanců.
Výsledky ukázaly, že ačkoliv ze zemí OECD mají Němci nejméně odpracovaných hodin, jejich produktivita je mnohem vyšší než u národů, které odpracovaly více než 1 500 hodin za rok.
Pokud tedy pracovníci u nás lamentují nad tím, že jsou neproduktivní a v práci místo „záslužné činnosti“ prokrastinují, mohou dávat vinu i zákoníku práce.
Ostatně už legendární americký podnikatel Henry Ford před skoro sto lety zkracoval zaměstnancům pracovní dobu. Tehdy však šlo o změnu z šesti pracovních dní na pět, když jim dal dva dny volna týdně. Odůvodňoval to i očekávaným navýšením spotřeby (zejména jeho vozů) – více volného času podle Forda mělo vést k nákupu více aut. Což se potvrdilo, a tak jeho krok následovali i další američtí výrobci.
Cesta k rovnoprávnosti
Navíc se někteří odborníci domnívají, že by nové pracovní schéma mohlo podpořit rovnoprávnost žen a mužů. Během čtyřdenního pracovního týdne si totiž partneři spravedlivěji rozdělí domácí a rodičovské povinnosti, které za běžných okolností plní především ženy.
Někteří si myslí, že odměna za čtyři odpracované dny by mohla také zmenšit rozdíl mezi platy mužů a žen.
Francouzská a španělská cesta
S kratším pracovním týdnem již před lety experimentovali ve Francii, kde zkrátili pracovní dobu na 35 hodin týdně. Není to ani měsíc, co to pro svých 13 tisíc zaměstnanců zavedla tamní automobilka Renault. Zaměstnanci automobilky budou pobírat stejnou mzdu, část z ní pokryjí státní dávky v nezaměstnanosti.
Ke stejnému kroku chtějí nyní přikročit i Španělé. Vláda premiéra Pedra Sancheze uvažuje o návrhu na podporu firem, které umožňují čtyřdenní pracovní týden.
A dokonce i v notoricky upracovaném Japonsku, kde mají speciální termín pro smrt z přepracování (karóši), debatují tamní zákonodárci o návrhu poskytnout pracovníkům každý týden den volna.
Buď jak buď, my si ho můžeme užívat aspoň občas trochu víc díky státním svátkům.
„Velikonoce díky dvěma státním svátkům (v pátek a v pondělí) Čechům každoročně zkrátí dva týdny na čtyřdenní pracovní týden.“
Ta změna by nebyla v tom, že by se pracovalo 4 dny, ale že víkend by se prodloužil na 3 dny. Už by to nebylo tak zásadní, jako, když se prodloužil na 2 dny, ale i tak by to umožnilo třeba delší cesty.
Takže si to o velikonocích nevyzkoušíme.