Česká koruna nebyla v posledních dvou týdnech schopna ocenit další nárůst domácí inflace ani novou sérii jestřábích komentářů z České národní banky (ČNB). Ty sice poslaly dál vzhůru krátký konec výnosové křivky – dvouletý český swap se pohybuje nad třemi procenty a výnosové rozpětí oproti eurovým sazbám zdolalo 3,5 procentního bodu.
Česká koruna však současně s tím zařadila zpátečku a vrátila se nad 25,50 koruny za euro – úroveň, kde se pohybovala před zářijovým zasedáním ČNB.
To je varovné znamení, které nás pravděpodobně přinutí přehodnotit náš pozitivní výhled na korunu minimálně do konce .
GRAF: Vývoj koruny vůči euru
Od začátku letošního roku do současnosti (20. října 2021)
Zdroj: tradingeconomics.com
Proč koruna nedovede vyšší domácí sazby zužitkovat?
Jednak proto, že souběžně s nimi přichází z evropského průmyslu špatné zprávy o přetrvávajících výpadcích v subdodávkách. Omezení výroby v českých automobilkách tak pravděpodobně povede k přehodnocení výhledů na český růst v tomto a na začátku příštího roku směrem dolů.
VÍCE K TÉMATU:
Očima ekonoma: Proč má koruna letos to nejlepší za sebou a už moc neposílí?
Česká inflace: tentokrát je to jiné
Komu škodí strach z inflačních tlaků ve světě?
Globální inflační tlaky
Vážnějším problémem pro korunu je však růst globálních inflačních tlaků, které tlačí vzhůru dolarové sazby a posilují americký dolar. Ten pak jako magnet vysává kapitál z rizikovějších lokalit, včetně středoevropských měn.
Na druhou stranu není namístě korunu odepisovat. Ve střednědobém horizontu dál věříme v pokračující zisky. Zaprvé kvůli nízké zajištěnosti exportérů, zadruhé kvůli rostoucí atraktivitě forwardových kurzů pro exportéry (přes vyšší úrokový diferenciál) a zatřetí protože ČNB si v tuto chvíli nepřeje slabou korunu.
Pokud by česká měna slábla, znamenalo by to pravděpodobně ještě rychlejší růst domácích sazeb. A také zřejmě vyšší pravděpodobnost, že by ČNB začala na trhu rozpouštět výnosy z devizových rezerv.
Hlavním rizikem pro korunu je bezesporu další nárůst globálních inflačních tlaků, a to do takové míry, že by vedlo k přehodnocení politiky i Evropskou centrální banku.