Čeká České dráhy velký třesk výměny vedení? Jak si vůbec vedou?

Bezprostředně po jmenování vlády Andreje Babiše odstartoval staronový ministr dopravy Dan Ťok z hnutí ANO změny, které odůvodňuje údajnými spory ohledně postupu při otevírání trhu železniční dopravy jiným společnostem.

Změna v dozorčí radě

Aby ale mohl obměnit vedení, potřeboval nejprve ovládnout dozorčí radu drah. A tak prostřednictvím řídícího výboru Českých drah Ťok odvolal z devítičlenné dozorčí rady jejího předsedu Milana Ferance (také ANO) a další čtyři čloeny. Konkrétně Antonína Tesaříka, Jana Harta, Tomáše Révezse a Milana Kucharčíka

Na místo předsedy dozorčí rady dosadil bývalého ministra dopravy Petra Moose, který v současnosti učí na Fakultě dopravní ČVUT.

Dalšími novými členy dozorčí rady jsou Josef Kolář z Fakulty strojní ČVUT, Lukáš Týfa z Fakulty dopravní ČVUT, Karel Pospíšil z VUT Brno a ředitel kanceláře předsedy Poslanecké sněmovny Jan Štrof.

Vedle nich členy dozorčí rady zůstávají tři členové Odborového sdružení železničářů (OSŽ) Jan Pejša, Vladislav Vokoun a Antonín Leitgeb a Vojtěch Kocourek jako dopravní odborník.

Kontroverzní politický náměstek

Ministr Ťok personální změny v Českých drahách zdůvodňoval především snahou o liberalizaci ČD, odpolitizování dozorčí rady a její profesionalizaci. Proto jsou čtyři noví členové z akademické sféry.

Pátý je ale politik. Štrof vede hnutí ANO na Kroměřížsku (dříve působil jako pražský radní za ČSSD, pozn. red.) a většinu svého profesního života strávil v oblasti realit. Podle kritiků tak nemá žádné významné zkušenosti v dopravním sektoru. Kromě členství v ANO.

Ministr Ťok ke Štrofově kvalifikaci uvedl pouze to, že se jedná o zkušeného manažera, který v současnosti řídí kancelář předsedy Poslanecké sněmovny. Nicméně nedlouho po jmenování zjistily Lidové noviny, že Štrof by měl nastoupit na místo politického náměstka ministra dopravy.

Jeho úkolem by mělo být zajišťování komunikace s dozorčí radou ČD a kontrola dalších podřízených organizací. Nicméně ještě na konci srpna bylo místo politického náměstka neobsazené. A jak citovaly Hospodářské noviny ministra: „Potřebu politického náměstka chci ještě dále zvažovat,“ reagoval na dotaz deníku Ťok v srpnu.

Ubrání odbory současné vedení?

Každopádně před dozorčí radou nyní stojí jeden z důležitých úkolů – vypsat výběrové řízení na nový management Českých drah. Do něj se sice budou moci přihlásit i stávající členové představenstva, kteří jsou ve funkcích čtyři roky, šanci mají ale i noví lidé, kteří by mohli národního dopravce výrazně změnit.

Nicméně obměna vedení naráží na kritiku a odpor odborů, které s výměnou nesouhlasí. „Vnímáme, že je to (obměna dozorčí rady, pozn. red.) výsostné právo vlastníka, ale zatím jsme nedostali relevantní odpověď na otázku, proč by měl být odvolán i management (ČD, pozn. red.). Stavíme na třech premisách: management dostal za úkol plnit podnikatelský plán, což plní. Dostal za úkol obhájit rating, což rovněž splnil. A měl za úkol i vytvořit zisk, který vytvořil,“ uvedl před pár dny na serveru Odborového sdružení železničářů (OSŽ) Vladislav Vokoun, místopředseda OSŽ při ČD.

Vokoun také již předtím uvedl, že liberalizace by měla být výhradně starostí státu a ČD by se měly přizpůsobit státem nastaveným pravidlům. Vedení podle něj postupovalo v zájmu podniku. Snaha ministra o apolitizaci ČD je podle něj v současném systému nesmysl.

Odbory kritizují také rozsah změn ve vedení, které podle nich mohou vést až k destabilizaci společnosti. Vokoun sice vítá zapojení akademiků do fungování drah, množství změn je však podle něj obrovským zásahem do fungování společnosti. Nicméně rozhodovat se bude v dozorčí radě.

Kdo bude jezdit po kolejích?

A proč vlastně všechny tyto i další uvažované změny? Vše je spojeno s liberalizací osobní železniční dopravy v následujících letech.

Od začátku příštího roku bude směrnicí (viz box) otevřen trh vnitrostátní železniční osobní dopravy. To znamená, že dopravci získají právo přístupu k železniční infrastruktuře ve všech členských státech EU za spravedlivých, nediskriminačních a transparentních podmínek.

V roce 2019 tak skončí smlouvy Českých drah a krajů o zajištění osobní dopravy. Dráhy se podle řady vyjádření liberalizaci nebrání, zároveň však varují před spekulanty, kteří by mohli skupinu oslabit.

Podle dosavadního šéfa ČD Pavla Krtka je státní dopravce na otevírání trhu připraven. To podle něj dráhy dokázaly při částečné liberalizaci osobní i nákladní dopravy na komerčních tratích, kde podnik úspěšně konkuruje soukromým dopravcům. Nebo to alespoň zástupci ČD tvrdí.

České dráhy řečí čísel

V tiskových zprávách se také chlubí růstem zisku a snižováním zadlužení. Odpověď, zda to tak opravdu je, lze nalézt ve výroční zprávě.

TABULKA: Konsolidovaný přehled majetku skupiny ČD
V letech 2014 až 2017, v mil. Kč.

Zdroj: výroční zprávy ČD

Při pohledu na rozvahu ČD je patrná stagnace, až mírný pokles majetku. Celková bilanční suma se od roku 2014 do konce loňska snížila o zhruba 3,2 miliardy korun, což je pokles o zhruba 3,5 procenta. Většinu majetku tvoří dlouhodobý majetek v podobě pozemků, budov a zařízení, samozřejmě především dopravních prostředků.

Naopak se poměrně značně zvýšilo množství peněžních prostředků, které ke konci roku 2017 dosahovaly zhruba devíti procent bilanční sumy.

Vlastní zdroje skupiny se přes pokles v letech 2015 a 2016 dostaly loni na nejvyšší úroveň ve sledovaném období. Naopak podíl cizích zdrojů financování se snížil. Většinu těchto zdrojů tvoří emitované dluhopisy.

Konkrétně ke konci roku 2017 dosahovaly celkové výše 31,6 miliardy korun. Část z nich je v držení soukromých investorů z Německa a obligace za zhruba 20 miliard jsou kótované na lucemburské burze.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Přeprava budoucnosti: po létajících autech přichází také vize vlaku s křídly

Bitva o tunel pod řekou Hudson. V ohrožení je celá ekonomika USA

V letošním roce se však objem upsaných dluhopisů číslo snížil, protože došlo ke splacení dluhopisů z roku 2013 v celkové hodnotě čtyř miliard korun. Jejich splatnost byla 25. července 2018.

Jak ale uvedl týdeník Ekonom, situace kolem případné obměny vedení v souvislosti s dluhopisy zajímá ratingovou agenturu Moody’s. Ta nyní hodnotí jak České dráhy, tak i její dluhopisy ratingem Baa2, což znamená mírné riziko při stabilním výhledu.

Prostředky z dluhopisů ČD využívají především na investice do modernizace a nákupu vozidel. Vlaky Českých drah v loňském roce přepravily 175 milionů lidí. Největší nárůst dopravce zaznamenal na dálkových spojích a v příměstské dopravě.

Ziskové hospodaření

Ačkoliv tržby skupiny byly velmi stabilní a vzrostly od roku 2014 pouze o 2,8 procenta, výsledek hospodaření dosahoval mnohem většího kolísání. Zatímco v roce 2015 se skupina dostala do ztráty přes miliardu korun, v následujícím roce byl výsledek opačný. Vloni pak dosáhl čistý zisk skupiny necelé jedné miliardy korun.

V úplném výsledku je k čistému zisku připočten výsledek fondu zajištění peněžních toků. Ten představuje kumulované zisky/ztráty ze zajišťovacích derivátů. V roce 2017 dosáhl zisk z přecenění 1,14 miliardy korun.

Vliv na zlepšení hospodaření měla i sílící koruna, která má pozitivní vliv na hospodaření v osobní dopravě a přispívá ke snížení zadluženosti. Meziročně se hospodaření v osobní dopravě zlepšilo o 652 milionů korun.

Přestože tedy tržby i zisk v roce 2017 vzrostly, EBITDA a potažmo provozní výsledek hospodaření se meziročně snížily. Bylo to způsobeno především růstem provozních nákladů, kdy například náklady na zaměstnanecké požitky vzrostly v roce 2017 meziročně o 700 milionů korun. Projevuje se tak rostoucí konkurence v dopravní sféře.

TABULKA: Konsolidovaný přehled výsledků hospodaření skupiny ČD
V letech 2014 až 2017, v mil. Kč

Zdroj: výroční zprávy ČD

Při pohledu na finanční analýzu skupiny je patrný pokles zadluženosti i finanční páky. Poměr cizích zdrojů a EBITDA v roce 2017 meziročně vzrostl pouze velmi mírně a oproti předchozím rokům je na poměrně dobré úrovni.

Ukazatel úrokového krytí, který je velmi důležitý pro věřitele společnosti, však vloni klesl poměrně výrazně. Za celé sledované období dosahuje poměrně nízkých hodnot. Stejně tak obrat aktiv by měl být vyšší a naznačuje nízkou rentabilitu majetku.

Ukazatele likvidity jsou v rozporu. Zatímco běžná likvidita je výrazně pod doporučenými hodnotami, okamžitá likvidita je až nadbytečně vysoká. Je to dáno poměrně nízkým objemem krátkodobého majetku a naopak vyšší úrovní peněžních prostředků.

Ziskovost skupiny je dlouhodobě na poměrně nízké úrovni, patrná je vysoká ztráta v roce 2015. Podíl EBITDA na tržbách se v roce 2017 snížil vzhledem k poklesu provozního zisku.

Riziko bankrotu?

Poslední dva ukazatele finanční analýzy jsou bankrotní modely, konkrétně Altmanův Z Score model a Tafflerův model. Pokud je výsledek Altmanova modelu vyšší než 2,7, je podnik finančně stabilní, je-li menší než 1,2, hrozí podniku bankrot. Pokud je výsledek Tafflerova modelu vyšší než 0,3, má podnik malou pravděpodobnost bankrotu, je-li nižší než 0,2, má podnik vyšší pravděpodobnost bankrotu.

Ačkoliv je třeba brát oba modely s rezervou, výsledky obou naznačují, že skupině hrozí riziko bankrotu. Samozřejmě je nutné brát v potaz, že se jedná o státní podnik. Přesto, čistě z finančního hlediska, zde určité riziko je.

TABULKA: Finanční analýza skupiny ČD
Za roky 2014 až 2017

Zdroj: Comsense

Sílící konkurence navíc dále vyvíjí tlak na České dráhy, které tak musí nadále usilovat o růst efektivity. Projevuje se to i v nabídkách ze strany ČD. Ty nedávno zvítězily ve výběrovém řízení, které vypsalo Ministerstvo dopravy na vlakové spojení Pardubic, Hradce Králové a Liberce, kde k letošnímu prosinci smlouva končí.

Kromě ČD se tendru účastnily i společnosti Arriva vlaky a Leo Express. Státní podnik uspěl s nabídnutou cenou 97,95 koruny za vlakový kilometr, což je o téměř 30 korun méně než dosud. Nicméně zatím jde jen o první soutěženou trať, o rok později se to bude týkat většiny linek v dálkové dopravě.