Brzda v rozvoji elektromobility? Nedostatek některých surovin, třeba kobaltu

Elektronika a technologie jdou kupředu stále rychleji. Co bylo dříve nemyslitelné či se pohybovalo v oblasti sci-fi, je dnes součástí běžného života, co bylo dříve možné připojit pouze pomocí kabelu, je dnes bezdrátové.

Převedeno do čísel, růst je dobře patrný například na indexu MSCI World Information Technology, který jen za poslední zhruba dva roky vzrostl o téměř 50 procent. Tento index zahrnuje jak softwarové, tak hardwarové společnosti či společnosti z oblasti polovodičů. Jde například o Apple, Microsoft, Alphabet, Intel, IBM, Cisco a celou řadu dalších.

GRAF: Vývoj indexu MSCI IT World index
Za poslední dva roky, v bodech

Zdroj: Investing.com

Honba za nízkými náklady

Lidská představivost a vynalézavost jsou teoreticky neomezené a pokrok tak jde prudce kupředu. V praxi ale existuje řada problémů.

Jedním z faktorů úspěchu technologií je jejich masová rozšiřitelnost. K tomu je potřeba vyrábět daná zařízení s co nejnižšími náklady. To znamená snížit cenu výrobních faktorů. Proto je tolik výrobků vyráběno v Číně – je zde levná pracovní síla.

Dalším vstupem je materiál. Se zvyšující se sofistikovaností výrobků se také zvyšuje náročnost na vstupní materiál. Mnoho typů materiálů si lidstvo dokáže svépomocí vyrobit.

Jsou tu ale materiály, u kterých jsme odkázaní na těžbu, jako například kovy a polokovy. Kobalt, vanad, lithium, selen, rhodium, ruthenium, iridium a další. Většina běžné populace o nich neslyšela, natož aby věděla, k čemu se vlastně používají. Jenže tyto suroviny se mohou stát brzdou dalšího rozšiřování moderní technologie.

Neukojitelný hlad automobilek

Nejde pouze o problém výroby zařízení z oblasti informačních technologií. Elon Musk se svojí společnosti Tesla je jedním z lidí, kteří sází na rozmach elektromobilů. V podstatě všechny velké světové automobilky pracují na svých typech automobilů poháněných elektromotory.

Současné spalovací motory jsou neekologické a zásoby ropy pomalu, ale jistě dochází. Elektromobilita je tak v současnosti stále populárnějším tématem a roste jak zájem ze strany spotřebitelů, tak podpora ze strany politiků, kteří chtějí využít její popularity.

VÍCE O ELEKTROMOBILECH NA PEAK.CZ:

Česko: země elektrolytu a elektromobilitě zaslíbená?

První Model 3 je tu aneb kdo další kromě Tesly zaboduje u elektromobilů?

Akciová záhada Tesla: až se člověk diví, jak to ten Elon Musk dělá

Například čínská vláda v polovině letošního roku oznámila, že na tamním trhu se bude v roce 2025 prodávat 35 milionů vozů ročně, 20 procent z toho mají být elektromobily a plug-in hybridy.

Chce dokonce „trestat“ automobilky, které tento podíl nesplní. Čína je největší automobilový trh na světě a prodeje elektromobilů na tamním trhu prudce rostou.

PODROBNĚJI O ČÍNSKÉM AUTOPRŮMYSLU ČTĚTE ZDE

V loňském roce se zde prodalo více než půl milionu elektromobilů a plug-in hybridů.

GRAF: Vývoj prodeje elektromobilů a plug-in hybridů
Za poslední čtyři roky, v tisících vozů

Zdroj: XXX

Jednou z hlavních součástí elektromobilů a všech přenosných elektronických zařízení je úložiště energie, k čemuž v současnosti slouží hlavně lithium-iontové baterie.

Nejdříve se tak objevily obavy, že k výrobě tak velkého množství baterií nebude dostatek lithia. V posledních měsících se začínají ukazovat problémy i s ostatními kovy.

VÍCE O LITHIU V ČESKU: Zamíří Česko mezi velmoci v těžbě lithia? Zásoby na to má

Kde brát kobalt?

Nejčastěji zmiňovaný je kobalt. Ten je další důležitou součástí při výrobě baterií. Přidání kobaltu do baterií má vliv na jejich kapacitu, snížení hmotnosti a délku nabíjení. Prodlužuje i životnost.

Do tří let se očekává, že 75 procent lithium-iontových baterií bude obsahovat kobalt, neboť umožňuje elektromobilům prodloužit dobu jízdy bez dobití. Podle odhadů jen „bateriový“ průmysl spotřebovává přes 40 procent kobaltu. Kromě toho se tento kov používá například v raketových motorech či elektrárnách.

Jeho současná produkce ale zvyšující se poptávce naprosto nedostačuje. V loňském roce firmy po celém světě poptávaly zhruba 100 000 tun a přibližně polovina směřovala do produkce baterií pro elektromobily, mobilní telefony, notebooky, digitální fotoaparáty a další zařízení.

Jak je patrné z grafu, jen za poslední zhruba rok se jeho cena téměř ztrojnásobila. Z ceny okolo 22 000 dolarů za tunu přes 60 000 dolarů za tunu.

GRAF: Vývoj ceny kobaltu
Od roku 2015 do současnosti, v USD za tunu

Zdroj: TradingView.com

Problematický je také způsob jeho produkce a celkové zásoby. Podle některých odhadů současné doly na kobalt nebudou do pěti let schopny uspokojovat poptávku Tesly a dalších automobilek v Číně a Evropě.

Kobaltu je nedostatek už teď. Podle odhadů analytické společnosti Macquarie Research bude příští rok na trhu chybět 885 tun. V roce 2019 se deficit trhu zvýší na 3 205 tun a v roce 2020 na 5 340 tun.

Co se týče těžby, kobalt se nachází v různém množství po celém světě. Velkými producenty byla Kanada nebo Austrálie. Nicméně kobalt se získává jako vedlejší produkt při těžbě mědi a niklu.

Nelidské podmínky

Pokles poptávky po těchto kovech způsobil uzavření již několika dolů a produkce kobaltu se tím tak snižovala. Každopádně dlouhodobě je na prvním místě pomyslného žebříčku v produkci kobaltu Demokratická republika Kongo.

Odtud v současnosti pochází zhruba 60 procent světové produkce, nicméně jde o politicky nestabilní zemi. Tak velká koncentrace produkce této rudy do jedné země je podle mnohých odborníků velkým problémem. Bez diverzifikace zdrojů je hrozba výpadku dodávek této suroviny velmi vážná.

GRAF: Hlavní těžařské země kobaltu
Za poslední dva roky, v tunách

Zdroj: Minerals.usgs.gov

Navíc tamní těžba kobaltu je spojena s porušováním lidských práv a dětskou prací. Podle průzkumu společnosti UNICEF pracují v nelidských podmínkách v dolech v Demokratické republice Kongo desetitisíce dětí.

Výroba supermoderních technologií je tak v kontrastu s dětmi, které na zádech nosí těžké pytle plné rudy, nebo s horníky, kteří neustále riskují poškození svých plic v extrémně nebezpečných šachtách.

Na velké společnosti, jako je Samsung, Apple, Sony, Volkswagen nebo Tesla, je tak vyvíjen tlak, aby kobalt vytěžený v Kongu nepoužívaly. A ty v rámci zachování dobré pověsti na tyto výzvy (občas) slyší.

Kongo, které je největším producentem kobaltu na světě, je dlouhodobě kritizováno, že při těžbě v nelidských podmínkách využívá děti. Zdroj: Amnestyinternational.org

Například Apple v dubnu oznámil, že kobalt z těchto dolů přestane používat. A i Elon Musk již slíbil, že bude brát kobalt produkovaný doly v Severní Americe.

Najdou se alternativy?

Důležitým kovem zůstává také lithium. Jeho cena vzrostla v letošním roce již o zhruba 35 procent. S jeho světovými zásobami to ale není tak zlé jako v případě kobaltu. Z rostoucí ceny tohoto kovu by mohla těžit i Česká republika díky velkým zásobám na Cínovci v Krušných horách.

Co se týče ostatních kovů, jejich cena také poměrně výrazně roste. Například ruthenium, které se používá v chemickém a elektronickém průmyslu, letos podražilo o 63 procent.

Cena iridia, rovněž hojně využívaného v automobilovém průmyslu, vzrostla o téměř 45 procent. Vanad, používaný v ocelářství a také k výrobě průtočných baterií, vzrostl od poloviny července dokonce o 67 procent.

Další rozvoj elektromobilů a dalších moderních technologií tak bude z velké části závislý na dostatku všech těchto surovin. Pokud by jich byl nedostatek, mohlo by to výrazně ovlivnit například jejich cenu (což už se děje) a tím značně zpomalit rozvoj nových technologií.

Jednou z možností, jak situaci řešit, je recyklace elektroodpadu. Některé firmy se již snaží jít příkladem. Například zmíněný Apple rozebírá své iPhony a „doluje“ z nich zpět kobalt, indium a zlato.

Firmy se také snaží najít náhradu za tyto kovy, nicméně na tomto poli je to zatím dlouhodobý scénář. Některé automobilky sice s alternativami experimentují, žádná z technologií, která by v dohledné době mohla být k dispozici, ale není ani zdaleka tak dobrá jako lithium-iontové baterie používané dnes.

Uvidíme tedy, zda nedostatek kobaltu a dalších surovin nakonec nebude brzdou pokroku (nejen) v autoprůmyslu.