Blíží se konec peněz ve fyzické podobě?

Dny hotovosti se zdají být sečteny. Hotovost je nahrazována bezhotovostními platebními metodami hned na několika frontách zároveň.

Na konci minulého měsíce oslavily bankomaty 50. narozeniny. Bývalý šéf americké centrální banky Paul Volcker kdysi prohlásil, že plechové krabice určené k vybírání hotovosti jsou jedinou užitečnou inovací bankovnictví.

Vývoj posledních let ale naznačuje, že by se bankomaty mohly dostat na seznam ohrožených technologií. Služby jako PayPal nebo Square či kryptoměny jako bitcoin, litecoin nebo ethereum jsou jen špičkou ledovce. A nejde jen o rozvinutý svět.

V Keni, kde de facto neexistuje klasické bankovnictví, se běžně platí pomocí mobilní služby mPesa, v Indii se uchytila služba Paytm a například v Bangladéši zase bKash. Blíží se ale skutečně konec peněz ve fyzické podobě?

S hotovostí se loučí i Somálci

V roce 2013 bylo v hotovosti celosvětově alespoň částečně vypořádáno přibližně 85 procent transakcí.

Zatímco v zemích jako Singapur, Nizozemsko, Francie, Švédsko nebo Švýcarsko jsou bezhotovostní platby běžné, v Peru, Egyptě, Saúdské Arábii nebo třeba Malajsii bylo bezhotovostně provedeno pouze procento všech transakcí. A závislé jsou na hotovosti i některé rozvinuté ekonomiky, například Japonsko.

Také ve Spojených státech má stále hotovost nezastupitelnou roli. V roce 2015 dosahovala hodnota hotovostních transakcí v USA ekvivalentu 13,1 procenta tamního HDP, ve Francii to bylo jen 7,1 procenta, a ve Švýcarsku dokonce jen 4,5 procenta.

GRAFIKA: Procentuální podíl bezhotovostních plateb ve světě (v %)

Zdroj: statista.com, optile.net

Z nedávného průzkumu nizozemské banky ING vyplynulo, že více než třetina zákazníků v Americe a Evropě by se bez hotovosti zcela obešla (pokud by tedy měli na výběr hotovost / bezhotovost). Průzkum proběhl na vzorku 15 tisíc respondentů v 15 zemích.

Jak ukazuje následující graf, nejvíce nakloněni bezhotovosti jsou podle ING v Turecku, Itálii a Polsku. Méně entuziasmu pro tento pokrok mají v Austrálii nebo Nizozemsku a nejméně v Británii.

GRAF: Náklonnost k bezhovotosti ve vybraných zemích
Graf vyjadřuje procentuální podíl respondentů, kteří se v průzkumu vyjádřili kladně s názorem: „Pokud by to bylo jen na mě, tak bych vůbec hotovost nepoužíval.“

Zdroj: theatlas.com, ING

Nicméně hotovosti zcela odzvoněno ještě není, v témže průzkumu zhruba 60 procent Američanů a 80 procent Evropanů odpovědělo, že v posledních třech dnech platilo hotově. Většinou ale šlo o menší částky – za taxi, jídlo nebo veřejnou přepravu.

Zarážející je, že přibližně tři čtvrtiny dotázaných uvedlo, že nikdy nedokáží být zcela bez hotovosti. Nejvíce v Itálii a Rakousku (85 %, resp. 84 %), o něco lépe na tom byli Češi s 82 procenty, což je ale na zemi, kde lidé jsou platbám pomocí karet velmi nakloněni poměrně dost.

Švédové bez fyzických peněz?

Nejblíže má k dosažení bezhotovostní společnosti zřejmě Dánsko a hlavně Švédsko (tyto dvě země v průzkumu ING nebyly, pozn. red.). U Švédů v roce 2015 hotovostní transakce představovaly jen zhruba dvě procenta hodnoty všech provedených plateb.

Přitom v roce 1661 bylo Švédsko první zemí v Evropě, která zavedla papírové bankovky. Nyní po více než 350 letech má „našlápnuto“ k tomu být první zemí na světě, která zcela zruší hotovost.

Švédská centrální banka již dokonce zvažuje, zda nezačne jako první významná instituce svého druhu na světě vydávat digitální měnu. Riksbank, jež je nejstarší centrální bankou světa, doufá, že rozhodnutí o vydávání digitální měny, které říká ekrona, přijme do dvou let.

Zajímavé je ale z pohledu bezhotovostních plateb také Somálsko, jedna z nejchudších zemí na světě.

Přes platformu ZAAD provede průměrný Somálec přes třicet mobilních plateb za měsíc, což je výrazně nad světovým průměrem na úrovni osmi a půl platby na hlavu.

Indie na rozcestí

Před několika měsíci svět se zaujetím sledoval, zda se na bezhotovostní cestu nevydá i Indie, kde byly v rámci boje proti korupci zneplatněny bankovky v hodnotě 500 a tisíc rupií, jež představovaly 86 procent hotovosti v oběhu.

Překvapivě dobře utajená akce ze dne na den připravila o peníze miliony lidí. Vyměňování neplatných bankovek za nové trvalo dlouho, navíc se objevil problém s bankomaty, protože nově vydané bankovky měly jiné rozměry než staré.

Mobilní platební služba Paytm hlásila růst objemu plateb v řádech stovek procent, uběhlo ale pár měsíců a vše je při starém. Výběry hotovosti z bankomatů jsou dnes de facto stejné jako před rokem.

VIDEO: Představení elektronické peněženky Paytm

Zdroj: youtube.com

Kouzlo papírového bohatství

Hotovost má ve srovnání s bezhotovostními platebními metodami jednu nespornou výhodu – lze jí platit kdykoli a kdekoli.

Nepotřebujete žádnou technologii, žádnou třetí stranu. Pokud si navíc peníze vyberete z banky, nikdo neví, kde a kolik bankovek máte. To řada lidí vnímá jako obrovské plus.

A zůstaneme-li v rovině národních či nadnárodních měn, jsou jejich případnou devalvací nebo jiným centrálně řízeným zásahem postiženi všichni stejně bez ohledu na to, zda platí bankovkami, platebními kartami nebo třeba mobilním telefonem.

Odborníci navíc připomínají, že s nástupem bezhotovostní společnosti vzniká i rozpor mezi rizikem ztráty svobody kvůli možnému zneužití dat, a pohodlí, které digitální svět přináší.

Lze předpokládat, že obliba bezhotovostních plateb poroste, ale to, že by hotovost v dohledné době zcela zanikla, je ale krajně nepravděpodobné.

Text částečně vychází z článku, který vyšel na Investičním webu.