Arabský sultán zpochybnil oteplování. Datum ukončení těžby ropy je stále v nedohlednu

O velký rozruch v západních médiích se postaral hostitel poslední klimatické konference v Dubaji. Sultán Džábir, který konferenci předsedal (konala se v termínu od 30. listopadu do 12. prosince, pozn. red.), zpochybnil západní vědecký konsenzus, že spalování fosilních zdrojů přispívá k oteplování planety.

Jeho pozice je svým způsobem logická. Zastává zároveň pozici ministra průmyslu Spojených arabských emirátů a také šéfa státní ropné společnosti ADNOC. I proto nechce – stejně jako například Saúdská Arábie – stanovit termín, odkdy by se ropa a zemní plyn měly přestat v globální ekonomice používat.

Proto Džábir interpretuje fakta o klimatu jinak, než se líbí většině vědců na obou stranách Atlantiku.

Vlnu nesouhlasných reakcí odstartovalo prohlášení, které zaznamenal britský deník Guardian. Ten naopak obhajuje tezi, že je nutné rychle snižovat produkci skleníkových plynů, aby se planeta dále neoteplovala.

„Neexistuje žádná věda ani žádný scénář, který by říkal, že postupné vyřazování fosilních paliv bude znamenat, že dosáhneme oteplení do 1,5 stupně Celsia,“ řekl šéf poslední klimatické konference, jež se každoročně koná pod hlavičkou OSN.

Džábir je přesvědčen, že by konec používání fosilních paliv pro lidstvo znamenal, že se obrazně řečeno musí vrátit zpět do jeskyní.

Střet zájmů: klima vs. ropa

I když sultán později své vyjádření mírnil s tím, že bylo vytrženo z kontextu, je jasné, jaké ředitel ropné společnosti a představitel země, která na černém zlatu pohádkově zbohatla, zastává názory na další těžbu ropy. Jako předseda klimatické konference je nicméně v jasném střetu zájmů.

Zástupci ekologických organizací si stěžují, že pouhý závazek ke snižování spotřeby ropy a plynu nebude stačit. Aby se oteplování Země podařilo udržet alespoň v určitých mezích, je nezbytné už nyní rychle snižovat používání fosilních energetických surovin, tvrdí.

Bývalá prezidentka Irska Mary Robinsonová zdůraznila, že musí být přijat konkrétní termín, odkdy lidstvo přestane fosilní paliva používat.

Džábir naopak trvá na tom, že se musí najít řešení, které zajistí i „udržitelný socioekonomický rozvoj“.

Popírači oteplování

Šéf německé nevládní organizace Climate Analytics Bill Hare označil slova i argumentaci arabského sultána za velmi znepokojující. Podle něj vyjádření o tom, že se bez spalování ropy lidstvo vrátí zpět do jeskyní, hraničí s popíráním oteplování Země.

„Věda hovoří naprosto jasně. Znamená to postupné ukončení využívání uhlíkových zdrojů do poloviny století, což povede ke zlepšení kvality života celého lidstva,“ zdůraznil. Také britský profesor fyzikální chemie a šéf Climate Crisis Advisory Group David King prohlásil, že je třeba ukončit používání fosilních paliv nejpozději do roku 2035.

Jak interpretovat vědecké závěry?

Agentura Bloomberg ve svém komentáři k poslední klimatické roztržce v Dubaji připomíná, že vědecké závěry ke globálnímu oteplování i cesty k tomu, jak tomu zabránit, zahrnují pouze jeden pohled na věc.

Druhým je ale samotná interpretace a následné politické kroky. Řešení se liší podle toho, jak se rozhodnou jednotliví politici a jak moc chtějí riskovat.

Západní klimatologové se každopádně shodují na tom, že nejprve se musí přestat se spalováním fosilních zdrojů. Jen tak může dojít ke snižování koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře. Mezi zastánce této teorie se řadí i Myles Allen z Oxfordské univerzity.

VÍCE K TÉMATU:

Německo nezvládá své klimatické závazky. Bez jádra to bude extrémně obtížné

Mráz přichází z Kremlu v praxi: ruští vědci odmítají „západní“ koncept oteplování Země

Biden má problém s arabskými spojenci. Nechtějí pomáhat s bojkotem ruské ropy

Komentář britského Guardianu zase připomíná to, že lobbisté ropného a plynárenského průmyslu dokázali zpochybnit některá vědecká fakta. A podle deníku ani „neplánují odejít potichu“ ze scény. Tedy že ukončení používání uhlí, ropy a plynu nebude vůbec lehké prosadit na politické úrovni.

Boj o klima „v péči“ lobbistů?

Podle odhadů se v Dubaji během konference pohybovalo téměř 2500 těchto lobbistů, což je čtyřnásobek oproti loňskému summitu v Egyptě.

Boj o „klima“ se očividně dále vyostřuje a bude stále složitější dosáhnout shody a pokroku k dosažení cílů z Paříže z roku 2015. Tedy tak, aby se podařilo udržet oteplení Země pod 1,5 stupni Celsia oproti éře před průmyslovou revolucí, která začala masivním spalováním uhlí.

Někteří politici argumentují i tím, že bez jasného závazku přestat spalovat fosilní zdroje dojde k „rozsudku smrti“ pro ostrovní státy. Ty totiž podle nich nemají možnost se bránit před zvyšováním hladiny oceánů. Před tímto scénářem varovali zástupci Spojených států, Británie, Kanady, Japonska nebo Austrálie.

I proto závěrečnou deklaraci kritizovali zástupci právě malých ostrovních států, protože neobsahuje jasný termín, od kterého se přestanou využívat fosilní zdroje.