Promarněná šance EU při výběru sídel agentur: Evropa není jen Paříž a Amsterdam

Evropský bankovní úřad (EBA) a Evropský úřad pro léčiva (EMA) opouštějí Londýn a přesouvají se do Paříže, respektive do Amsterdamu. Před rozhodováním o novém umístění sídel došlo na obvyklé zběsilé lobbování, ale samotná volba proběhla otevřeně a transparentně.

Přesto nedopadla dvakrát moudře, neboť EU mohla volit strategičtější řešení i s ohledem na svou budoucnost.

Francouzská a nizozemská metropole byly nakonec vybrány losem, neboť po předchozích třech kolech hlasování dostaly shodný počet hlasů jako Milán a Dublin.

Rozhodování o sídle významných agentur EU taháním z klobouku vypadá nejapně a není překvapivé, že se dočkalo kritiky i v italských médiích.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: 

Marná Prahy snaha. Centrum globální bankovní regulace u nás (asi) nebude

„Dokud nedošlo k samotné volbě, nikdo si nestěžoval, že by náhoda měla rozhodnout celý proces. Stěžovat si až pro oznámení výsledku zní jen jako ublížený nářek poražených. Každopádně evropské vlády promeškaly příležitost překročit svůj stín,“ podotýká Ferdinando Giugliano.

Zahozená šance

Britské rozhodnutí vystoupit z EU a tím se vzdát dvou agentur, poskytlo unii nečekanou příležitost přesunout je do jiných dvou členských států.

Pro Brusel to byla nezvyklá situace, neboť typicky po členských státech spíše něco požaduje – například fiskální odpovědnost v rámci strukturálních reforem.

Projednou tak EU mohla být tím, kdo nabízí, nikoli tím, kdo jen něco požaduje, připomíná Giugliano.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: 

Ovlivní brexit královské peníze? Jak jsou na tom finance Alžběty II. a spol.

Dublin a Milán, když už se dostaly do finále, by byly v mnoha ohledech správnější volbou pro bankovního regulátora, respektive agenturu pro schvalování léčiv (ta není regulátorem, ale hodnotí a dohlíží na léčiva pro medicínské i veterinární použití).

Fénixové z krize zrození

Obě města leží v zemích, které ještě před pár lety byly v epicentru krize eurozóny, ale dokázaly se z ní dostat (i když v případě Itálie ještě rozhodně není všechno nebezpečí zažehnáno, pozn. red.).

Dublin vrací Irsko k prosperitě díky své otevřenosti i obnovované roli finančního a podnikatelského centra.

Milán zase staví na tom, že je hlavním městem módy, jídla a architektury, což z něj činí jedno z nejzajímavějších evropských měst. Členské státy je tak mohly vybrat, aby ukázaly ostatním státům „v nesnázích“, že úspěch se cení a nepřináší jen náklady.

Šance pro východ Evropy

Nabízely se i další prozíravé možnosti. Například mohla volba padnout na některé hlavní město z východní Evropy, kde momentálně sídlí relativně malý počet agentur EU.

Třeba slovenská Bratislava, která byla jedním z favoritů na přesun EMA, neprošla však ani přes první kolo hlasování. Důvodem bylo riziko, že by většina zaměstnanců z agentury raději odešla, než by se přestěhovala na Slovensko, což konečnou volbu také vysvětluje.

(Obdobné argumenty poznamenaly i uchazečskou šanci Prahy pro sídlo agentury EBA, pozn. red.)

Bratislava, hlavní město Slovenské republiky. Zdroj: Pixabay

Pyrrhovo vítězství?

Amsterdam a Paříž budou bezesporu dobrými hostiteli. Přesun EBA do Paříže je také velkým úspěchem pro francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který prosazuje federalistickou politiku a svůj program staví na podpoře podnikání. Macron také hned po oznámení výsledků na Twitteru uvedl, že volba byla „uznáním atraktivity Francie a jejího proevropského snažení“.

Nicméně tato volba nevyhnutelně potvrzuje myšlenku, že jádro Evropy se příliš nezajímá o dění na periferii. Po krizi mohla EU dát lépe najevo, že umí být otevřená.

/Autorem článku je italský ekonomický komentátor Ferdinando Giugliano. Příspěvek vyšel na serveru agentury Bloomberg View./