Zcela nečekaně je svého druhu vítězem války v Perském zálivu Saúdská Arábie. Alespoň tedy mezi zeměmi Zálivu. Od začátku války zvýšila své průměrné týdenní tržby z vývozu ropy o zhruba 10 procent, spočítala americká banka Goldman Sachs, jíž citovala agentura Bloomberg.
Saúdská Arábie se jako jiné země Zálivu potýká s uzavřeným Hormuzským průlivem. Dokáže ale přibližně čtyři miliony barelů denně ropovodem odklánět k vývozu od Rudého moře. Ostatní země Zálivu tuto možnost nemají, neboť přístup k němu postrádají.
MAPA: Tzv. East-West pipeline představuje pro Saúdskou Arábii alternativu přepravy ropy i plynu

Zdroj: Wikipedia
Kompenzace vyšší cenou
Celkově sice Rijád vyváží i přes přesměrování mnohem méně ropy, leč co ztrácí na exportovaných barelech, to mu více než kompenzuje dramatický nárůst cen ropy na světovém trhu, který válka s Íránem způsobuje.
Poraženým celé situace jsou Spojené arabské emiráty. Tržby za ropu jim podle Goldman Sachs kvůli válce naopak klesly o 25 procent.
Spojné arabské emiráty nyní dennodenně „pěchují“ po okraj svůj ropovod z Abú Dhabí do Fudžajry. Tedy do přístavu už mimo Záliv, ale nejsou ani při mnohem vyšších cenách ropy schopny příjmově kompenzovat výpadek z uzavřeného Hormuzu, jak se to daří Saúdské Arábii.
I proto, že využívaná kapacita jejich zmíněného ropovodu je zhruba poloviční oproti potrubí, jímž Saúdská Arábie vede ropu k Rudému moři.
OPEC bez emirátů
Jde o jeden z klíčových důvodů, proč Spojené arabské emiráty po takřka 60 letech šokově opustily kartel OPEC. Jakmile se Hormuz otevře, chtějí si nynější ztrátu kompenzovat prudkým navýšením produkce a exportu ropy. A aniž by je spoutávaly kvóty, které v rámci kartelu tak ráda prosazuje právě jeho dominantní síla, Saúdská Arábie.
To, že Rijád není nynějším stavem poškozen tolik jako Emiráty, je v nich zjevně posiluje přesvědčení, že po otevření průlivu může produkci ropy v rámci kartelu opět brzdit. I proto, aby nenechal příliš vysokou těžbou prudce spadnout její cenu.
Saúdská Arábie totiž kvůli svým rozmáchlým rozpočtovým výdajům potřebuje vyšší ceny ropy, než s jakými jsou schopny se plně sžít Emiráty.
Dopad na burzy regionu
Ostatně, nerovnoměrný dopad války s Íránem na ekonomiky a exportní možností zemí Zálivu odráží také letošní vývoj na jejich akciových burzách (viz graf Bloombergu níže).
GRAF: Srovnání výkonnosti burz v oblasti Perského zálivu
Od začátku letošního roku do začátku května 2026, v procentech.

Zdroj: autor/Bloomberg
Zdaleka nejlepší výkon podává ománský parket. Jenže Omán má své přístavy mimo Perský záliv. Uzavírka Hormuzu se jej tak ekonomicky příliš netýká, zatímco ovšem těží z vysokých cen ropy. Írán navíc hlásá, že do budoucna chce kontrolu nad Hormuzem i tím, kdo a případně za kolik jím proplouvá, sdílet právě společně s Ománem.
Saúdskoarabské akcie jsou ovšem letos také v plusu, byť ne v tak výrazném jako ty ománské. Z popsaných důvodů. Naopak akciové burzy Dubaje, Bahrajnu, Kataru a Kuvajtu jsou v záporu.
Ropný (či plynný) vývoz Bahrajnu, Kataru či Kuvajtu se mohutně propadl, neboť nemají už vůbec žádnou možnost, jak dané energetické suroviny alternativně přepravovat mimo Perský záliv.