Praha vs. Atény aneb pohled na dva opačné póly trhu práce EU

Poslední data Eurostatu a Českého statistického ústavu (ČSÚ), které rozebírá analýza  českých statistiků věnující se evropskému trhu práce, ukazují zajímavé a podstatné tendence.

Z pohledu hlavních ukazatelů vykazují trhy práce členských zemí Evropské unie nadále velmi heterogenní vývoj.

Zatímco Česká republika se stala premiantem, Řecko se navzdory oživení v posledním roce nadále dusí v pokračující agonii, která – zdá se – jen tak brzy neskončí.

GRAF: Srovnání měr zaměstnanosti a nezaměstnanosti států EU
Jde o srovnání dat za 2. čtvrtletí 2018, v procentech.

Pozn: V grafu je míra zaměstnanosti 20- až 64letých a míra nezaměstnanosti 15- až 64letých v členských zemích EU (v %).

Zdroj dat: Eurostat

Těžký život premianta

Na to, že jsme zemí s nejnižší nezaměstnaností, jsme si již zvykli. V druhém čtvrtletí
2018 byla u nás míra nezaměstnanosti 2,2 procenta (muži 1,8 procenta a ženy 2,8 procenta). Češi mají přitom relativně velký předstih před druhým Německem (3,5 procenta), a ještě výraznější oproti celounijnímu průměru (6,9 procenta).

V míře nezaměstnanosti mladistvých (lidé ve věku 15–24 let) se drží ČR těsně třetí
se sedmi procenty, první Německo s 6,6 procenta. Rovněž v podílu osob nezaměstnaných déle než jeden rok je český výsledek se 30 procenty výrazně lepší, než činí unijní průměr 44,8 procenta.

Překvapující Polsko?

Relativně překvapující pro někoho, kdo nesleduje data kontinuálně, může být výsledek
Polska, jehož nezaměstnanost je čtvrtá nejnižší – 3,6 procenta. Léta totiž patřilo k zemím
s nadprůměrnými hodnotami.

V Polsku byl ale dopad euroamerické ekonomické krize podstatně menší než jinde a jako v jediné zemi EU zde tehdy nedošlo k poklesu tempa růstu HDP do záporných hodnot (ekonomika „jen“ výrazně zpomalila).

Po krizi nastalo relativně silné oživení (bez opětovné recese jako v ČR), které v posledních letech výrazně zlepšuje trh práce.

Premiantská zaměstnanost

Česko je také premiantem, co se týče míry zaměstnanosti 20- až 64letých (definována jako podíl zaměstnaných k populaci v této věkové skupině). Ta je neméně důležitým ukazatelem.

Míra zaměstnanosti u nás v této věkové skupině dosahuje 79,8 procenta, což je druhá nejvyšší hodnota (první Švédsko 82,8 procenta, třetí Německo 79,6 procenta). Unijní průměr pak dosahuje 73,2 procenta.

Navíc je třeba podotknout, že míra zaměstnanosti českých mužů je u nás dokonce vůbec nejvyšší (87,4 procenta). Naše čísla jsou v příkrém protikladu k jihu Evropy (Itálie, Španělsko či Řecko), který na nás ztrácí přibližně o 20 procent (tolik v případě Řecka, u dalších států o něco méně, pozn. red.).

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: 

Ekonomice se daří. Lidé nejsou, trh práce tak tlačí na další růst mezd

Čeká Česko osud Řecka? Rozpočtová rada vydala své první „varování“

Přibývání obyvatel Česka je pro ekonomiku pomíjivé

Skryté hrozby

Paradoxně aktuální dobrá kondice, vysoký růst a nízká míra nezaměstnanosti odkrývají dlouhodobé strukturální potíže a strnulosti, kterými naše ekonomika, zejména trh práce, trpí.

Asi nejvýmluvněji to dokládá počet volných míst, který je od dubna letošního roku vyšší než počet nezaměstnaných evidovaných na úřadech práce (k září 2018 byl převis téměř
93 tisíc míst).

GRAF: Vývoj počtu volných míst a evidovaných nezaměstnaných v Česku
Od roku 2016 do září 2018 (jde o data ke konci sledovaného měsíce), v tisicích míst.

Zdroj: portal.MPSV

Podobně naznačuje strukturální potíže vývoj počtu registrovaných osob na úřadech práce ve vztahu k nezaměstnaným, jak je odhaduje statistický úřad. Jejich odhad je zhruba poloviční, což naznačuje nemalé mezery v systému úřadů práce, v nastavení podpor v nezaměstnanosti a sociálních dávek obecně.

Růst produktivity zaostává za růstem mezd

Aktuální ohrožení ekonomické stability najdeme rovněž na trhu práce – v podobě předhánění růstu mezd (jednotkových nákladů práce) před produktivitou práce, ke kterému dochází v posledních letech (v roce letošním a dle prognóz i příštím).

Je to příznak jedné z nejnebezpečnějších vnitřních nerovnováh v ekonomice, která může ohrozit naši konkurenceschopnost. Například řecká zkušenost by měla být pro nás varováním.

Řecká agonie

Řecký příklad rovněž ukazuje, jak velkou setrvačnost mohou ekonomické potíže mít, zejména na trzích, které jsou silně svázané regulacemi.

V posledních letech sousloví „řecká krize“ téměř zmizelo z hlavních zpráv a člověk by málem nabyl dojmu, že řecká ekonomika je z krize venku. Dle předběžných odhadů sice řecké HDP loni vzrostlo o 1,5 procenta (od roku 2008 byl růst kladný již jen v roce 2014, plus 0,7 %).

GRAF: Vývoj řeckého HDP
Za posledních deset let, jde o meziroční srovnání po čtvrtletích, v procentech.

Zdroj: Tradingeconomics.com

To ale neznamená, že v řecké ekonomice nejsou naakumulované nerovnováhy a potíže. Ty se projevují mimo jiné na trhu práce. Ten je ve všech hlavních ukazatelích dlouhodobě suverénně nejhorší v celé EU (což je v přímé konfrontaci s českým trhem práce).

Nejvyšší je míra celkové nezaměstnanosti 19,2 procenta (ve srovnání s výše uvedeným průměrem EU 6,9 procenta a 2,2 procenta v Česku), jakož i míra nezaměstnanosti mladistvých 38,8 procenta (průměr EU 15 procent, Česko 7 procent).

Problém řeckých žen a mladých

Statistiku navíc vylepšují zvyšující se počty studentů – špatná ekonomická situace způsobuje, že studenti ve větší míře a déle studují, aby mohli vstoupit na trh práce později (mohou tak čerpat řadu sociálních výhod navázaných na studium).

Podíl studujících v terciárním vzdělávání na populaci ve věku 20–24 let je tak v Řecku ze všech zemí EU nejvyšší, nárůst mezi roky 2013–2016 (poslední data) je výrazný (z 36 na 43 procent).

Nejvyšší je v Řecku také podíl dlouhodobě (déle než jeden rok) nezaměstnaných osob
71,9 procenta (průměr EU 44,8 procenta), u žen dokonce 73,8 procenta. Neboli čtyři pětiny žen nenašly zaměstnání ani po jednom roce hledání.

Řecká míra zaměstnanosti je naopak nejnižší v celé Evropské unii, 59,9 procenta (o 20 procentních bodů pod Českem). U žen je míra zaměstnanosti v jižních zemích tradičně nižší, ale řeckých 49,8 procenta znamená, že polovina žen v produktivním věku nepracuje!

Malý růst tohoto ukazatele naznačuje, že ani v nejbližší době nedojde k nějakému dramatickému zlepšení. Všechna tato rekordní čísla jsou symptomem stále nekončící řecké krize a kazajky společné měny.

Souhrn toho nejdůležitějšího
každý pátek ve vašem e-mailu.

Přihlásit odběr