3D tiskem nahrazují firmy výpadky dodávek součástek a dílů

Pandemie a válka na Ukrajině výrazně negativně promluvily do fungování dodavatelských řetězců. Médii asi nejvíce rezonovala tzv. čipová krize, ale s nedostatkem součástek a materiálů se potýká daleko více odvětví.

Nemluvě o tom, že tyto faktory se projevují i na vzestupu výrobní inflace. „Zvyšování cen komodit a energií má silný dopad na náklady téměř ve všech odvětvích hospodářství. To pak tlačí na růst cen a celkové cenové hladiny,“ říká Karel Kotoun, senior manager finančních služeb Accenture ČR.

Firmy proto hledají způsoby, jak výpadky nahradit. Buď se pokouší zcela přeorientovat na nové materiály, jako například stavební společnost Wirtuuu. Ta, ale i další podniky musí hledat náhradní řešení při výpadku dodávek stavební oceli z Ukrajiny. „Vzhledem k tomu, že výhled celé situace je značně nejistý, stavební firmy se poohlížejí po alternativních řešeních,“ říká Jiří Bonk ze stavební společnosti Wirtuuu.

Místo oceli tak stavaři zkoušejí nové materiály, jako jsou například kompozitní tyče vhodné ke zpevňování betonu. Jedná se o produkt na bázi epoxidové pryskyřice, posílený skelnými vlákny. „Beton vyztužený GFRP výztuží je nyní velmi žádanou alternativou železobetonu, kterého je nyní nedostatek,“ říká Matúš Jaremko, CEO společnosti Fiberox.

Sázka na 3D tisk

Výrobní firmy zase stále častěji sahají po průmyslovém využití 3D tisku. Na speciálních 3D tiskárnách si totiž dokážou vytisknout celé díly, aniž by musely shánět dodavatele. Příkladem je výrobce jízdních kol Festka, který při sestavování kol využívá takto vytištěné rámy s integrovanými kabely.

„Zákazníci od nás požadovali toto řešení již od chvíle, kdy se objevilo u mnoha sériově vyráběných kol. Umožnilo to však až použití technologie 3D tištěných dílů. Kromě čistého vzhledu jsou kabely chráněny před působením živlů a náhodným poškozením,“ říká Michael Moureček, spoluzakladatel společnosti.

Cyklistická sedla zase 3D tiskne start-up Posedla, který navíc využívá pokročilé softwarové nástroje pro algoritmické modelování a fotogrammetrii. Díky tomu dokážou vyrobit sedla každému zákazníkovi podle jeho sedacích partií přesně na míru.

3D tisk však není záležitostí jen malých firem a start-upů. Ostatně na 3D tisk sází třeba i největší automobilka u nás Škoda Auto například při výrobě prototypů v pilotní hale. Další uplatnění 3D tisku z plastu využívá v útvarech údržby ve výrobě vozů nebo při výrobě nářadí a náhradních dílů nebo při zkouškách nových materiálů.

A nejde jen o ojedinělé příklady, stále více firem si pořizuje průmyslové 3D tiskárny, na kterých se rozbité či nedostupné díly dají poměrně jednoduše vytisknout. Pokud si firma dokáže potřebnou součástku dobře naskenovat a přenést její model do 3D tiskárny, má vyhráno.

Perspektivní obor

Podniky si čím dál častěji uvědomují, že 3D tisk v jejich podání není hračka nebo drahá záležitost, ale užitečný a všestranný nástroj, který se vyplatí. A investice do něj se jim při dobrém nasazení velmi rychle vrátí.

Růst oboru ostatně potvrzují i statistiky. Podle dat společnosti Statista hodnota globálního trhu s 3D tiskem loni dosahovala 22 miliard eur (necelých 550 miliard korun) a do roku 2024 by tato hodnota měla vzrůst na 34,7 miliardy eur. Podle dat téže společnosti firmy celosvětově loni používaly přes 160 tisíc průmyslových 3D tiskáren a letos by tento počet měl překročit 200 tisíc.

Zhruba čtvrtinový podíl má na globálním trhu Evropa. Zatímco loni dosahovala hodnota trhu 5,5 miliardy eur, za dva roky by to mělo být 7,2 miliardy. Jak je patrné na grafu, využití 3D tisku není na starém kontinentu tak raketové. Během pěti let se jeho hodnota zdvojnásobila, zatímco ta světová za stejnou dobu vzrostla trojnásobně.

GRAF: Vývoj hodnoty trhu 3D tisku ve světě, Evropě a Česku
Od roku 2020 do roku 2024, v tis. eur

Pozn.: * Roky 2022 až 2024 jsou predikce.

Zdroj: Statista, průzkum 3Dwiser

„Současným lídrem trhu jsou USA, ale v příštích letech očekáváme výrazný růst především v Asii,“ uvádí společnost skupiny International Admasys, která ve spolupráci se společností 3Dwiser provedla loni v srpnu průzkum. V něm se ptala na názory 200 firem v Česku, na Slovensku, v Maďarsku a Rumunsku.

„Vedle prototypů se v podnicích stále častěji tisknou plně funkční koncové součásti. Potvrzuje se, že dnešní možnosti 3D tiskáren a pokročilých materiálů daleko přesahují pouhou výrobu křehkých dílů pro účely vývoje. Tento trend navíc dál posiluje,“ říká Tomáš Soóky, spoluzakladatel a výkonný ředitel 3Dwiseru.

Česko 3D tahounem střední Evropy

Ze zmíněných čtyř zemí je největší trh s 3D tiskem v Česku, jehož hodnota by za dva roky měla dosáhnout 180 milionů eur.

„Mezi jednotlivými zkoumanými zeměmi jsou v užití a vnímání aditivní výroby patrné jisté rozdíly. Například se v posledních dvou letech velmi znatelně rozšiřuje 3D tisk v největších českých průmyslových podnicích. Mám důvody věřit, že k tomu nemálo přispíváme,“ dodává Tomáš Soóky.

Z průzkumu s odkazem na statistiky Eurostatu mimo jiné vyplynulo, že Češi jsou z hlediska využití 3D tisku středoevropskými premianty, když pokročilou technologii využívá šest procent firem. Nejvíc na 3D tisk sázejí Dánové s devíti procenty. Z dat vyplynulo, že se Česko drží i lehce nad celoevropským průměrem, který činí pět procent. V ostatních zemích je 3D tisk rozšířený méně.

Číslo udává procento firem s deseti a více zaměstnanci, které 3D tisk využívají. U malých a středních firem (s 50 až 249 zaměstnanci, pozn. red.) v Česku tento podíl činí deset procent a u velkých firem nad 250 zaměstnanců jde o čtvrtinu (26 %).

Mezi takové patří třeba i výrobce léků Zentiva. „3D tisk v naší společnosti využíváme při vývoji plastových lahviček na léky tak, aby se snadno otevíraly a zvládli to i starší lidé. Můžeme takto zkoušet nejen různé tvary, ale ergonomii toho, jak se drží v ruce. Zároveň si vše můžeme vyvinout, vytisknout a otestovat sami, což je skvělé,“ popisuje Martin Stričko.

Nákladná investice

Tento fakt ovlivňuje i faktor výše investice. Pro řadu menších firem je zatím investice do 3D tiskárny poměrně nákladná a dovolit si ji tak mohou spíše větší firmy jako zmíněná Škoda Auto.

Pro ně jde ale zároveň o velkou úsporu, jak uvedli respondenti průzkumu. Firmy, které už aditivní výrobu používají, potvrzují, že dochází k extrémně rychlé finanční návratnosti. Ceny velkoformátových tiskáren se pohybují nad hodnotou jednoho milionu, nejmenší stojí desítky tisíc korun.

„Firmy si musí při plánování koupě 3D tiskárny uvědomit, jak často ji budou používat. Pravděpodobně nemá smysl kupovat drahý stroj, který bude v provozu jen několik hodin v měsíci. V takovém případě je lepší využít externí dodavatele,“ vysvětluje Gábor Zai z maďarské společnosti Technoplast Group.

Z průzkumu jednoznačně vyplynulo, že profesionální 3D tisk firmy považují za perspektivní obor. Firmy oceňovaly možnost okamžitého tisku podle potřeby a tisk výrobků na zakázku. Problém zase vidí v zatím složitém výběru materiálů pro 3D tisk a v omezené nabídce tiskáren.