16 Shares 4585 Views
peníze, ekonomika, analýzy, komentáře

Jan Duspěva: I firmu jako Čepro čeká masivní digitalizace

Čepro je podle svého šéfa Jana Duspěvy v evropském měřítku velice specifickou firmou. „Státem vlastněná akciovka bude mít svou roli ve strategické bezpečnosti státu v oblasti energetiky i v roce 2030 nebo 2050,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro Peak.cz.

Využití ropy, respektive klasických paliv bude u lidí ještě nějaký čas převyšovat nastupující druhy, tvrdí šéf státního podniku Čepro Jan Duspěva. „Obavu z nástupu alternativních paliv či zcela jiné formy paliv nemám. Myslím si, že mnoho příštích desetiletí bude nosné fosilní palivo v jakékoliv formě,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro Peak.cz.

Kromě budoucnosti paliv jsme s ním rozebírali i technologickou transformaci firmy, v níž drží majoritní podíl stát. „Cílem digitalizace by měly být detailnější procesy – snížení administrativy, zvýšení spolehlivosti, objemu a následné sdílení dat,“ popisuje formy rozvoje Čepra.


Vaše hospodářské výsledky jsou více než dobré. V roce 2015 zisk 1,2 miliardy korun, loni 1,09 miliardy korun, což bylo o něco méně, ale vzhledem k výpadku rafinerií to je velmi slušné. Jak odhadujete letošní rok?

Začnu obecněji. Čepro je velice specifická firma, a to nejen v evropském, ale pravděpodobně i ve světovém měřítku. Státem vlastněná akciová společnost, která hraje klíčovou roli ve strategické bezpečnosti státu v oblasti pohonných hmot. Zároveň je to možná klíčový logistický subjekt na trhu a provozuje aktivity v maloobchodu i velkoobchodu pohonných hmot. Něco podobného vlastněného státem jsme ještě nikde nenašli.

A jak to tedy ovlivňuje ekonomiku Čepra?

Naše ekonomická situace a vývoj jsou tím hodně ovlivněny. Na jedné straně záleží na tom, jak se bude vyvíjet trh s pohonnými hmotami obecně, makroekonomicky. Pokud by nastala krize, kterou jsme zažívali ještě před dvěma lety, kdy došlo k poklesu rafinerských marží, samozřejmě by se to projevilo i na nás.
Další vliv na nás má samotná spotřeba motorových paliv, která závisí na dvou hlavních věcech. Na jedné straně máte relativně predikovatelný růst HDP a na straně druhé nástup alternativních paliv, což je tak trochu neznámá.
Co se týká logistiky a skladování státních rezerv, jde o jednoduše odhadnutelné výnosy. Další část plynoucí z maloobchodu v podstatě také. Avšak co se týká velkoobchodu, tak tam jsme na půdě tradingu, a tím pádem je to pro nás největší neznámá, zásadně závislá na vývoji výše uvedených parametrů.

V jakém smyslu?

Když se na odhad letošního roku budu dívat bez vlivu obchodních aktivit, očekávám stabilní výsledek. Když se podíváme i na trading, jsem spíše konzervativní realista. Zde jsme závislí na možnostech finančního i komoditního jištění. Odhaduju, že by se Čepro mohlo s hospodářským výsledkem dlouhodobě pohybovat průměrně mezi 500 až 700 miliony korun (čistý zisk, pozn. red.). Pokud dokážeme dobře využít i nepredikovatelné obchodní příležitosti, mohl by být i vyšší.

Jak velkou část výsledku tvoří trading?

Záleží, zda se díváte z hlediska obratu, nebo výnosu. Zásadní vliv má na obrat, nicméně vše se odvíjí od světových cen komodit. Pokud nafta stojí osm korun, tak samozřejmě náš obrat bude poloviční, než když stojí šestnáct korun. Ale tato cenová limita se v posledních deseti letech prolomila. Odhaduju, že obratově je vliv velkoobchodu někde na osmdesáti procentech.
Pokud se ale dívám na výnosy, tak ty právě výrazně kolísají podle úspěšnosti tradingu. Plánujeme však velmi konzervativně, takže vliv této části obchodování je „zanedbatelný“. Když se podaří využit příležitostí, tak to právě přináší pozitivní výkyvy nad dlouhodobě očekávanou hodnotu hospodářského výsledku.

Jan Duspěva (42)

Absolvent oboru inženýrská geologie na Univerzitě Karlově v Praze se vypracoval na odborníka v petrolejářské oblasti.
Kariéru odstartoval ve firmě SG Geotechnika, později pracoval ve společnosti Benzina a v jejím mateřském Unipetrolu. Do Čepra nastoupil v roce 2005 jako obchodní ředitel.
Od ledna 2013 by jmenován do pozice generálního ředitele a předsedy představenstva.
.

Nakolik se vašeho tradingu dotklo ukončení intervencí ČNB? Zajišťovali jste se proti tomu nějakým způsobem? Přijali jste nějaké opatření?

Hodně se zajišťujeme na cenu komodity. A to se týká intervencí i kurzových rizik. Důležité je, jaké procento nakupujeme z domácích zdrojů – na korunové bázi – a jaké procento nakupujeme ze zahraničí za valuty. Letos domácí rafinerie, napojené na produktovod, vyrábějí kontinuálně, proto jsme se nemuseli zásadním způsobem zajišťovat, naše otevřené pozice ve valutách byly minimální. Spíše jsme rizikové pozice uzavřeli a konzervativním způsobem si hlídáme, abychom nikde neměli žádné volné valuty.

Do jaké míry vlastně ovlivňuje tu vaši produkci, vaše výsledky dění přímo na globálních ropných trzích?

Přímý dopad to na nás nemá. Netěžíme ani nezpracováváme ropu, takže neneseme přímý dopad cenových změn ve vztahu k těžařské nebo rafinerské marži. Samozřejmě ale pociťujeme nepřímý dopad ve spotřebě. Čím víc budou pohonné hmoty stát, tím nižší spotřeba. A samozřejmě, čím dražší ropa je, tím víc financí potřebujeme, abychom udržovali zásoby a obchodovali.

Lidé už nechtějí jen čepovat palivo

Koncoví zákazníci v podstatě vnímají jen byznys sítě vašich pump – EuroOil. V tuhle chvíli provozujete necelé dvě stovky pump. Hodláte tuto síť nějakým způsobem rozšiřovat?

Síť EuroOilu rozšiřujeme každoročně zhruba o dvě čerpací stanice. Musím ale říci, že EuroOil nám v posledních letech dělá radost, protože po relativně dlouhých letech poklesu či stagnace roste spotřeba pohonných hmot. Snažíme se proto hlavně rozšiřovat služby zákazníkům. Například projekt „Oživení“ nabízející služby, které dneska zákazník chce, tedy občerstvení, kávu atd.

Je podobná multifunkčnost pump nutná? Není to jen trendová záležitost, kterou se řídí i další hráči na trhu, třeba Benzina, MOL?

Hodně záleží na druhu čerpací stanice a na jejím místě. A pak je zde očekávání zákazníků. Jiné budou mít zákazníci u městské čerpací stanice, úplně jiné bude u dálniční pumpy a jiné zase bude u malých čerpaček na silnicích nižších tříd, což je většinově náš případ.
Ale myslím, že na rozdíl od konkurence jdeme jinou cestou.
Snažíme se postupně evolučním způsobem – s tím, jak roste síť našich čerpaček – rozšiřovat také jejich nabídku. Proč? Máme menší shopy, máme menší prostory pro zaparkování vozidel. Snažíme se vždycky najít to, co v regionu chybí, aby to zákazníka potěšilo. Například jsme nasadili plošné připojení Wi-Fi, protože v „našich“ oblastech není zcela běžné. Snažíme se také pečlivě analyzovat, co by zákazník u nás potřeboval, a to mu poskytnout.

Slavnostní vítání prvního vlaku navrácené nafty z německého Krailingu, jehož se kromě Jana Duspěvy zúčastnil i premiér Bohuslav Sobotka. Zdroj: Čepro

 

Jaké jsou reakce zákazníků?

Pozitivní, z pozice hodnocení efektivity naší sítě i samotného byznysu. Otázka zní, zda a případně kdy se doplňkové služby stanou základem každé stanice. Žijeme a jezdíme nakupovat tam, kde je nám příjemně.
Ale asi se shodneme, že nákup pohonných hmot je pro mnohé nutné zlo. I proto určitě hraje v lidském rozhodování nemalou váhu výběr pumpy. Otázka zní, jestli je mi tam příjemně, protože je tam dobrá káva, sympatická obsluha nebo třeba dobře zaparkuju.
Co se týče prodeje doplňkového sortimentu, tak nám už třetím rokem roste v průměru o patnáct procent. Jsme tedy v retailu velmi spokojení, ale nechceme ani nemůžeme být největší.
Jsme boxer v menší váze, který jde svojí cestou. Nechceme být nejrychlejší, nejsilnější ani nejagresivnější, chceme být optimální, a to v celém rozsahu vnímání toho slova. Kvalita, cena, přidaná hodnota.

Změnu značky ani barev nechystáme

Zmínil jste program Oživení, což je rozšiřování doplňkového prodeje, ale plánujete i něco dalšího? Nepřebarvíte se z modré na jinou barvu, podobně jako změnila barvy třeba Benzina?

Změnu značky ani barev nechystáme, ale zamýšlíme se nad tím, co motorista především v letních měsících chce. Posedět někde venku, nějaká aktivita pro děti, když to bude možné. Oživení venku se soustředí právě na takové odpočinkové aktivity.

Čepro se mění technologicky

Jak moc se změnilo Čepro za posledních pět deset let?

Proces obměny stále probíhá v rámci interního programu Čepro 2020, kdy firma prochází postupnou optimalizací struktury a procesů.

Projevilo se to i personálně?

Za čtyři poslední roky jsme snížili počet zaměstnanců asi o padesát, nyní jich máme zhruba 750. Ale ve zmíněném programu chceme reflektovat více cílů. Prvním z nich je často zmiňovaná, ale stále aktuální podniková kultura, její růst, zlepšování komunikace. Hodně se věnujeme sjednocení pracovních postupů, hledáme nejlepší postupy v rámci technologických možností Čepra. S tím souvisí i správný počet zaměstnanců na danou manipulaci.

Nakolik vás poznamenaly loňské odstávky rafinerií a výpadky v produkci v Kralupech a Litvínově?

Je třeba si uvědomit, že Čepro je dneska naddimenzováno na nějaký objem a druh činností. Pokud se z jakéhokoliv důvodu navýší, musíme být schopní pružně zareagovat. A právě loňská masivní odstávka rafinerských kapacit ukázala, že dokážeme navíc proti plánu „zmanipulovat“ skoro tisíc celovlakových dodávek.
Tady Čepro zcela naplnilo svoji strategickou úlohu, což dokázalo i se stávajícím zařízením a počtem zaměstnanců. Ale víme, že kdyby ten stav trval déle, musíme přijmout další zaměstnance. Vždy však musíme být připraveni na to, že se objeví jiná krize nebo jiná obchodní příležitost.

O co dále opíráte svoji vizi 2020?

Dalším úkolem je vhodně podchytit nástup digitalizace pracovních procesů, což je pro nás velká příležitost, jak vhodně a efektivně skloubit náklady se schopnostmi našich zaměstnanců.

Co jsou hlavní oblasti, kde se bude digitalizovat? Distribuční systém, který bude fungovat na nějaké cloudové databázi, nebo dokážete lépe propojit dodávky?

Velká digitalizace týkající se řídicích systémů už proběhla a je na evropské úrovni. Nyní se chceme podívat na detailnější procesy, kde by cílem digitalizace mělo být snížení administrativy, zvýšení spolehlivosti, objemu a následné sdílení dat. I proto se bude točit hlavně kolem kontrolní činnosti.

ADR – doprava nebezpečných věcí
Pod zkratkou ADR se skrývají nebezpečné věci vymezené v zákoně o silniční dopravě, jako jsou látky a předměty, kvůli jejichž povaze, vlastnostem nebo stavu může být v souvislosti s jejich přepravou ohrožena bezpečnost osob, zvířat a věcí nebo životní prostředí.

Dokud dnes fungujeme na principu tužka a papír, tak sdílení informací a jejich vzájemná vazba se dělají velmi obtížně. A to je ten problém. Pilotně ale třeba už nabíhá digitalizace u kontroly ADR (viz box) na našich skladech nebo už více než rok nám funguje digitální systém při kontrole našich stanic.
Letos pilotně spustíme úplně bezobslužný výdej pohonných hmot z jednoho z našich skladů, kdy se řidič autocisterny opravdu nepotká se zaměstnancem naší společnosti a veškeré plnění, výdej dokladů, identifikace budou probíhat zcela automaticky. A podobných projektů je samozřejmě více.

Český klient je v podstatě velmi zhýčkaný – má rád doplňkový obchod, má rád toalety, celkový servis.

Co bezobslužné pumpy EuroOilu?

Už dnes máme čtyři bezobslužné čerpací stanice, ale na trhu panuje velmi ostrý konkurenční boj, který většímu rozvoji zatím nenahrává. Pokud se objeví možnost, tak je budeme rozšiřovat, ale momentálně ne.
Svoji roli hraje i to, že Češi jako zákazníci bezobslužnost zatím nepožadují, což je podle mě dané i tím, že máme největší počet čerpacích stanic v přepočtu na osobu i kilometr. Náš klient je v podstatě velmi zhýčkaný – má rád doplňkový obchod, má rád toalety, celkový servis. Rozšiřování počtu bezobslužných čerpacích stanic, když v optimální dojezdové vzdálenosti je konkurence nabízející doplňkové služby, v Česku prostě rychle nepůjde. Možnost pro bezobslužné čerpací stanice vyhrávat cenou je u nás překryta konkurenčním bojem, který je tak výrazný, že nedává prostor k tomu, aby bezobslužná čerpací stanice nabízela zásadní cenové výhody.

Alternativní paliva se zatím neprosadí

Jak vidíte vývoj trhu s pohonnými hmotami? Do jaké míry se přesouvá portfolio od klasických pohonných hmot, tedy benzinu a nafty, k těm alternativním? Budou se posouvat k těm ekologickým, které již jsou na trhu, nebo přijde skoková změna kvůli nástupu elektromobility?

Rád bych to věděl s předstihem, ale domnívám se, že proces je zahájen kombinací ekologických a především tvrdých legislativních požadavků. Splnit úspory emisních plynů, nasazení obnovitelných zdrojů znamená, že máme relativně omezené možnosti.
Je tu plyn, jsou tady biosložky i nastupující vodík a zmíněná elektromobilita.
Ale dnes se nikde neprofiluje jasná náhrada, která by skokově mohla říct: ano, dojde ke změně. Podle mě bude docházet k postupným náhradám a kombinacím těchto alternativních zdrojů pohonů nebo energie. Ale jejich podíl na trhu bude závislý na externí podpoře, ať už legislativní, daňové, nebo jiné.
Bude k tomu docházet postupně v kombinaci všech alternací a různé druhy dopravy si budou pravděpodobně vybírat tak, jak to pro ně bude technologicky výhodné. Rychlost nástupu bude ale závislá především na legislativě, až poté na ceně fosilních paliv, protože jinak by se alternace již prosazovala, kdyby byla levnější. Myslím si, že mnoho příštích desetiletí bude nosné fosilní palivo v jakékoliv formě.

Jan Duspěva mezi pracovníky ve skladu v Hněvicích. Zdroj: Čepro

Elektromobilita je zmiňována jako nejsilnější trend. Jakým způsobem na to budete reagovat? Budou na vašich stanicích dobíjecí panely?

My, protože přímým způsobem nezpracováváme ropu, jsme alternacím nejvíce otevření. Co se týká biopaliv, myslím si, že jsme byli dlouho jedničkou na trhu. Hodně se věnujeme plynu, ale máme celý samostatný útvar, který analyzuje možnosti ve všech alternativních palivech.
Co se týče elektromobility, narážíme strukturou naší sítě na její možnosti. Rychlost dobíjení je ještě pořád dost pomalá, takže u našich malých stanic v regionech zatím nevidíme smysl při relativně nízkém pokrytí těchto vozidel na trhu. Zákazníci si spíše budou vybírat obchodní domy, místa výkonu zaměstnání. Ale analyzujeme možnosti a rozhodujeme se, zda bychom si to na dvou čerpacích stanicích alespoň nezkusili.

Hlavním problémem plnění emisních cílů je příliš mnoho ekologických politik. Často se překrývají a ještě častěji o sobě nevědí.

Nakolik jsou emisní cíle, kterých je potřeba dosahovat, ambiciózní nebo dosažitelné?

Hlavním problémem je příliš mnoho ekologických politik. Často se překrývají, ještě častěji o sobě nevědí a hlavně se mění, protože jsou relativně na krátkou dobu. Celkem přesně víme, co bychom měli splnit až do roku 2020, ale potom jsou to spíše vize, i ze strany Evropské unie.
Trend je jasný, ale jeho naplnění je hodně nejasné a bude záležet na celé řadě aspektů. Například, budeme se i nadále na plnění emisních cílů dívat odděleně? Bude mít svůj cíl těžký průmysl, jiný cíl automobilky a jiný my jako paliváři? Nebo půjdeme cestou, že se na to budeme dívat globálně jako na ucelený řetěz a kompletně i na emise? Další otázka je, zda i nadále budou pro plnění různé národní cesty, nebo se začne Evropská unie snažit zefektivnit sjednocení.

Mám pocit, že spojení Evropská unie a zefektivnění je celkem protimluv…

Bohužel. Pro mě bude zlomový okamžik dosažení cíle šestiprocentní úspory emisí CO2 u paliv v roce 2020. Tam uvidíme, jestli například biopaliva první generace dokážou tak zefektivnit výrobu a sama o sobě sníží svoje emisní ukazatele.
Otázka je, jestli se objeví v dostatečném množství na trhu i biopaliva druhé generace. Další otázka je nástup technologických možností e-mobility v souvislosti s dobíjením, dojezdem.
A také jaký vozový park bude v té době k dispozici v České republice, protože pokud se podíváme na osobní vozidla, tak průměrný věk se bohužel nesnižuje. To vše vytváří sérii relativně složitých předpokladů, ve kterých se dnes pohybujeme. A ovlivňuje to i naše investice. Nutí nás to, abychom v podstatě sledovali všechny trendy a byli schopní se přizpůsobit tomu, který bude momentálně nejblíž.

Čepro je podle vás unikátní v evropském a snad i světovém byznysu. Myslíte si, že tato jeho unikátnost bude pokračovat? Vizi na rok 2020 už máte, ale co třeba vize pro 2030?

To je otázka na akcionáře. Pokud akcionář vyhodnotí, že je pro něj strategické, aby vlastnil Čepro, tak ho vlastnit bude.
Osobně  si myslím, že v dlouhodobém horizontu je nutné, aby se obchodní aktivity Čepra více přimkly k rafinerské kapacitě. Ale to je jen můj osobní názor, je to opravdu o vlastníkovi a dnes vidíte, že Čepro žije docela efektivně i v této ojedinělé konstelaci.

Vrátím se ještě k tomu, kde vidíte Čepro v roce 2030 až třeba 2050?

Bude plnit klíčovou roli v ochraňování nouzových zásob České republiky a pevně věřím, že bude poskytovat logistické služby rafineriím napojeným na jeho systém.

Mohlo by vás také zajímat

Komentář
0 shares57166 views

Ticho před bouří: Proč ČNB před srpnovým zasedáním tolik mlčí?

Jan Bureš - 24. července 2017

Sice ještě pár dnů zbývá do zahájení oficiálního týdne mlčení ČNB, avšak tentokrát to vypadá, jako by se tak už dávno stalo. Proč a co za tím stojí, vysvětluje v…

Článek
0 shares7849 views

Čína jako trhák pro Hollywood. Američané kvůli tomu upravují scénáře i herce

Redakce - 24. července 2017

Mnozí velcí hráči globálního filmového průmyslu, jehož centrem je stále ještě Hollywood, v poslední době přiznávají to, na co někteří pozorovatelé upozorňují již několik let – Hollywood už prakticky nedokáže…

Článek
0 shares1375 views

Souhrn událostí 29. týdne aneb co vám možná uniklo

Libor Akrman - 22. července 2017

Jak moc rostou ceny bytů v Česku oproti EU, co vyvolalo poprask v BBC, jaký měla půlrok Škoda Auto, v čem (také) chtějí dominovat Číňané, proč žijeme v době plastové,…

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.