104 Shares 21554 Views 3 Comments
peníze, ekonomika, analýzy, komentáře

Jaderné zbraně – nepochopitelné tabu jaderné energetiky

SERIÁL 1. DÍL: Jaderná energetika není jen o výrobě elektřiny. Do této oblasti podle odborníka Radka Škody spadá i tak trochu stinná stránka – jaderné zbraně. V létě proto na Peak.cz bude vycházet seriál o těchto zbraních a problematice, která s nimi souvisí.

Radek Škoda 5. července 2017
104 21555 3

Neutuchající debaty v Evropě, ve které zemi jaderné energetické zdroje ano (Francie, Británie, Finsko) a kde ne (Švýcarsko, Německo, Itálie), mají také jeden podtext, jejž se hlavní média snaží zamlčet: jaderné zbraně.

Zemí, jež se snažily vyvinout jadernou bombu, byly desítky, ale jen malá část se k použitelné pumě dostala. Ty, jimž se to povedlo, jsou na špici vývoje jaderných elektráren. A ty, které se více či méně dobrovolně této možnosti zřekly, většinou zplakaly nad výdělkem.

V letním exkluzivním seriálu pro Peak.cz se proto pojďme podívat na jednotlivé příklady.

V osmi dílech popíšu situaci v pěti zemích, které jsou stálými členy Rady bezpečnosti OSN (USA, Rusko, Velká Británie, Francie a Čína), ale i v Německu, Rumunsku, Švédsku, Švýcarsku, Jugoslávii (již bývalé), Španělsku, Argentině, Brazílii, Izraeli, Tchaj-wanu, Jižní Koreji, Jižní Africe, Libyi, Íránu, Iráku, Sýrii, Indii, Pákistánu, Severní Koreji, Kazachstánu, Bělorusku a na Ukrajině.

Ano, všechny tyto země někdy vyvíjely jaderné zbraně nebo je minimálně měly v držení. Ty chytřejší z toho profitovaly, ty méně prozíravé se jich vzdaly a pak přišly o část území (Ukrajina) či jejich představitelé byli zavražděni (Kaddáfí).

Atomovky a vodíkovky

Základní vlastnosti TNT
  • Energie výbuchu: 4 100–4 220 kJ/kg, tj. 980–1 010 kcal/kg
  • Detonační rychlost: 7 400 m/s
  • Objem spalných plynů: 730 l/kg
  • Teplota exploze: 3 100 °C

Zdroj: Wikipedia.org

Dnes se pojďme podívat na základní dělení jaderných zbraní.

Tato zbraň je založena na principu neřízené řetězové reakce jader těžkých prvků.

Jaderným štěpením a fúzí lze uvolnit milionkrát více energie než spalováním.

Proto mají jaderné zbraně i milionkrát větší ničivou sílu než výbušniny chemické. Ta se udává v ekvivalentu tun, kilotun či megatun trinitrotoluenu (TNT), známé klasické výbušniny.

Pokud tedy štěpná bomba svržená v srpnu 1945 na japonskou Hirošimu měla 15 kt TNT, stejnou „paseku“ by vyvolal výbuch 15 000 tun TNT.

Pokud fúzní bomba na mezikontinentální raketě má 1 Mt TNT, stejný výbuch by byl způsoben 1 000 000 tun TNT.

I jaderné zbraně mají své limity

Štěpné bomby (někdy populárně zvané atomové) mají maximální limit cca 40 kt TNT, nad který je lze jen obtížně konstruovat. Navíc nevyužívají dokonale uran či plutonium, protože jich jen malou část rozštěpí a zbytek rozmetají po okolí. A ještě k tomu produkují poměrně dost radioaktivního spadu.

Oproti tomu fúzní bomby jsou „čisté“ a nemají limit ve velikosti, ruský test vodíkové bomby byl až do 50 Mt TNT.

V praxi se používají zbraně maximálně o síle 8 Mt TNT. Jen pro představu, taková bomba by dokázala zničit celou Moskvu nebo Washington. Větších není třeba. Oříškem fúzních bomb (někdy zvaných vodíkových) je, že k jejich spuštění je potřeba štěpná bomba.

Oproti tomu pozitivum je, že lze sestrojit fúzní bombu s nastavitelnou velikostí výbuchu.


UŽ JSTE SI HO OBJEDNALI? – Přihlaste se k odběru newsletteru – NEVÁHEJTE!!!


Kdo dnes vlastní jaderné zbraně?

Jaderná bomba byla poprvé vyvinuta v průběhu druhé světové války ve Spojených státech v rámci vojenského projektu Manhattan. Základní výzkum probíhal v laboratořích v Los Alamos pod vedením Roberta Jacoba Oppenheimera.

Výsledkem projektu byl první pokusný jaderný výbuch, který proběhl 16. července 1945 v poušti White Sands poblíž města Alamogordo. Od té doby výzkum pokračoval nejen v USA, ale hlavně také v Rusku, kdy padesátá a šedesátá léta se nesla v horečnatém testování ve snaze získat jadernou převahu.

Celkem devět zemí má ve svém arzenálu jaderné zbraně. Z přibližně 15 tisíc jaderných zbraní více než 90 procent vlastní Rusko a USA.

Další tři stálí členové Rady bezpečnosti OSN, tedy Francie, Čína a Velká Británie, mají k dispozici několik set hlavic. Hlavice může být umístěna na letecké pumy, torpéda, do rakety (mezikontinentální či kratšího doletu) či například také na minu nebo dělostřelecký náboj.

Zpět ale k jaderným zemím. Indie, Pákistán a Izrael mají každá okolo sto jaderných hlavic. A Severní Korea má přibližně tucet hlavic.

Mimo těchto devíti zemí jsou i takové, kde je tyto mocnosti mají umístěny pro taktické použití; pro nás nejblíže jsou dnes americké jaderné pumy B61 uskladněné v Německu.

V době Varšavské smlouvy byly stovky jaderných hlavic v Polsku a tucty v Československu na raketách středního doletu.

Jelikož mocnosti vyvažují hrozby jedné strany stejnou hrozbou, ukončeme dnešní příspěvek básničkou z roku 1987. Poznámka pro mladší čtenáře: Pershing byla raketa středního doletu s jadernou hlavicí v evropském arzenálu vojenské aliance NATO, SS-20 je NATO označení sovětské rakety RSD-10 Pionýr stejného zaměření.

Maminko a tatínku,
já se bojím Pershingů.
Nic se neboj, milé dítě,
SS-20 ochrání tě!

 

V příštím díle se podíváme na země, které jaderné zbraně měly, a na důvody, proč už je nemají.

Mohlo by vás také zajímat

Komentář
0 shares993 views

Dočkáme se do Vánoc eura za méně než 25 korun?

Jan Bureš - 23. listopadu 2017

Česká koruna pokračuje ve spanilé jízdě a drží se pod klíčovou hodnotou 25,50 CZK/EUR. Proč přes vysokou překoupenost rozšiřuje své zisky a co čekat dál? Nad tím se v komentáři…

Článek
1 shares1004 views

Stane se Start živou vodou pro pražský burzovní parket?

Martin Sklenský - 21. listopadu 2017

Pražská burza chce dát opět šanci malým a středním podnikům, jejichž tržby překračují jeden milion eur. Nový trh Start slibuje jednodušší pravidla obchodování a menší bariéry vstupu společností na burzu.…

Článek
61 shares9703 views

Přiložte mobil. Zaplaťte. Do Česka vstoupil Android Pay

Libor Akrman - 21. listopadu 2017

INFOGRAFIKA UVNITŘ. Operační systém Android je celosvětově přítomný v každých čtyřech mobilech z pěti, celkem je ve více než dvou miliardách telefonů. Jeho mobilní peněženka Android Pay si však cestičku…

3 Odpovědi

  1. Dobrý den,
    Chtěl bych upozornit na pár věcí, které se mi nezdají. Píšete: ,,Štěpné bomby (někdy populárně zvané atomové) mají maximální limit cca 40 kt TNT, nad který je lze jen obtížně konstruovat.“ V historii byly zkonstruovány a odpáleny bomby, které byly čistě štěpné a měly sílu mnohem vyšší než 40 kilotun TNT. Jedná se např. o bombu King testovanou v Operaci Ivy v roce 1952. Tato uranová implozní bomba měla sílu 500 kilotun. Je sice možné sílu zvýšit použitím směsi deuteria a tritia, která vytvoří hodně neutronů s vysokou energií, které pak štěpí uran nebo plutonium, ale něco takového v testu King pravděpodobně nebylo použito. Dalším důkazem o možnosti dosažení vyšší síly u čistě štěpné bomby jsou hlavice MR-31, které měla Francie. Tyto hlavice obsahovaly plutonium a měly sílu 120 kilotun TNT. Obecně však pro velké štěpné bomby je lepší obohacený uran než plutonium, jelikož má mnohem nižší míru spontánního štěpení než plutonium z reaktorů. Dále píšete ,,Oproti tomu fúzní bomby jsou „čisté“ a nemají limit ve velikosti, ruský test vodíkové bomby byl až do 50 Mt TNT.“ Pravděpodobně máte na mysli Tellerův-Ulamův design. Tyto bomby mají taky svoje limity, ale lze u nich dosáhnout velmi vysoké síly. Je sice pravdou, že některé termonukleární bomby se nazývají „čisté“, ale nejsou úplně čisté. Je v nich nutnost, jak píšete, použít štěpnou bombu a ta je „špinavá“. Nejvíce čisté bomby pořád měly cca podíl 2% štěpení. Většinou však termonukleární bomby využívají zakomponování uranu-238, přírodního uranu, či obohaceného v sekundární části, který se štěpí od neutronů z fúze. Takže z celkové síly této termonukleární bomby může být i třeba 80% štěpení. O je obrovský rozdíl v zamoření, když vybuchne štěpná bomba o síle cca 20 kilotun a 15 megatunová termonukleární bomba, která má třeba 80% štěpení. Dále píšete: ,,Oproti tomu pozitivum je, že lze sestrojit fúzní bombu s nastavitelnou velikostí výbuchu.“ Sestrojit je možné i čistě štěpnou bombu s nastavitelnou silou výbuchu, anebo použitím směsi deuteria a tritia je to ještě snazší. Sílu výbuchu lze regulovat množstvím napuštění směsi deuteria a tritia a jádra bomby nebo pouze tritia, když tam deuterium už je. Ale u čistě štěpných bomb to lze regulovat. Jde to nastavením okamžiku iniciace pomocí generátoru neutronů nebo použitím různě kalibrovaných interních neutronových iniciátorů. Dále to jde vložením jader o různé síle do bomby – hlavně u raných bomb, např. u bomby Mk-4.

    Odpovědět
  2. Výtečně.

    K jednotlivým designům se dostanu později, asi v díle 7 nebo 8.

    Jestli „BOOSTED“ štěpné bomby s DT v centru jsou ještě štěpné nebo fúzní je akademická debata, ale dnes mají v podstatě všechny bomby nějakou fúzní reakci.

    Těch 50Mt byl ve válce „nepoužitelný“ design …

    Odpovědět

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.