Záchranné akce na podporu české ekonomiky jsou v běhu. Budou ale stačit?

S tím, jak pokračuje snaha, o co nejmenší dopad koronaviru na českou populaci, se do hry dostávají stále častěji otázky: kolik to celé bude stát? Komu budou peníze určeny a odkud půjdou?

Politici hovoří v řádech desítek i stovek miliard korun. Premiér Andrej Babiš dokonce prohlásil, že na pomoc půjde až bilion korun. Na přímou podporu sice „jen“ sto miliard, ale zbytek do gigantické sumy by se měl připadnout na záruky pro podnikatele.

Vláda také rozhodla, že proplatí zaměstnavatelům výdaje na náhrady mezd a platů pracovníků v karanténě. Zároveň uhradí 80 procent výdělku zaměstnanců obchodů, restaurací a dalších provozů, které se musely uzavřít. Ministerstvo průmyslu předpokládá, že jeho program by mohl rozpočet vyjít na 7,1 miliardy korun.

Každopádně souběžně s vyhlášením nouzového stavu se rozeběhl i úvěrový program COVID, který spustila Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB). Firmy v něm mohly žádat o půjčky od půl milionu do 15 milionů korun. Nečekaný příval žádostí, kdy jen první den dorazilo přes 400 žádostí v celkové hodnotě 800 milionů korun, ale přinutil banku program, na který vláda poskytla miliardu korun pozastavit. Celkem do ní přišlo 3200 žádostí.

Nyní chystá banka druhou vlnu. „Program COVID II očekává zapojení komerčních bank a jejich zdrojů. Díky tomu dojde ke znásobení nejen vložených prostředků, ale i pozitivních dopadů na ekonomiku. Na program bude alokováno 5 miliard korun, což znamená, že malí a střední podnikatelé včetně živnostníků získají provozní financování v objemu okolo 30 miliard od komerčních bank,“ vysvětlil Jiří Jirásek, generální ředitel ČMZRB.

Rozpočet prohloubí schodek

Překonání situace související s šířením koronaviru si zároveň vyžádá i úpravu rozpočtu. Ministerstvo financí již připravilo jeho změnu, která by měla navýšit schodek rozpočtu na minimálně 100 miliard korun. Nyní je schválen rozpočet s deficitem 40 miliard korun.

„Výdaje budou tak obrovské a propady příjmů taky tak velké, že musím předložit novelu zákona o státním rozpočtu. Stále to počítáme, ale už teď to bude bezesporu víc než 100 miliard korun,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová v ČT.

GRAF: Vývoj bilancí českého státního rozpočtu
Od roku 1993 do roku 2020, v mld. Kč.

Poyn.: * pro rok 2020 jde o prozatímní odhad

Zdroj: MF ČR

Podle Lukáš Kovandy, hlavního ekonoma Czech Fund ale bude rozpočtový schodek výrazně větší, odhadem až 300 miliard korun. Stomiliardová varianta „je utopicky nízká suma,“ domnívá se.

„Pokud se veřejnost postupně připraví na to, že schodek bude minimálně v pásmu od 200 do 300 miliard, snáze novou realitu přijme. Opravdu, realistické je nyní předpokládat, že schodek se bude pohybovat kolem 250 miliard, v pesimistickém scénáři ovšem může převýšit i 300 miliard korun,“ uvádí ve svém komentáři.

Dluhová konkurenční výhoda

Schodek plánuje ministerstvo financí pokrýt běžnou emisní činností, tedy vydáním státních dluhopisů. Stát si to podle ekonomů může dovolit díky příznivému hodnocení ratingovými agenturami a nízkému zadlužení ve srovnání s jinými zeměmi Evropy.

Podle vyjádření ekonomů i Národní rozpočtové rady (NRR) má Česko oproti jiným zemím výhodu. „Česká republika má poměrně velký prostor pro fiskální stimul, neboť do nastupující ekonomické krize vstupuje s relativně nízkou úrovní veřejného dluhu.“

Nicméně rada upozornila, že ani při předpokládaném výrazném zvýšení deficitu veřejných rozpočtů nebude mít vláda k dispozici neomezené prostředky. „Je nutné jednotlivá opatření zaměřovat tam, kde buď zabrání významným sociálním problémům spojeným například s krachy podniků, živnostníků či propouštěním, nebo kde přinesou značný pozitivní stimul tuzemské ekonomice s vysokým multiplikačním efektem.“

Kolik procent HDP?

V rámci rozpočtu přitom již ministerstvo financí provádí některé úpravy. Například přesouvá peníze v rámci jednotlivých kapitol na výdaje související s ochranou zdraví. Zrušena bude také účtenková loterie k EET a některé dotace.

Zároveň ministerstvo využije rozpočtovou rezervu ve výši asi 4,9 miliardy korun a rezervu na řešení krizových situaci s rozpočtem 140 milionů korun. Podle Kovandy ale už nyní náklady v důsledku ztrát vzniklých firmám či veřejným institucím, s nimž ještě před dvěma týdny nikdy nepočítal, přesahují sto miliard korun.

„V krizovém roce 2009 odpovídal schodek státního rozpočtu zhruba 4,9 procenta hrubého domácího produktu. Pokud by byl schodek tak vysoký i letos, bude v absolutním vyjádření činit zhruba 285 miliard korun,“ podotýká ekonom.

Podle šéfa Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého ale Česko prostor pro velký schodek ve prospěch fiskální stimulace ekonomiky má. „I kdybychom zhoršili podíl dluhu na HDP z 30 na 40, 45 procent, tak spousta zemí v Evropě nám to bude závidět… Máme prostor nejenom k takovémuto schodku (100 miliard), ale možná ještě většímu,“ uvedl Dlouhý.

Odhadovat dnes, jak velký šok pro ekonomiku koronavirus přinese a jak velké sousto si z loňského 2,4procentního růstu HDP ukousne, je trochu věštění z křišťálové koule.

Nyní je hlavní, jak se krizovému výboru (potažmo vládě) podaří kritickou situaci zvládnout. Nejdůležitějším úkolem je zachovat klidné obyvatelstvo, čemuž dopomohou plné regály zboží a potravin,  a hlavně nedopustit kolaps veřejného zdravotního systému. A hned v tom dalším kroku by měla být podpořena ekonomika. Ekonomická krize nás totiž čeká celkem nevyhnutelně.