Používáme je dnes a denně, například v telefonech, počítačích či automobilech. Řeč je o
vzácných drahých kovech. Ty jsou nezbytnou součástí dnešní elektroniky, a tím pádem i celé moderní společnosti.
Jejich název má však své opodstatnění. Donedávna byla jejich ložiska značně omezená a cena se tak pohybovala (a stále pohybuje) velmi vysoko.
Japonský objev
Se vzácnými kovy se tak muselo šetřit a vzhledem k tomu, že ložiska na povrchu byla již prakticky kompletně zmapována, nebylo jisté, jestli jich budeme mít dostatek pro další pokrok.
Japonsko jako technologická velmoc, která tyto materiály hojně využívá ve svém hospodářství, proto upřelo svoji pozornost k velmi málo probádanému území, tedy mořskému dnu. A vyplatilo se.
V minulých týdnech vědecký tým vedený Yutaro Takayou učinil zásadní objev obrovského naleziště drahých kovů. Podle odhadů by mohlo vydržet až staletí!
Ostrůvek nevyčíslitelné hodnoty
Na první pohled bezvýznamný ostrůvek v Tichém oceánu jménem Minami Torishima (známý také jako Marcus Island, pozn. red.), který leží od japonského pobřeží více než 1200 kilometrů, ale s největší pravděpodobností velmi výrazně ovlivní japonskou i světovou ekonomiku.
Výzkumný tým prozkoumal malou část mořského dna Tichého oceánu poblíž tohoto ostrova a jen v této malé oblasti geologové našli zásoby vzácných kovů o hmotnosti 1,2 milionu tun.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Zamíří Česko mezi velmoci v těžbě lithia? Zásoby na to má
Ceny ropy jsou nejvýše od roku 2014. Může za to víc Trump, nebo OPEC?
Klimatická hrozba ukrytá pod povrchem: supervulkány. Jeden rizikový je blízko
Když vzali v potaz rozlohu a geologické složení dna, vytvořili model, který reálně předpovídá, že v oblasti velké okolo 2500 čtverečních kilometrů kolem jižního Japonska se nachází více než 16 milionů tun těchto drahocenných surovin.
Zásoby obsahují především yttrium, které při nynější spotřebě postačí na 780 let, europium na 620 let, terbium na 420 let a dysprosium na 730 let.
Konec čínské nadvlády?
Všechny zmíněné prvky se využívají při výrobě elektroniky a dysprosium dokonce v jaderné energetice.
Největším světovým producentem je zhruba od začátku milénia Čína, jejíž podíl na trhu s drahými kovy od poloviny 80. let minulého století vystoupal na zhruba 95 procent.
GRAF: Vývoj těžby vzácných kovů
Od roku 1950 do roku 2000, v tisících tun kovů.
Zdroj: USGS
Aby Japonsko mohlo vyrábět své primární exportní zboží, tedy právě elektroniku a automobily, muselo až doposud nakupovat vzácné kovy právě v Číně. To dávalo Číňanům jasnou převahu, díky čemuž si tak mohli diktovat podmínky a určovat cenu i dostupnost.
A přesně to se stalo v roce 2010. Čína v té době výrazně snížila vývozní kvóty na 17 vzácných kovů, čímž vyhnala jejich cenu na více než desetinásobek.
Od té doby jejich cena sice opět pomalu klesá, Čína tím ale jasně ukázala, jak umí zahýbat trhem, na němž má dominantní postavení. Japonsko však nyní díky novému obrovskému nálezu může výrazně změnit rovnováhu celého trhu.
Problematická těžba
Těžba drahých kovů je zatím ekologicky i ekonomicky velmi problematická a náročná. Ani
sebelepší průzkum a nálezy tak nejsou příliš platné, pokud není způsob, jak se ke kovům
výhodně dostat.
Své o tom víme i my, Češi, kteří „sedíme“ na obrovských zásobách lithia pod Krušnými horami.
Už nyní lidstvo ví o zásobách důležitých zdrojů na mnoha místech planety, jsou však tak hluboko, že se k nim zatím nedokážeme dostat. Ve výsledku tedy jako by zatím vůbec neexistovaly.
První úspěch na dosah
Japonští vědci ale tvrdí, že ví, jak efektivně oddělit kovy od bahna a dostat je na povrch. Studie odborníků okolo japonského profesora Yutara Takaye zmiňuje potenciální levný způsob extrakce kovů s pomocí centrifugy. Bohužel takový těžební postup je však zatím v plenkách.
Přesto se Japonci pilně snaží a nebyli by to oni, kdyby již nedosáhli prvních úspěchů. Loni v létě pomocí (jak jinak než) nových podmořských robotů zkušebně vytěžili malou oblast dna u ostrova Okinawa.
Byla to jednoznačně první průlomová těžba tohoto rázu. Řadu let před tím byli považováni za špičku v hlubokomořské těžbě Kanaďané. Tímto počinem je ale Japonci předčili a nezapomněli dodat, že do roku 2020 by rádi zahájili komerční těžbu ve velkém.
Ostatně na jejich mořském dně leží obrovské bohatství, které by jim mohlo pomoci snížit obrovský veřejný dluh. Ten v současnosti dosahuje již zhruba 250 procent HDP. Pro srovnání Česká republika má aktuálně dluh zhruba 37 procent HDP.
Uvidíme tedy, zda Japonci dokáží své ložisko využít, nebo zda se bude hledat „bojovník“ proti čínské nadvládě jinde. Třeba ve vesmíru, když se hovoří o těžbě kovů z asteroidů.
S přispěním Roberta Andresíka