Zatímco ještě v březnu se v tuzemském hospodářství šířil pesimismus, v dubnu se situace díky příznivému pandemickému vývoji úplně obrátila.
Firmy i spotřebitelé začínají na nadcházející měsíce nahlížet s větším optimismem, který je patrný téměř všude s výjimkou stavebnictví.
V průmyslu panuje nejlepší nálada za poslední tři roky, kterou podporují jak příznivější hodnocení současné situace, tak plnící se zakázkové knihy na rok dopředu. Pozitivní vyhlídky průmyslu přinášejí i přesvědčení tamních firem, že budou nabírat nové zaměstnance, aby nové objednávky mohly realizovat.
Optimismus krotí nedostatek dílů
Stále větším problémem se stává nedostatek komponent v důsledku předchozího rozpadu zahraničních dodavatelských sítí. Jde stále ještě o důsledek předchozího narušení dodavatelských řetězců i dopravy.
Z průzkumu statistického úřadu vyplývá, že chybějící vstupy firmy pociťují nejvíce za celou dobu sledování, tj. za posledních 16 let. Je to druhá strana globalizace, která postihuje především firmy operující s minimem zásob.
Ostatně obdobně vyznívá i německé Ifo, kde je tento nedostatek vstupů vnímán nejvíce od roku 1991. Kontrast mezi narůstající poptávkou a brzdící výrobou se tak v posledním měsíci jednoznačně prohlubuje nejenom u nás.
GRAF: Vývoj podnikatelské důvěry v Německu – index Ifo
Za posledních 5 let, v bodech.
Zdroj: tradingeconomics.com
Vzhledem k rozšířenosti problému bude důsledkem nejen pomalejší náběh konjunktury, ale nejspíše i vyšší výrobní inflace.
Služby už se těší
Výrazný optimismus opanoval služby, které vyhlížejí na brzký konec prozatím nejdelšího lockdownu. Zlepšilo se nejen hodnocení stávající situace v této části ekonomiky, ale citelně se zvýšila očekávání růstu poptávky v následujících měsících.
Nejenomže zde firmy čekají růst poptávky po rozvolnění, ale hodnotí i svoji současnou situaci výrazně lépe než třeba před měsícem. Díky ústupu pandemie tentokrát nejspíše nepůjde jen o planý poplach jako na začátku roku a firmám se tato očekávání mohou skutečně začít plnit. Vzhledem k ústupu pandemie by se tentokrát velká očekávání ve službách mohla už ve druhém čtvrtletí začít konečně naplňovat.
Právě služby by mohly růst HDP výrazně podpořit a dodat ekonomice nový impuls a vrátit ji na dráhu růstu.
Zvlášť když se zlomila i očekávání na straně spotřebitelů. Z dubnového průzkumu zatím vyplývá, že obavy z dalšího vývoje hospodářství opadají, nicméně strach z inflace trvá. Snaha se jí vyhnout by proto mohla o to více vést k realizaci odložené poptávky po rozvolnění.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Rusko-ČEZské jádro: Rusové vstupenku k informacím o dostavbě Dukovan už dávno mají
Očima ekonoma: deset důvodů, proč Češi rekordně prahnou po hypotékách
Tři poznámky k nové „místy nekonkrétní“ ekonomické prognóze ministryně Schillerové
Otazníky kolem stavebnictví
Bohužel oproti průmyslu a službám se nálada ve stavebnictví v posledním měsíci zhoršila. Očekávaná poptávka bude podle firem v tomto odvětví v dalších měsících spíše slabší a podnikatelům i nadále chybí kvalifikovaní i pomocní zaměstnanci k realizaci stávajících zakázek.
Nicméně výhled poptávky je v posledních měsících jako na houpačce – pod tlakem investičních škrtů firem i obav z dalšího vývoje investic veřejného sektoru. V prosinci i v březnu byla očekávání velmi vysoká, aby v lednu a v dubnu opět pohasla. V každém případě je nálada i předpokládaná úroveň zakázek vyšší než v loňském roce.
Přesto alespoň vidina nových peněz z EU, z nichž významná část poputuje na stavební projekty, by měla časem navrátit i mírný optimismus do této části ekonomiky.
Čekání na rozvolnění
Celkově jsou tedy výsledky dubnového průzkumu nálad v ekonomice příznivé. Stojí za nimi velká očekávání z vývoje po zrušení lockdownu ve službách a obchodu.
GRAF: Vývoj očekávané poptávky v jednotlivých sektorech
Od roku 2017 do současnosti, jde o očekávaný vývoj na další tři měsíce.
Zdroj: ČSÚ
Samozřejmě nejisté je zatím načasování úplného rozvolnění, avšak zakázky a očekávaná poptávka indikují výrazné zlepšení situace v dalších měsících.
Na druhou stranu bude zatím třeba počítat i s přetrvávajícím nedostatkem dovážených komponent, který bude brzdit výrobu zejména automobilového průmyslu, a to bez ohledu na rostoucí objem objednávek.