Víc robotů, 5G sítě nebo superchytré čipy. Kde dál se letos odehraje průlom v sektoru technologií?

Umělá inteligence (AI), 5G sítě, rychlý internet přes satelit a už ne samotné smartphony, ale doplňkové služby budou dominantními trendy roku 2020 v oblasti technologií, médií a telekomunikacích (TMT). Vyplývá to z nejnovější studie  Deloitte Technology, Media &Telecommunications (TMT) Predictions 2020 poradenské společnosti Deloitte.

Jak podotýkají sami autoři studie, mezi letošní trendy se zařadily i některé již dříve známé technologie, které však teprve nyní zažijí skutečný průlom.

„Poslední vývoj v TMT se dá nejlépe ilustrovat analogií lesa. Ten sice sestává z mnoha jednotlivých stromů, časem ale jejich větve a koruny prorostou, až nakonec vytvoří jednolitou zelenou střechu. V TMT sektoru se právě nacházíme v podobném okamžiku vzájemného prorůstání,“ upozorňuje Štěpán Húsek, partner, technologické poradenství Deloitte.

Nejvýnosnější Big Five sektoru

Vzhledem k tomu, že na prvním místě jsou (a musejí být) peníze, tak se podívejme, co bude v TMT sektoru motorem tržeb.

Asi nikoho nepřekvapí, že i nadále do sektoru bude proudit nejvíc financí z oblasti smartphonů, počítačů, digitální televize, datových center a software a v neposlední řadě  internetu věcí (IoT). Podle autorů studie jde o tzv. TMT „velkou pětku“ (Big Five, poz. red.)

Celkem by tato pětice měla letos vygenerovat celosvětově obrat přes tři biliony dolarů. A další desítky miliard přinesou i „menší“ oblasti, jako jsou např. virtuální realita, chytré náramky, drony nebo virtuální asistenti a další.

Na druhou stranu na ně však bude stále obtížnější nahlížet jako na samostatné oblasti, neboť jsou stále silněji a více propojeny. „Jednotlivé tržní segmenty stále více konvergují do jednotného ekosystému,“ dodává Húsek.

Jako příklad uvádí autoři studie propojení specializovaných čipů pro umělou inteligenci (AI), privátních sítí páté generace (5G) a robotizace firem.  Nebo třeba propojení přerůstání klasického televizního vysílání k digitálnímu, který bude podporován rozvojem internetu. Ten bude dostupný ze satelitů i v těch nejméně dostupných oblastech.

Pojďme se tedy blíže podívat na pětici hlavních oblastí, které vidí odborníci z Deloitte pro letošek jako nejperspektivnější.

1. Specializované AI čipy („edge AI čipy“)

Možná se vám už někdy stalo, že jste chtěli přes hlasového asistenta nadiktovat e-mail nebo udělat záznam v kalendáři, ale tato funkce přestala jít, neboť vám vypadlo internetového připojení.

To se však zásadně změní díky nové generaci čipů, které budou mít v sobě zabudovanou umělou inteligenci (AI). Doposud totiž výpočty v rámci řešení AI probíhají prakticky výhradně v datových centrech. Odtud jsou výstupy následně poskytovány on-line, protože výkon čipů v koncových zařízeních je pro to nedostatečný.

GRAF: Vývoj trhu s edge AI čipy
Srovnání odhadu pro roky 2020 a 2024 podle využití u různých typů zařízení v mil. jednotek. jednotek.

Zdroj: TMT Deloitte, MarketsandMarkets

Nicméně nové tzv. edge AI čipy, které umožňují využití aplikací umělé inteligence bez potřeby připojení k internetu, již existují a podle Deloitte by letos měly zažít svůj vzestup. TMT Predictions předvídají, že se objeví v širší škále zařízení od chytrých telefonů až po roboty, přičemž se jich v roce 2020 prodá více než 750 milionů. Přitom největší využití se podle studie očekává pro oblast spotřební elektroniky, a to až 90 procent.

Obrat v segmentu AI čipů dosáhne v roce 2020 celosvětově 2,6 miliardy USD a poroste tak významně rychleji než zbytek trhu s čipy. Nicméně jde stále jen o zlomek na trhu s čipy, jehož celosvětové roční tržby se odhadují na 425 miliard dolarů podle statistiky World Semiconductor Trade Statistics (WSTS).

Díky nim tak uživatelé budou moci využít např. rozpoznání řeči v chytrých hodinkách a zpracování obrazu v kamerách chytrých telefonů stejně jako senzory, roboty a IoT zařízení v průmyslu.

Studie zároveň odhaduje, že AI čipy budou zažívat daleko větší nárůst než celé čipové odvětví. To podle studie poroste zhruba o 9 procent ročně, zatímco u AI čipů odhadují 20procentní roční nárůst odbytu. Podle Deloitte tak prodeje AI čipů do roku 2024 dosáhnou více než 1,5 miliardy kusů.

2. Privátní kampusové 5G sítě

Další trendem letoška bude rozvoj privátních kampusových 5G sítě, které mají potenciál nahradit rozsáhlé kabelové sítě. Ty totiž zatím nemohly být řešeny bezdrátově, protože WLAN a LTE sítě nesplňovaly požadavky na průmyslové nasazení. Především v oblasti vysoké přenosové rychlosti, bezpečného přenosu dat a nízké latence.

„Síť páté generace nabídne firmám zcela nové možnosti, což jim – v kombinaci s moderními technologiemi – zajistí další růst podnikání a může významně navýšit
produktivitu práce. Podniková IoT řešení společně s příchodem 5G výrazně transformují celý podnikový sektor,” podotýká Húsek

K prvním oblastem nasazování privátních 5G sítí budou patřit např. kontejnerové přístavy, letiště a rozsáhlé výrobní provozy, v nichž si vyměňují data desítky tisíc či více zařízení.

Studie Deloitte vychází z předpokladu, že již koncem roku 2020 bude celosvětově využívat více než 100 firem v testovacím provozu privátní 5G kampusové sítě. To povede v následujících letech k rychlému růstu výdajů na vybudování potřebné infrastruktury.

Jen za letošní rok by autonomní obslužní roboti v rámci propojení 5G sítí měli vygenerovat příjmy ve výši přesahující 16 miliard dolarů.

5G i v Česku

Lokální 5G sítě již plánují využívat i v Česku. „Na síť nové generace se připravuje i
akademická sféra. V příštím roce chystá například ostravská Vysoká škola báňská – Technická univerzita (VŠB-TUO) ve spolupráci s T-Mobile pokrýt jejich kampus privátní sítí na technologii 5G,“ dodává Húsek.

A v oblasti rozvoje 5G sítí je v Česku aktivní i operátor Vodafone, který síť 5G loni představil v reálném provozu v části Karlových Varů v rámci filmového festivalu. Této sítě se pak má dočkat i další pětice českých měst v rámci loňské státní soutěže 5G pro 5 měst, kterou podpořila ministerstva průmyslu a místního rozvoje. Na základě jejích výsledků bude 5G síť zavedena v Ústí nad Labem, Jeseníku, Karlových Varech, Bílině a Plzni.

3. Robotizace

Robotizace a automatizace ve výrobě je realita, těžké provozy už si bez ní umíme jen těžko představit. A další růst prodeje robotů bude podle expertů z Deloitte patrný jako jeden z hlavních trendů i v roce 2020.

Z téměř jednoho milionu robotů, které se podle očekávání prodají v příštím roce, bude více
než polovina autonomních nebo poloautonomních. Celosvětově vygenerují tržby přesahující 16 mld. dolarů, což je o téměř třetinu více než v roce 2019.

GRAF: Vývoj počtu průmyslových robotů ve světě
Od roku 2016 do roku 2021 (roky 2020 a 2021 jsou předpovědi), v mil. zařízení.

Zdroj: TMT Deloitte, IFR

Podle odhadů by počet průmyslových robotů měl letos přesáhnout tři miliony a o rok později by jich již mělo být přes 3,5 milionu. Do roku 2024 pak dosáhnou související globální investice ročního objemu v řádu dvouciferného čísla v miliardách USD. Nicméně toto tempo se bude podle odborníků zvyšovat.

Podle jiné studie banky HSBC v současnosti činí světový průměr počtu robotů na 10 000 zaměstnanců 74.

4. Internet ze satelitu

Pro letošní rok se také očekává, že realitou se stane rychlý internet přes satelit. Společnosti, jako jsou SpaceX, Amazon a další, již dovedou, nebo se k tomu rychle blíží, efektivně umístit vysoký počet komunikačních satelitů na nízké oběžné dráze Země (LEO: Low-Earth-Orbit-Satellites).

Satelity pak budou fungovat jako přípojné body pro rychlý přístup k internetu na kterémkoli místě na Zemi. Koncem roku 2019 již obíhalo prvních 200 těchto satelitů naši planetu, koncem roku 2020 jich podle Deloitte bude už 700.

Například první zmíněná SpaceX již loni zatím vynesla na orbit dvě série po šedesáti satelitech Starlink, jak se jmenuje její projekt. Letos v lednu by k nim měla přibýt další šedesátka. Nicméně během letoška by se jejich počet měl rychle zvyšovat až k předpokládanému vzrůstu na několik desítek tisíc. V polovině nadcházejícího roku by pak poskytování internetu mohlo dosáhnout operačního provozu.

Jen SpaceX plánuje v této oblasti investovat zhruba 10 miliard dolarů a lze očekávat, že podobné částky mají připraveny do budoucna i další firmy. Kromě Amazonu jsou to i společnosti OneWeb, Telesat nebo LeoSat.

Komu se však podaří nejrychleji vybudovat rozsáhlou síť, ten si „ukousne“ největší díl z koláče několika miliard domácností toužících po internetovém připojení. Podle odhadů společnosti GSMA bylo v roce 2018 zhruba 750 milionů lidí, kteří vůbec nebyli připojeni k internetu. Další studie z loňského roku odhaduje, že na celém světě je 3,8 miliard lidí bez mobilního připojení.

Otázkou zůstává, zda tato oblast technologického rozvoje přinese komunikační revoluci, nebo jen na náš orbit přinese spoustu kosmického smetí, jak tvrdí někteří kritici, a zastíní náš pohled na hvězdy.

5. Doplňky ke smartphonům

Jako další hlavní trend pro letošní rok vidí odborníci Deloitte doplňkové služby na trhu s chytrými telefony. Důvod je jednoduchý, počet mobilů neustále narůstá a podle odhadů jejich počet celosvětově již přesáhl 3,6 miliardy zařízení, z toho tvoří více než polovina tzv. smartphony.

Lze předpokládat, že toto číslo i podíl budou i nadále narůstat a tedy poroste i trh s doplňkovými službami, jako jsou mobilní aplikace, mobilní reklama nebo další doplňky k přístrojům.

Podle Deloitte hodnota trhu s těmito doplňky dosáhne téměř půl bilionu dolarů. Minimálně do roku 2023 bude trh růst o 5-10 procent ročně.

GRAF: Hodnota jednotlivých kategorií doplňkových služeb smartphonů
V roce 2020 podle TMT Deloitte Prediction, v mil. USD.

Zdroj: Deloitte, IFPI, Zenith

V roce 2020 dosáhne trh s doplňky pro chytré telefony společně s telefony samotnými finančního objemu přesahujícího 900 miliard dolarů. Z toho trhy s aplikacemi, různá add-ons a doplňky rostou meziročně tempem 15 procent, což je dvakrát rychleji než samotný trh s telefony.

Obchod s doplňky dosáhne v roce 2020 globálně obratu 459 miliard dolarů. To je jen o něco méně, než bude v roce 2020 se 484 miliardami USD představovat trh samotných chytrých telefonů. Již od roku 2021 přeroste trh s doplňky a návaznými službami trh s telefony.

Zároveň by měl být letošní rok přelomový i v tom, že objem prodané reklamy na mobilní telefony by měl přesáhnout objem televizní reklamy. Zatímco v roce 2017 činil podíl TV reklamy z celkového prodaného objemu reklamy 32,5 procenta oproti 20,8 procent u té mobilní, letos by již 34 procent reklamy mělo být na mobilech a v televizi „jen“ 28 procent.

Zároveň se velký vzestup v oblasti chytrých telefonů očekává i v oblasti plateb, ať už v kamenných obchodech či on-line. Nicméně tento trend si nechávají odborníci Deloitte na později, zatím totiž není tolik dominantní. Jeho výhody přitom využívají hlavně v Číně, zatímco jeho rozmach ještě čeká především západní země.

A ti další…

Pětici hlavních trendů jsme si představili, ale to není vše a lze očekávat i rozmach v TMT odvětví i v dalších oblastech.

Například v přístupu k pozemnímu televiznímu vysílání. Ten se i přes digitalizaci odvětví
bude zvyšovat. Přístup k televizní anténní přípojce bude mít 1,6 miliard lidí, což je 450 milionů domácností. Anténní TV pomůže světovému televiznímu průmyslu k růstu i při klesajícím počtu minut před televizní obrazovkou.

Odborníci z Deloitte také očekávají nárůst v oblasti audioknih a podcastů. Celosvětový trh audioknih poroste o 25 procent, přičemž jeho objem dosáhne 5 miliard dolarů. Podcasty vzrostou o 30 procent a atakují tržní objem jedné miliardy dolarů.

POSLECHNĚTE SI:

Peak.cz Podcast: Pavel Vlček (mBank): Nakupování v e-shopech je bezpečné, stačí jen dodržovat pár pravidel

„Predictions jasně ilustrují silné provazby mezi jednotlivými subsegmenty: již více než polovina spotřebitelů poslouchá audioknihy na svých chytrých telefonech, v B2B segmentu se pak v rámci 5G kampusových sítí začínají autonomně pohybovat roboti vybavení AI čipy,“ dodává Štěpán Húsek.

A porostou také globální příjmy z videoreklam, které dosáhnou odhadem 32 miliard dolarů. Zatímco na Západě bude trh spíše stagnovat, očekává se především výrazný vzestup Asie, v čele s Čínou a Indií. Tyto dvě země se na celkovém objemu budou podílet téměř polovinou.

Z výše uvedených trendů je také patrné, že se jednotlivé technologie nerozvíjejí izolovaně, ale naopak jsou silně provázané. To se projevuje i na transformaci stávajících a rozvoji nových obchodních modelů, které jsou také stále více propojenější a vzájemně závislé – a jejich celkový dopad a význam tak rychle roste.