Včely umírají po miliardách, americký byznys s mandlemi je v ohrožení

Dennis Arp patří mezi americké komerční včelaře, kteří většinu peněz získávají z opylování mandloňových sadů v Central Valley v Kalifornii.

Prodej medu je již několik dekád málo lukrativní, protože se do Spojených států dováží levnější z jiných částí světa.

Dennis vlastní několik stovek včelstev. Z Arizony, kde žije, je každé jaro převáží do Kalifornie, aby mohly opylovat tamní mandloně. Čím dál častěji ale musí počítat s velkým úhynem včel.

Poslední podzim byl obzvláště tragický, když kvůli včelím roztočům přišel o pětinu všech včel. K tomu se přidává úhyn způsobený pesticidy. Dennis se včelařství věnuje více než 40 let a míra úmrtnosti včel v posledních letech povážlivě stoupla.

Z průzkumu amerických včelařů vyplývá, že po zimě na přelomu let 2018 až 2019 uhynulo 50 miliard včel. To znamená třetina včel včelařů, kteří je komerčně používají na opylování ovocných sadů. Je to nejvíce od roku 2005, kdy si včelaři průzkum dělají.

GRAF: Míra úmrtnosti včel ve vybraných státech USA
V sezoně 2018–2019, v procentech

Zdroj: Bee Informed Partnership

Pesticidy, nemoci, mizející příroda

Míra úmrtnosti je vysoká kvůli používání pesticidů a insekticidů v zemědělství, nemocem včel a také zániku přírodních ploch, jež jsou vhodné k jejich životu.

Ochránci životního prostředí viní především americké intenzivní zemědělství. Chemické postřiky ve velkém používají i producenti mandlí.

Také využívání pouze včel medonosných, jež pocházejí z Evropy, k opylení obrovských sadů má svá rizika, protože to bere potravu americkým druhům opylovačů. Vše ještě zhoršuje klimatická změna, jež se projevuje větším suchem.

„Vysoká míra úmrtnosti včel vytváří pro včelaře smutný byznysmodel,“ nechal se slyšet Nate Donley z americké neziskové organizace Center for Biological Diversity. „Je to jako posílat včely do války. Mnohé z nich se už nevrátí,“ postěžoval si.

Američané jsou mandlový národ

Americký mandlový průmysl je největší na světě. Má hodnotu 11 miliard dolarů (250 miliard korun) a stále roste.

V roce 2000 mandloňové sady měly v Kalifornii rozlohu 500 tisíc akrů (200 tisíc hektarů). Do roku 2018 se výměra zdvojnásobila.

Produkce mandlí se vyšplhala na milion tun ročně. Na americký trh míří třetina produkce.

Průměrný Američan ročně sní 900 gramů mandlí, což je nejvíce na světě. Roste také obliba mandlového mléka, jež neobsahuje živočišné bílkoviny.

Richard Waycott, prezident organizace Almond Board of California, jež sdružuje většinu pěstitelů mandlí v Kalifornii, tvrdí, že poptávka po mandlích a produktech z nich bude dále stoupat s tím, jak roste poptávka po rostlinných bílkovinách. Bez včel to ale nepůjde.

Začarovaný kruh

Arp z Arizony jezdí do Kalifornie opylovat sady od osmdesátých let. V té době byla roční úmrtnost včelstev asi pět procent. Od roku 2000 ale tento počet výrazněji roste.

Jednu sezonu Arp přišel téměř o všechna při zamoření včelstev tracheálními roztoči. Nejhorší je roztoč kleštík včelí způsobující varroázu.

Ochrana před ním Arpa stojí nemalé prostředky, aby udržel dostatek rojů pro opylování v Kalifornii. Je to začarovaný kruh, protože včelám v Kalifornii hrozí oslabení způsobené pesticidy, včetně problematických glyfosátů (smrtelný pro včely a karcinogenní pro člověka), i nakažení od rojů ostatních včelařů.

Bez příjmů za opylování zase nemůže včelstva udržovat. Jaro u mandloní začíná už v únoru, takže se včely musí probouzet ze zemního spánku dříve. Opylování mandloňových sadů pak včely vyčerpává, protože je velmi náročné. Oproti jabloním je jich potřeba až desetkrát tolik.

Jako nechráněný sex

Včelař kalifornskou misi svých včel přirovnává k nechráněnému sexu. Je velké riziko, že se včely nakazí od jiných, protože jsou blízko sebe včely ze stovky tisíc úlů.

Minulý rok umístil mezi mandloněmi 1 500 úlů. Za každý dostal 200 dolarů. Musí nicméně počítat s každoroční ztrátou alespoň třetiny svých včel.

„Včely v mandloňových hájích jsou vykořisťovány bez jakéhokoliv respektu,“ kritizuje současnou praxi Patrick Pynes, jenž chová včely na principech ekologického zemědělství.

„Jejich počet klesá kvůli ničivé lidské činnosti,“ dodal včelař, jenž učí environmentální studia na Northern Arizona University. Včely navíc mohou přijít do styku s chemickými látkami, které používají například pěstitelé vinné révy nebo bavlny.

Smrtící neonikotinoidy

Dalším problémem je fenomén kolapsu včelích společenství. Prvně byl popsán v roce 2006, kdy došlo k velkému a záhadnému úhynu včel mimo úly. Dává se do souvislosti se změnami klimatu nebo s úbytkem divoké přírody.

Primárním viníkem je ale používání pesticidů a insekticidů. Zejména smrticí pro včely jsou neonikotinoidy. V rámci EU jsou od roku 2018 zakázány. Také ve Spojených státech začíná agentura pro ochranu životního prostředí EPA zakazovat některé insekticidy, jež neonikotinoidy obsahují.

V zemědělství se ale stále používá řada chemických látek, jež jsou pro včely škodlivé a toxické. I když včely přežijí letní sezonu, mohou být často oslabené tak, že nepřežijí následující zimu. Případně mohou oslabit celé včelstvo.

„Míra úmrtnosti včel je příliš vysoká a to je nepřijatelné,“ zdůraznil entomolog Bob Curtis, který pracuje jako konzultant i pro Almond Board of California. Odborník na opylování dodal, že pouze zvýšené nasazení a práce včelařů dokážou zajistit dostatek včel pro produkci mandlí.

Jedním z doporučení pro včelaře je i to, aby jejich včely v Central Valley trávily co nejkratší dobu.

Produkce mandlí roste, počet včel stagnuje

I když produkce mandlí v USA stále roste, počet včelích úlů zůstává po roce 2000 téměř konstantní na 2,7 milionu. (Ve včelstvu je v letních měsících okolo 60 tisíc dělnic – pozn. red.)

Aby se dařilo zvyšovat produkci mandlí, jsou mandlovníky šlechtěny tak, aby se na jeden akr používal jenom jeden úl místo dvou.

V Kalifornii navíc vstoupil v platnost zákon, který má chránit opylovače v rámci kampaně Bee Where.

Včelaři musí registrovat místa svých včel, aby byly lépe chráněny proti používání toxických pesticidů. I přesto náklady na udržení zdravých včelstev rostou.

Dennis Arp částku odhaduje na 50 tisíc dolarů ročně jen na vytvoření nových včelstev, o které meziročně přichází (35 procent). Dalších 50 tisíc dolarů utratí za léky proti včelím roztočům. Snaží se také posilovat včely a královny kukuřičným sirupem.

Fair trade potraviny od biovčel

Odborníci míní, že je třeba změnit celý systém zemědělství, aby se podařilo včely zachovat v současném měřítku. Narůstá trend biochovů včel a certifikace „fair trade“, podobně jako je tomu v případě pěstování kávy nebo čaje.

To by mělo zvýšit tlak zákazníků na ekologický chov včel. Například výrobce zmrzliny Häagen-Dazs používá certifikaci Bee Better pro výrobky obsahující mandle.

Jednaosmdesátiletý zemědělec Glenn Anderson je první mezi pěstiteli mandlí v Central Valley, který nepoužívá chemické přípravky ve svých sadech.

„Nemáme tu pesticidy, máme tu biodiverzitu,“ zdůraznil. Svou produkci mandlí prodává konkrétním zákazníkům.

Včely nezemřou vysílením

Ve svých sadech Anderson používá dvacet úlů pro opylování od včelaře ze severní Kalifornie, který má chov včel jako koníček. Tvrdí, že včely se na jeho stromech posílí, než aby po náročném opylování zemřely vysílením, jako je tomu u mnoha komerčních včelařů.

Udržuje pouze dvacetiarový sad, nemá ambici zvyšovat produkci mandlí. Anderson se chlubí tím, že mandle z jeho sadů chutnají lépe než ty z velkých farem, jejichž chuť přirovnává k lepence.

Arp, kterého opylování sadů v Kalifornii živí, boj s udržováním včelstev a úlů pro následující sezonu nechce vzdát, i když každým rokem přichází o více než třetinu včel. Nic jiného neumí a se synem Adamem věří, že se mu podaří udržet co nejvíce zdravých včel i do budoucna.