Proč se nedaří alternativním taxislužbám Uber a Lyft?

Zatímco poskytovatelé alternativní taxislužby Uber a Lyft vstupovali na burzu s velkou slávou, vývoj jejich akcií po primárním úpisu akcií (IPO) investory rozhodně nepotěšil.

Mimo jiné i v tuzemsku působící Uber vstupoval na burzu letos v květnu za cenu 45 dolarů za akcii, nyní se kurz propadl až k hladině 32 dolarů za akcii, tedy přibližně o 30 procent níže.

Akcie konkurenčního Lyftu jsou na tom od březnového startu na burze ještě hůře, oproti upisovací ceně propadly o 37 procent na současných 44,5 dolaru.

GRAF: Vývoj akcií Uber a Lyft
Od jejich vstupu na burzu do současnosti, v USD

Pozn.:  hodnoty u Uberu jsou před IPO doplněny na upisovací cenu v rámci primárního trhu 45 dolarů

Zdroj: Comsense, Thomson Reuters

Problémem obou společností jsou silné ztráty, investoři zkrátka nevidí v dohledné době možnost, že by se Uber či Lyft mohl dostat do zelených čísel. Jednou z příčin je divoká cenová válka, která mezi oběma firmami probíhá. Ať už přes pobídky pro řidiče, či kupony a slevy pro zákazníky.

Uber například v rámci druhého čtvrtletí vykázal ztrátu dosahující 5,2 miliardy dolarů, což je přibližně desetina tržní kapitalizace firmy. Jeho menší konkurent Lyft poté ztratil za stejné období 1,1 miliardy dolarů.

Podle americké stanice CNBC vedení obou firem tvrdí, že ty největší ztráty už mají společnosti za sebou. Nicméně „investoři pochybují, že budou v dohledné době generovat zisky“.

Příliš vysoká valuace

Současný vývoj akcií obou společností tak potvrzuje dřívější obavy, že valuace byla v rámci IPO skutečně vysoká. Proč jsou však obě společnosti v takové ztrátě?

Vždyť provoz aplikace nemůže být zase tak náročný a například Uber si účtuje 20 procent z ceny každé provedené jízdy.

Hlavní podíl na současné vysoké ztrátě Uberu měly jednorázové náklady spojené s IPO, které dosáhly přibližně 3,6 miliardy dolarů.

Zároveň Uber jednorázově odměnil své řidiče sumou přibližně 300 milionů dolarů, kterou rozdělil více než jednomu milionu řidičů. Největším výdajem jsou však náklady na výzkum a vývoj, které dosáhly přes tři miliardy dolarů.

Uber výrazně investuje do vývoje autonomních vozidel, nemálo však vynakládá i na chod a vylepšování své aplikace, která je pro firmu alfou a omegou podnikání.

Výrazné náklady (1,6 mld. USD, pozn. red.) měla ve druhém čtvrtletí firma na administrativu. Dalších 1,2 mld. USD bylo utraceno na marketing. V těchto nákladech jsou ukryty například i promoční akce, odměny či různé poskytované slevy.

Dalších 864 milionů dolarů bylo vynaloženo na podporu řidičů prostřednictvím stovek komunitních center Uberu, tzv. Greenlight Hubs.

Dražší řidiči?

Firma má nyní dvě jednoduché možnosti, jak zvýšit svou profitabilitu, zdražit jízdné nebo snížit odměny řidičů. Ani jedna z těchto cest však není jednoduše realizovatelná, příjmy řidičů jsou již dnes velmi nízké a díky silné konkurenci si Uber nemůže dovolit výrazně zdražit.

Nemluvě o tom, že pro Uber a Lyft na americké půdě přichází poměrně velká komplikace. Senát v Kalifornii totiž schválil návrh zákona, který nařizuje peer-to-peer společnostem (P2P), mezi něž obě alternativní taxislužby patří, klasifikovat řidiče v rámci služby přímo jako své zaměstnance.

Dosud totiž byli vedeni jako samostatní dodavatelé a společnosti díky tomu ušetřily na mzdách, sociálním a zdravotním pojištění. Nový zákon by podle některých odhadů mohl zvýšit náklady firem z gig ekonomiky, kam se Uber i Lyft řadí, až o 30 procent.

Návrh nyní poputuje ještě do dolní komory zákonodárného orgánu federativního státu, kde se očekává jeho přijetí. Pokud by tomu tak opravdu bylo, začne zákon platit od 1. ledna příštího roku.

Na jednu stranu jde „jen“ o Kalifornii, jenže je třeba si uvědomit, že jde o nejlidnatější stát USA. Navíc u řady zákonů se stal právě tento stát jakýmsi průkopníkem, jehož kroky později přejaly i další státy.

Legislativní nebezpečí si obě firmy velmi uvědomují, v reakci na přijetí zákona uvedly, že by mohl být rizikovým faktorem pro jejich podnikání.

Ztrácí Uber dech?

Nabízí se tak otázka, zdali Uber neztrácí tak trochu dech. Již nyní totiž Uber ztrácí tržní podíl, v USA právě na úkor Lyftu, v Evropě na úkor estonského Boltu. Z čínského trhu se firma pro jistotu již stáhla kvůli konkurenčnímu DiDi.

Na druhou stranu se Uber nyní snaží se rozvíjet v dalších segmentech – autonomních vozů, elektrických koloběžek, donášek jídel, zdravotnické pomoci, koketuje i s nákladní dopravou.

Cesta k profitabilitě tak bude pro Uber i další firmy v odvětví zřejmě dlouhá a trnitá. Na vzájemném cenovém boji tak vydělávají zejména jejich zákazníci. Na druhou stranu podle hlasů z Wall Street cenové války mezi oběma firmami polevily, což by se mohlo projevit „v brzké budoucnosti“ na ziskovosti.

Z vizionářské perspektivy by pro Uber či Lyft mohlo být východiskem rychlé uplatnění autonomních vozů, což by mělo náklady na jednotlivé jízdy výrazně snížit. To je však zřejmě pohádka velmi vzdálené budoucnosti.