Turecko je měsíc před volbami. Hrozí nákaza devizových trhů i zbytku Evropy?

Kdo někdy zavítal do Turecka, tak asi potvrdí, že rozdíly mezi touto zemí a střední Evropu jsou zřejmé, přičemž vyloženě výrazné odlišnosti se neomezují jen na jiný přístup k designu toalet.

Skutečně, charakter tureckého hospodářství je i v 21. stoletím na hony vzdálen české, polské či maďarské ekonomice. Přesto to podle chování devizových trhů vypadá, že investoři/spekulanti aktuálně hodili středoevropské měny do jednoho pytle spolu s tureckou lirou.

GRAF: Vývoj kurzu turecké liry vůči dolaru
Od začátku května do současnosti

Zdroj: TradingView

Odborně se tomu říká tak, že regionální devizové trhy postihla finanční nákaza, kdy výprodej jednoho aktiva zasáhne i ostatní (aktiva/měny) ze stejné třídy. Mohla by mít však turecká nákaza ve střední Evropě nějaký racionální podtext?

Jestliže vyloučíme možnost, že by turecká ekonomika byla jakkoliv fundamentálně podobná s těmi ve střední Evropě, pak teoreticky vzato jsou za dva hlavní možné kanály přenosu nákazy považovány obchodní a finanční vazby. Zkusme je trochu prozkoumat…

Obchodní vazby nehrozí

Co se týká obchodních vazeb střední Evropy s Tureckem, které by kolaps liry mohl teoreticky ohrozit, tak ty jsou velmi malé.

Podíl vývozů Turecka na celkových exportech činí v případě české a polské ekonomiky okolo 0,8 procent, přičemž u Maďarska je to ještě méně (podíl vývozu do Turecka na HDP u středoevropských zemí je přirozeně ještě menší).

Jen velmi malá část zahraničního obchodu středoevropských zemí může být zasažena dramatickou depreciací liry, respektive eventuálním uvalením devizových kontrol.

Finanční vazby – zcela bez rizika

Zaměříme-li se na finanční vazby, zde se nabízí možnosti zmiňované v souvislosti s nákazou.

Za nebezpečné se považuje například to, pokud ekonomika, která šíří nákazu, má stejné věřitele, jako země postižené nákazou.

Data o tom, kdo komu a kolik napůjčoval do Turecka, není snadné zjistit, nicméně alespoň hrubou představu poskytují statistiky Bank for International Setlments (BIS). Ty překvapivě ukazují na to, že v Turecku jsou nejvíce namočené španělské banky, teprve s velkým odstupem je následují banky z Francie a velké Británie. Neboli, společný velký věřitel Turecka by neměl být důvodem k nákaze.

Mluvíme-li pak o dalším finančním kanálu, tak se za nebezpečné považuje, pokud by například banky, které jsou vlastnicky exponovány v tureckém finančním sektoru, majetkově ovládaly velké finanční domy i někde jinde – třeba ve střední Evropě.

Zde pak není racionální důvod k nákaze vůbec, neboť nelze najít příklad velké banky, která by zároveň vlastnila banky v Turecku i ve střední Evropě.

MOHLO BY VÁS TAKÉ ZAJÍMAT:

Osmanská říše jako vzor pro nové Turecko pod Erdoğanem?

Světová ekonomika opět v nejistotě, nejen kvůli Trumpovi

Nedobrá ekonomická situace

Jestliže si tedy Turecko a střední Evropa nejsou ani makroekonomicky podobné, ani nemají mezi sebou silné finanční a obchodní vazby, proč ta nákaza a silná korelace kurzu liry s regionálními měnami?

Jednou z příčin může být to, že turecká ekonomika se totiž měsíc před klíčovými prezidentskými volbami nachází v nedobré kondici a z celé skupiny rozvíjejících se trhů patří k těm vůbec nejzranitelnějším.

Samotnému Turecku ovšem uškodilo i dění okolo Íránu, který představuje důležitého obchodního partnera. V neposlední řadě pak stojí za zmínku i rostoucí ceny ropy – jen za poslední dva měsíce vzrostla cena jednoho barelu v přepočtu na turecké liry o závratných 50 procent.

Řešení? Teorie budíku

Odpovědí může být také tzv. “teorie budíku” (wake-up call hypothesis). Ta říká, že iracionalita investorů a nenulové náklady na získávání informací vedou k tomu, že krizí zasažená ekonomika v emerging markets rozezní na stole investora budíček. A ten způsobí, že začne prodávat aktiva v zemích s obdobnými charakteristikami.

V případě této finanční nákazy by pak to co aktivovalo budík, bylo to, že Turecko také jako my částečně leží ve východní Evropě.