Trumpův plán „America first“ dostává vážné trhliny

Nový americký prezident Donald Trump si jako jeden z hlavních cílů vytknul, že Amerika bude vždy na prvním místě. Ať už se jedná o zahraniční politiku, imigraci, nebo obchod. Zdá se ale, že předvolební – byť ušlechtilé – záměry se s realitou neslučují.

Světové finanční trhy, a zejména ty americké v posledních týdnech táhla velká očekávání. Důvodem je víra v to, jak Donald Trump nastartuje americkou ekonomiku a realizuje tak svůj plán podle sloganu „America first“.

Pomalu ale přibývají kritické hlasy, například podle finančníka George Sorose se americký růst naopak blíží ke konci. A do jisté míry mu dávají za pravdu i statistiky o HDP.

Pár týdnů po Trumpově nástupu do funkce se USA ocitly – alespoň co se týká jednoho z hlavních ekonomických indikátorů – až za eurozónou. Je to poprvé od konce finanční krize.

Zatímco HDP eurozóny dosáhl za rok 2016 výše 1,7 procenta, stejná statistika u USA dosáhla výše 1,6 procenta. O rok dříve přitom americký HDP dosáhl úrovně 2,6 procenta.

GRAF: Srovnání vývoje HDP USA a eurozóny
Jde o meziroční údaje, v procentech

Zdroj: Eurostat, MMF

Trump, který nyní více řeší imigrační dekrety, má tak před sebou větší úkol než v době, kdy v rámci předvolební kampaně vyhlásil, že USA vytáhne k čtyřprocentnímu růstu. Většina ekonomů se však domnívá, že jde o nereálné sliby.

Jak připomíná server Statista.com, právě Trumpova averze vůči imigrantům může negativně ovlivnit vytčený cíl. Při současné úrovni nezaměstnanosti pod pěti procenty je americký trh práce na hranici své kapacity. Podle ekonomů je to signál, že americká ekonomika již nemůže o moc víc expandovat.

V případě, že by Trump změnil na imigranty názor, by právě „příliv chytrých mozků“ mohl  ekonomice naopak pomoci. A antiimigrační tažení nemusí být jedinou „brzdou“ ekonomického růstu.

Republikáni zdraží zboží?

Problémy by USA mohl přinést další Trumpův plán. Ten se na jednu stranu zdá být ekonomicky prospěšný – snížení korporátních daní a uvalení dovozních cel, především na Mexiko.

Server Quartz ale upozorňuje, že republikáni chystají zcela změnit strukturu daňového systému, když místo korporátních daní chtějí danit spotřebu. Aby na jedné straně mohlo dojít k daňové úlevě pro korporace, uvažují o tom, že by byly zavedeny nové, až 20procentní celní tarify (jde o do jisté míry odlišný plán, než prezentuje Trump, kterému vadí hlavně obchodní toky mezi USA a Mexikem).

Výsledný efekt je nicméně podobný jako u Trumpa. Pokud je totiž pro firmy levnější určité zboží vyrobit například v Mexiku či Asii a teprve pak ho dovézt do obchodů v USA, pak nová prezidentská či republikánská „povinnost“ vyrábět v USA znamená jasný tlak na zdražení tohoto zboží.

Obchodníci se bouří

To se však nelíbí obchodníkům. Hlavní maloobchodní značky jako Nike, Walmart, Levi’s Target nebo LVMH (pod niž patří výrobky luxusní značky Louis Vuitton či koňaky Hennessy) již zvažují, že začnou zákazníky připravovat na to, že zmíněná opatření republikánů promítnou do výrazného zdražení zboží.

Dokonce to došlo tak daleko, že zformovali nezávislé sdružení pod názvem Americans for Affordable Products (Američané za dostupné výrobky, pozn. red.), která varuje před tím, že „americkému lidu zdraží oblečení, potraviny, léky, pohonné hmoty a další základní zboží“.

Ukázka letáků kampaně Americans for Affordable Products

Ze statistik vyplývá, že drtivá část zmíněného zboží skutečně pochází z dovozu. Například zhruba 98 procent bot na americkém trhu pochází ze zámoří. A i ty podniky, které je vyrábějí v USA, minimálně část surovin také dovážejí.

Ceny porostou až o 25 procent

Podpůrci změn však věří, že náklady způsobené vyššími cly by si firmy vynahradily díky posilování kurzu dolaru. Tomu ale obchodníci příliš nevěří a někteří již oznámili, že po uvalení cel své výrobky zdraží.

Například oblečení značky Perry Ellis International by podle šéfa firmy George Feldekreiseho mělo zdražit až o čtvrtinu. Zatímco nyní se ceny triček pohybují od 15 do 50 dolarů, po zavedení opatření, a tedy i zdražení by cena stoupla na přibližně 20 až 60 dolarů. U aut by takové zdražení bylo mnohem výraznější.

Analytici Goldman Sachs v průběhu ledna vydali studii, v níž identifikovali několik čistých dovozců, na které by republikánské plány dopadly nejhůře. Mezi nimi jsou firmy jako Nike, Restoration Hardware, Dollar Tree nebo VF Corp, pod níž spadají známé značky The North Face, Wrangler či Timberland. Ty všechny mají na americkém trhu výrazné tržní podíly.

V extrémním případě by to mohlo vést k tomu, že se některé výrobky přestanou vyrábět, pravděpodobněji však dojde k jejich zdražení. Vyšší daň tak nakonec zaplatí spotřebitel.

Dopad na Evropu

Ekonomové JP Morgan pak podotkli, že „zámořská daň“ by zasáhla také evropské firmy. Podle nich by výrobci luxusního zboží mohli počítat s tím, že jejich obrat klesne o třetinu. I to je důvod, proč se Louis Vuitton, respektive firma LVMH postavila po bok Walmartu a dalších maloobchodních řetězců kritizujících plány republikánů.

Zatím není jisté, zda plány dojdou naplnění. Sám Donald Trump je označil jako „příliš komplikované“, nicméně ty, které prezentoval on sám, mohou přinést stejné důsledky – zdražení.

Analytici Goldman Sachs zatím odhadují pravděpodobnost, že budou tyto plány přijaty, na úrovni 30 procent. Zdůvodňují to legislativní obtížností zavádění nového systému, které by navíc zabralo poměrně dost času.

Američtí obchodníci však nehodlají nic riskovat a svoji kampaň na obranu amerického lidu spustili už nyní.