Tajemství volebního potenciálu? I v Česku jsou rozhodnutí a nerozhodnutí voliči

Z aktuálních průzkumů volebního potenciálu se již několik měsíců ukazuje jako nejpreferovanější hnutí ANO, následované stranou ČSSD.

Průzkum volebního potenciálu ukazuje procento rozhodnutých voličů a maximální hypotetický volební zisk v případě příklonu všech váhajících voličů k daně politické straně.

Přestože dle průzkumů volebního potenciálu vede ANO v závěsu s ČSSD, potýkají se tyto dvě strany s rozsáhlou základnou váhajících voličů. Což je však typické pro všechny velké politické strany před volbami.

Při porovnávání skupin rozhodnutého voličského elektorátu je na tom dle průzkumů nejlépe hnutí ANO, které vykazuje nejvíce rozhodnutých voličů. Konkurenční sociální demokraté mají skoro o polovinu méně rozhodnutých voličů.

Rozhodnou nerozhodnutí

Volby tak rozhodnou zejména tito nerozhodnutí voliči, kteří se při volbách přikloní k některé ze stran.

Do hry se tak dostávají i poměrně menší strany jako Realisté, Svoboda a přímá demokracie (SPD), ale i piráti. Voliči dle průzkumů zvažují tyto strany jako alternativy k zaběhnutým velkým stranám. Straně SPD se nicméně neustále zvedá i procento tzv. rozhodnutých voličů. Dle posledních průzkumů je již nad pěti procenty, které jsou potřeba pro účast ve sněmovně a zisk poslaneckých křesel.

Je nutné zdůraznit, že předvolební průzkumy se mnohdy často liší od výsledků voleb, nelze je proto zaměňovat s volebním modelem.

Jak se lišily průzkumy od výsledků, jsme na Peak.cz rozebírali ZDE

Je ovšem zřejmé, že čím dál tím více voličů hledá alternativy ve formě menších stran, takže je možné, že současný stav politiky v České republice bude pro mnohé důvodem pro volbu menších stran.

Reprezentativní průzkum

Výsledky šetření společnosti SANEP představují aktuální volební potenciál politických stran a hnutí zastoupených v Poslanecké sněmovně a dále stran a hnutí, které v šetření  dosáhly nebo překročily u hodnoty rozhodnutých voličů jednoprocentní hranici.

Předvolební průzkumy společnosti SANEP jsou prováděny na vybrané skupině 1 765 dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek obyvatel České republiky nad 18 let. Celkově se průzkumu zúčastnilo v rámci respondentního panelu 220 tisíc registrovaných uživatelů 17 042 dotázaných.

Reprezentativní vzorek byl vybrán metodou kvótního výběru a odpovídá sociodemografickému rozložení obyvatel ČR dle údajů Českého statistického úřadu. Statistická chyba u uvedené skupiny obyvatel se pohybuje v rozmezí +/–2,5 procenta. Kontrola daného vzorku byla provedena triangulační datovou metodou.

Průzkum aktuálního volebního potenciálu vychází pouze z hlasů 58,6 procenta respondentů, kteří jsou rozhodnuti či zvažují svoji volební účast. Uvedené výsledky a modely jsou platné jen v daný okamžik sběru dat.

GRAFIKA: Metodologie průzkumů společnosti SANEP

Zdroj: SANEP

Většina voličů rozhodnuta není

Rozhodnutí voliči představují aktuální rozhodnutý voličský elektorát dané politické strany, respektive voliče, kteří jsou si ve chvíli sběru dat jisti svojí volbou.

Volební potenciál potom představuje maximální a hypotetický volební zisk dané politické strany, který by mohla získat, pokud by se všichni nerozhodnutí voliči přiklonili právě k ní. To znamená, že by se všichni váhající a pochybující voliči, kteří zvažují svoji účast ve volbách, přiklonili k jedné politické straně.

Volební průzkum společnosti SANEP tak ukazuje procento rozhodnutých voličů a maximální hypotetický zisk volebních hlasů v případě příklonu všech nerozhodnutých volič k dané straně.

Co je z průzkumů naprosto jasné, je to, že naprostá většina voličů je nerozhodnutých. Jak předvolební průzkumy ukazují, naprostá většina lidí se rozhoduje mezi dvěma a více stranami.

V předvolebních průzkumech společnosti SANEP došlo na přelomu dubna a května ke změně metodiky.

Až do dubna 2017 uveřejňovala společnost pouze souhrnný průzkum předvolebních preferencí, od května 2017 již rozlišuje skupinu rozhodnutých voličů a skupinu tzv. volebních potenciálů (viz následující grafy).

GRAF: Vývoj volebního potenciálu v Česku
Od dubna do srpna 2017, v procentech. Pro zvětšení grafů na ně klikněte.

Zdroj: SANEP

Stále více váhajících voličů se tak přiklání k „netradičním“ stranám, jako jsou SPD, Strana práv občanů (SPO), Realisté nebo piráti.

SPD se dle průzkumů vyhoupla nad pět procent voličů, neméně zajímavý je i nárůst u České pirátské strany, která nerozhodnuté voliče zaujala svou předvolební kampaní.

Mírný, a přesto znatelný nárůst zaznamenala i SPO, zejména proto, že se o ni začali zajímat voliči prezidenta Miloše Zemana.

Naopak v případě Realistů, z nichž zaujal pravicově smýšlející voliče zejména předseda Petr Robejšek, nastává mírný pokles voličského zájmu, který však může být zapříčiněný téměř nulovou regionální prázdninovou aktivitou této strany.

Tradiční strany: bodují jen některé

Ze stávajících parlamentních stran se ukazuje zájem o podporu ODS, která by i s aktuálním počtem svého pevného elektorátu měla jistotu získání sněmovních křesel.

Stejně tak KDU-ČSL, která nakonec kandiduje samostatně, má nadále stabilní voličskou podporu.

Boj o voliče však bezpochyby čeká TOP 09, jejíž osud by aktuálně byl plně v rukou váhajících voličů a jejich volby.

Uvidíme tedy, jak moc se budou, či nebudou rozhodovat právě ti nerozhodnutí voliči. Vzhledem k tomu, že potenciál dostat se do sněmovny má až deset stran, budou letošní parlamentní volby rozhodně zajímavé.